Povídka

2. díl – Pokušení – 10. kap.
Četba díla zabere cca 8 min.

Toto dílo je (20/25) součást sbírky: 
Myšlenky zločince - 1. série
  

„Jasně, trojka.“ Zvolal Reid, který na to nejspíš přišel. Poté co získal naší pozornost a Gideon video zastavil, jsme ho poslouchali. „Oheň u profesora Wallaceho se spustil ve tři. Proto vím, proč náš profil nikdy neseděl. Měl jsi Gideone pravdu, když si Morganovi říkal, aby se nesoustředil na precedent.“ A podíval se po nás všech. Ale zmínil jenom Dereka, i když Gideonova slova patřila všem. Ne jen Derekovi. Přesto si Reid do Dereka musel trochu rýpnout. „Požáry byly zcela zaměřeny jako na úkol.“ Dostal ze sebe a podíval se po nás všech.

„Takže, úkol je zadaný. Náš žhář splní daný úkol, který dostali a má hotovo?“ zeptala se Reida Teressa, jestli to dobře chápe. Chtěla jsem se zeptat na to samé, ale byla o něco rychlejší.

„Přesně tak.“ Přikývl Reid a podíval se na Teressu. „Nejde o klasického žháře. Je to někdo, kdo používá oheň, kvůli jiné poruše.“ Pokračoval Reid a zase sledoval nás všechny.

„A tou je?“ zeptal se Derek a podíval se na Reida, což mi tím Derek znemožnil toto upřesnit, protože i mně došlo, o jakou poruchu jde. Ale nechala jsem to na Reidovi, když jako jediný z nás na to přišel.

„Extrémní projev OCD. Což je obsedantně kompulzivní porucha.“ Vychrlil ze sebe Reid a na polknul, než pokračoval. „Dělá vše na třikrát. A pokud mám pravdu, tak ještě neskončil a bude znovu zabíjet.“ Řekl mírně vyděšeně a na sucho polknul.

„A existuje obsedantně kompulzivní porucha, která se nazývá náboženská posedlost a nutkání.“ Doplnila Reida Teressa a já se na ni nejen podívala, ale i usmála, protože si to velice dobře pamatovala jako já, když jsme se to spolu učily, když jsme spolu studovaly.

„A jde o spáchaný hřích, který způsobí našemu žháři pocit úzkosti. A tím je nucen dělat věci, aby tuto úzkost zmírnil. V našem případě tu hned o oheň.“ Doplnila jsem do třetice.

„Ale kde je důkaz, že se někdo takhle chová?“ zeptal se trochu skepticky Derek. Když jsem se na něho podívala, tak se tvářil tak, že nám věří, ale nechápe, jak jsme to poznali.

„Právě tady.“ Ukázal Gideon na videonahrávku, kterou na daný okamžik přetočil a spustil, když jsme se dívali. Dokonce zvětšil obraz tak, že jsme se dívali na kliku od dveří. „V noci, kdy zemřela první oběť, vidíme, jak se klika třikrát otočila. Nesnaží se dostat dovnitř. Má nutkání třikrát klikou jenom otočit.“ Ukázal s vysvětlením a díval se hlavně na Dereka.

„A co ty požáry?“ zeptala se Elle a podívala se na Gideona.

„Ty první požáry co byly, byly jediné.“ Přikývla jsem a dala jsem za pravdu Elle. I když pomalu mi to taky začínalo docházet.

„Pokud jde o tuhle poruchu, tak neměly by být tři?“ zeptala se Teressa, která byla na tom stejně, jako já s Elle.

„Konaly se v době, které mají společného jmenovatele a to trojku. První požár nastal třetího března, druhý ve tři ráno a třetí byl ve třetím měsíci.“ Vysvětlil nám Reid a podíval se po nás všech.

„Jde o konvenci tří. A způsobuje dost velkou úzkost. Sice léky, které člověk s touto poruchou bere, zmírňují trochu úzkost, ale přesto je nutí dělat ohně.“ Doplnila jsem Reida zase já a sledovala ho, jestli jsem to správně pochopila. Jistá jsem si úplně nebyla. Ale snažila jsem se to nedat najevo.

☆ Nehodnoceno ☆



<< Část 19         Část 21 >>

O autorovi

JaneyT

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Ve snu jsem seděla na podlaze před zaprášeným zrcadlem v Děsmanově skrýši a viděla jsem se v n...
RICHARD SLESSMAN   Z pohledu Jane:   Nakonec jsem zůstala s Hotchem v naší provizorn...
Zdravotník rozrazil dvoukřídlé dveře. Do potemnělé chodby pak další dva vtlačili vozík, na kte...
Sally Martinsová byla vysloužilá policistka, která si ve svých sedmdesáti letech užívala důchod....
Čeká mě cesta pěšky přes kopec ve tmě a zimě. Vůbec se mi nechce. Navíc je oblačno místy zat...
Nikův pláč Další příběhy přátel z domu prokletých duší a co tentokrát prozradí stín s mi...
Kandidát na senátora Ředitel základní školy v Horní Dolní u Šestákova šel z práce napru...
  „Je to dobrá snídaně. Ti frantíci mají teda úroveň.“ „Je to naprosto stejná snída...
Podívala jsem se taky na Hotche, protože mi došlo, že Reid se na Hotche podíval, že ví, o koho jde...
Mé jméno je Rebeka, ale všichni mi říkají Beka. V tom baráku jsme s bráchou Nikolasem a mámou ...
Poté, co se za Anetou zavřely dveře, tak poradkyně se podívala na klienta a on na ni. Usmívali se. ...
Každý nový vztah  je tak trochu vabank ...
A přece já se domnívám, můj milý, že by bylo lépe, aby má lyra byla rozladěna a falešně hrál...
V panelu betonovejch svatyní postmoderní společnosti jsou zakletý duchové. Vím to od tý doby, co ...
Náhle ho probudil nějaký divoký sen, který vmžiku zapomněl. Zrakem přejížděl po svém neuklize...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

V ulici Palm Beach:   V jednom rodinném domě v ulici Palm Beach hrála televize, kde zrovna b...
person standing beside black weights
Klípek fitnessový. „…..nás opouštíš, pane vedoucí ?“ „Padla devátá, ty lezeš na d...
Venku jsou slyšet hromy a blesky ozařují oblohu. Příroda jde ruku v ruce s tím, co právě teď c...
aneb o komunikaci ...
“Jak jste se rozhodl, generále? Dáte svolení k odchodu?” oslovil kapitán Adiarte netrpělivě, av...
předchozí část zde   … „Tak už mi věříte?“ pronesla tiše paní Müllerová, kter...
V dalším příběhu ze snů jsem byla znovu v tom domě,ale tentokrát jsem nikoho nevyděsila,procház...
Každá nečestnost se nevyplácí ...
Když jsem se mezi nimi objevil, na hřbitovní zdi bylo plno. Byl jsem slepý. Jako když se narodí pes...
Dům na hraně pekla Lásko, odpusť, musel jsem naléhavě odjet. Vydal jsem se hledat jednoho starého ...
Pavlína a Jakub vstoupili do sálu plného lidí. Na tvářích přítomných bylo vidět neskrývané o...
Hotch řídil a já seděla vedle něho. Reid totiž byl rychlejší a sedl si dozadu. Chvíli jsme jeli ...
  Jak vytouženým klidem se nám může stát zvuk smějících se dětí. Jeden z kluků se ujal...
předchozí část zde … O půlnoci téhož dne jsem se ocitl na městském hřbitově kousek na záp...
O trpělivosti ... všechno má svůj čas
0