Povídka

2. díl – Pokušení – 10. kap.
Četba díla zabere cca 8 min.

Toto dílo je (20/25) součást sbírky: 
Myšlenky zločince - 1. série
  

„A co ostatní požáry? Třeba profesor Wallace?“ zeptal se Derek, který tomu začínal rozumět, i když pár věcem stále nerozuměl. A nebyl jediný.

„Jeho kancelář mělo číslo tři. Matthew Rowland chodil na tuto hodinu vždy v úterý. A tato třída byla třetí hodina v tom úterý.“ Řekl Reid a já přikyvovala hlavou, protože jsem si čísla dveří, kde profesor Wallace uhořel, všimla čísla tři.

„Takže, když se podíváme na každý ten požár zvlášť, tak se tam najde spousta vzorů, které symbolizují nebo mají přímo co dočinění s trojkou. A naše mysl pracuje tak, že skoro ve všem hledá vzory. Jenže když je tento vzor zničen. Zasáhne jiný vzor, tak člověk vybuchne a zapálí to. Prostě to zničí.“ Doplnila jsem Reida a už jsem si byla jistá, že tomu rozumím.

„Ale jestli cílem byli lidé, tak proč při prvních požárech nikdo nezemřel?“ Zeptala se Elle, které to všechno docházelo. Ale vždy se objevila nějaká otázka.

„Šlo o selhání. Až Matthew Rowland se stal úspěchem.“ Vysvětlila Teressa Elle, které to došlo o něco dřív.

„Ale kdo to je?“ zeptala jsem se, protože s nikým takovým člověkem jsem se nesetkala. A ani nevšimla, že by někdo vykazoval náznaky trojky.

„Myslím, že vím, kdo to je. A není to on, ale ona.“ Řekl Reid, na kterého jsme se podívali. Reid se přitom díval na Hotche.

☆ Nehodnoceno ☆



<< Část 19         Část 21 >>

O autorovi

JaneyT

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

  V domě číhá nebezpečí. Ve snu jsem se z ničeho nic objevila v podkroví toho domu. Zdánlivě...
Mé jméno je Rebeka, ale všichni mi říkají Beka. V tom baráku jsme s bráchou Nikolasem a mámou ...
“Jak jste se rozhodl, generále? Dáte svolení k odchodu?” oslovil kapitán Adiarte netrpělivě, av...
Divný sen o vodě Byla jsem zpátky u jezera,u kterého jsem se minule rozloučila z Bojkou, venku u...
1. Ve skrýši u Děsmana Seděla jsem znovu u Děsmana v jeho stáré zaprášené skrýši.Vzduch byl ...
Až tehdy se to stalo. Nepamatuji se už, kolik mi mohlo být. Určitě jsem ještě nechodil do školy....
Náhle ho probudil nějaký divoký sen, který vmžiku zapomněl. Zrakem přejížděl po svém neuklize...
v Normanově říši Můj útěk od obra byl nepromyšlený. Asi jsem neměla utéct do Normanovy říše...
  Pracovat v archivu se zdá být nudné zaměstnání. Ne však pro Viktora. Jeden by si mohl mysl...
aneb o komunikaci ...
Rodina bez dětí? Nepředstavitelné. Rodina bez dětí pro nás nebyla rodinou. Po dětech jsme toužil...
Katka: „Jděte všichni do hajzlu, já nemám čas na lidi, jsem ve slepý uličce a bloudim tady s...
Three heart-shaped candles with textured designs basking in soft sunlight on a minimalist surface.
Kapitola 1: Přátelé z domu prokletých duší Po té,co mě obr Ínemak s Temnoviště hodil do čern...
  Jak vytouženým klidem se nám může stát zvuk smějících se dětí. Jeden z kluků se ujal...
Přátelé z domu prokletých duší 5 U Děsmana ve skrýši V dalším příběhu se setkávám po dlou...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

1. Proč je král Moran znuděný? Král Moran přišel za mnou do hradního vězení v Temnovišti, kam...
Dědictví, které se předává z generace na generaci
“Tak už je tady zase. No jen se koukni.” “Je to ona. Všiml sis? V poslední době už chodí s...
Volání ze snů Když se sny zdají být naléhavé a volají ti, kteří si přejí změnit svůj osud...
Kandidát na senátora Ředitel základní školy v Horní Dolní u Šestákova šel z práce napru...
Seděl za svým stolem, v práci, která ho nebavila, a odpočítával hodiny zbývající do setkání s...
Hotch řídil a já seděla vedle něho. Reid totiž byl rychlejší a sedl si dozadu. Chvíli jsme jeli ...
předchozí část zde … O půlnoci téhož dne jsem se ocitl na městském hřbitově kousek na záp...
Možná si na konci příběhu řeknete, že šlo jen o banální a zcela běžnou krizi středního věk...
Setkání s Ohynem Když jsem dorazila ke břehu Černého jezera v Temnovišti,vystoupila jsem z ...
Vilda: Na sídliště přišlo jaro. Poznáš to podle toho nasládlýho pocitu na jazyku, kterej ti jed...
Zdravotník rozrazil dvoukřídlé dveře. Do potemnělé chodby pak další dva vtlačili vozík, na kte...
...Obr Ínemak mě i Ohyna vážně vzal s sebou na oslavu k mořskému králi Moranovi! Bylo to tam mo...
Sedím. Sám bez sebe. Kolem mě vnímám vše rozmazaně jako v mlze. Tuším jen, že se okolo pohybuj...
A přece já se domnívám, můj milý, že by bylo lépe, aby má lyra byla rozladěna a falešně hrál...
0