Povídka

1. díl – Extrémní agresor – 6. kap.
Četba díla zabere cca 6 min.

Toto dílo je (6/25) součást sbírky: 
Myšlenky zločince - 1. série
  

 

Stáli jsme před nimi a čekali, kdo z nás spustí jako první. I když jsme všichni věděla, že se slova ujme Gideon, tak jsme spíše čekali, až on spustí. A Gideon nejspíš čekal, až uvidí tváře všech přítomných a bude si jistý, že ho vnímají. Poté Gideon předstoupil o krok dopředu, nadechl se a spustil.

„Náš podezřelý je běloch. Je mu okolo dvaceti let. Jde o člověka, kterého byste si hned na začátku ani nevšimli. Je to člověk, který lehce zapadne do davu. Ale jeho násilná povaha nám ukazuje, že nějaký ten trestný rejstřík má. Ale za dobré přestupky. Jako je třeba krádež auta. Klasifikovali jsme ho jako organizovaného zabijáka, který je zároveň opatrný psychopat. Což je rozdíl od psychotika. Sleduje zprávy, pečuje o sebe. Je chytrý. Tím, že je chytrý, tak ho najdete, až on sám bude chtít, abyste ho našli. Je mobilní, má auto v dobrém stavu. Odhadujeme to na auto Jeep Cherokee, který má tónovaná okna. Všechny vraždy žen zahrnují sexuální znásilnění. Ale tento muž nevniká do žen, takže toto znásilnění je forma piquerismus, což znamená, že je sexuálně omezen. Tato psychická porucha pramení z jeho dětství. Třeba trauma smrti jeho rodičů, či ztráty někoho z rodiny. Teď se cítí pronásledován a sledován. Tím, že vraždí, má pocit moci. Organizovaní zločinci jsou sami sebou fascinování, že se vmísí do vyšetřování sami. Vystupují třeba jako svědci jen aby mohli zjistit, kolik toho policie ví. Díky tomu se cítí mocný a mají nade vším kontrolu. Proto si jsem jistý, že jste s ním už mluvili.“ Řekl náš profil a všude panovalo na chvíli ticho. Poté se policisté dali do práce a my se všichni přemístili do naší provizorní pracovny.

 

Sedli jsme si a museli jsme čekat, na co policisté přijdou. Gideon, Reid a Morgan se zabavili tak, že dávali různé hlášky osobností a Reid musel uhádnout, o koho jde. Byla to zábava je pozorovat.

„Zkus to znovu. Selhat znovu, ale selhat lépe.“ Zeptal se Gideon Reida.

„Samuel Beckett.“ Hned odpověděl Reid a Gideon přikývl hlavou, že je to dobře. Pane jo, fakt je dobrej. Na toto bych nepřišla. Pomyslela jsem si a uznale pokývla hlavou.

„Zkus tohle. Uděláš to nebo ne?“ zkusil Derek Reida přechytračit. Ale já se začala usmívat. Toto jsem věděla i já.

„Yoda.“ Odpověděl Reid a než stačil Derek něco říct, ozvala jsem se.

„Tohle bylo lehké i pro mě.“ Zasmála jsem se a ať Derek chtěl říci cokoliv, taky se začal smát.

„Tebe to fakt baví.“ Zašeptala mi Teressa do ucha a usmívala. Podívala jsem se na ni.

„No co, soutěživost občas nade mnou taky zvítězí.“ Zazubila jsem se a šeptem jsem jí odpověděla. V tom přišla dovnitř Elle.

„Máme podezřelého.“ Oznámila nám. Všichni jsme se na Elle podívali a pak si ji vyslechli. Hned na to se šlo do akce.

☆ Nehodnoceno ☆



<< Část 5         Část 7 >>

O autorovi

JaneyT

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Three heart-shaped candles with textured designs basking in soft sunlight on a minimalist surface.
Kapitola 1: Přátelé z domu prokletých duší Po té,co mě obr Ínemak s Temnoviště hodil do čern...
Na chodbě u výtahu ve třetím patře (Jane a Hotch):   S Hotchem jsem šla po schodech z patr...
  Obr a jeho pohled do mých snů... Vyděsilo mě, jak mě tak nečekaně vytrhl ze snu. Byla jse...
Kandidát na senátora Ředitel základní školy v Horní Dolní u Šestákova šel z práce napru...
  To Porsche 911 žralo víc, než jsem si myslel. Jasně, někdo by mohl namítnout, že ta spotř...
Já jsem Aneta Tamašková, je mi třicet tři a se svou rodinou bydlím v Brně patnáct minut cesta aut...
předchozí část zde … V noci jsem ale opět nemohl usnout. Mrazivá, tvrdá podlaha mě i přes si...
...Obr Ínemak mě i Ohyna vážně vzal s sebou na oslavu k mořskému králi Moranovi! Bylo to tam mo...
Nakonec byl rád, že se z toho kina vůbec dostal. Od chvíle, kdy se malátně zvedl ze sedačky, než ...
“Tak už je tady zase. No jen se koukni.” “Je to ona. Všiml sis? V poslední době už chodí s...
Až tehdy se to stalo. Nepamatuji se už, kolik mi mohlo být. Určitě jsem ještě nechodil do školy....
Poté, co jsem zaparkovala své auto v garážích a vzala z kufru auta svou tašku, tak pár lidí tu ...
Čas se dělí na jednotlivý části asi jako rostoucí strom. Vždycky vlezeš na nějakou větev, kter...
  Hned se jí zalíbil. Stál na pódiu a hrál rytmickou skladbu na kytaru vedle svého kolegy, kt...
V kanceláři panovalo ticho. Všichni jsme sledovali televizní obrazovku. Tam venku panoval chaos. Po ...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

"Tati, tati! Já chci k tobě!" kňučí z dálky nepřeslechnutelný hlásek. Kdo by odolal...
  Jak vytouženým klidem se nám může stát zvuk smějících se dětí. Jeden z kluků se ujal...
Zdravotník rozrazil dvoukřídlé dveře. Do potemnělé chodby pak další dva vtlačili vozík, na kte...
Mé jméno je Rebeka, ale všichni mi říkají Beka. V tom baráku jsme s bráchou Nikolasem a mámou ...
O trpělivosti ... všechno má svůj čas
“Jak jste se rozhodl, generále? Dáte svolení k odchodu?” oslovil kapitán Adiarte netrpělivě, av...
V provizorním stanovišti:   Zašli jsme do jedné místnosti, kterou na kampusu nám vynahradil...
Náhle se vše roztřáslo. Dosud zahálčivě konejšivý poklid byl přerván zvolna se zesilujícími ...
Až tehdy se to stalo. Nepamatuji se už, kolik mi mohlo být. Určitě jsem ještě nechodil do školy....
Prolog Ta zrnka, ta nepatrná smítka vystavěla kdysi čísi srdce. Nebo list v koruně stromu. Či sna...
Denisa už měla minimálně deset minut stát před dveřmi ředitele divadla. Zatímco hledala místo k...
Katka: „Jděte všichni do hajzlu, já nemám čas na lidi, jsem ve slepý uličce a bloudim tady s...
předchozí část zde … Dlouhou dobu mi nic z toho nedávalo absolutně pražádný smysl. Nesouhlasil...
Rodina bez dětí? Nepředstavitelné. Rodina bez dětí pro nás nebyla rodinou. Po dětech jsme toužil...
Noční můry útočí... Byla jsem zpátky v tom domě. Kde žijí moji dávní přátelé. Možná už ...
0