Povídka

2. díl – Pokušení – 11. kap.
Četba díla zabere cca 7 min.

Toto dílo je (21/25) součást sbírky: 
Myšlenky zločince - 1. série
  

„Podívejte se na číslo domu. Tři sta třicet tři.“ Řekla jsem a prstem ukázala na číslo domu na novinovém článku. Všichni se podívali.

„Hej, Morgane, víš co je to magické myšlení?“ zeptala se Elle a podívala se na Dereka.

„Obsedantní myšlenky.“ Odpověděl Derek Elle, když se na ní podíval.

„Je to jako pověra, kterou se řídí.“ Doplnila Dereka Teressa. S úsměvem jsem se na ni podívala.

„Jako dítě jí matka zkoušela a dávala důraz, že jí zkouší bůh. A teď, když všude vidí trojku, musí jednat boží rukou. Zkouší je.“ Řekla jsem a po zádech mi přejel mráz z této představy.

„Bezpečnost kontroluje budovu, ale zatím nic.“ Řekla Teressa a podívala se na Gideona.

„Kde by mohla být?“ zeptal se spíše sám sebe Gideon.

„Musíme najít další vzorec, který ukazuje na trojku.“ Řekla jsem zamyšleně. V tom mě Hotch vzal za ruku a táhl mě pryč.

 

Na chodbě kampusu (dvojice Jane a Hotch):

 

„Hej, Hotchi.“ Podívala jsem se a trochu okřikla Hotche. A měla jsem co dělat, abych jsem se udržela na nohou, jak jsem ztratila rovnováhu.

„Jdeme se po ní podívat.“ Pronesl Hotch, aniž by se na mě podíval, ale po chvíli mě pustil a já šla mlčky vedle něho. Nechápala jsem, proč takhle jednal. A to i přede všemi. „Chce zapálit další oheň.“ Dodal po chvíli ticha a na malý okamžik se na něm podíval.

„Jasně, chápu, ale určitě nechce, aby ho zapálila s naší pomocí.“ Zabručela jsem pro sebe, ale bylo to hlasité tak, že mě Hotch slyšel. Hotch se zastavil a podíval se na mě.

„Gideon nás stejně rozdělí. Musíme ji najít co nejdřív. Chci dát na tebe pozor.“ Povzdychl si a zase šel dál. Mě to na chvíli vykolejilo. Jakoby to Hotch řekl naschvál, abych jsem se nesoustředila. Po necelý minutě jsem Hotche dohnala a mlčky šla s ním.

 

Zbytek ještě v místnosti s horkou linkou (z pohledu Teressy):

 

Dívala jsem se nechápavě, jak Hotch odtáhl, Jane stranou pryč. Chvíli panovalo ticho. Podívala jsem se na Gideona, ale ozvala se Garcina z telefonu. Jakoby se teď nic nestalo. Ničemu jsem nerozuměla, ale nebyl čas, abych šla za Hotchem a Jane, protože jsme museli chytit Claru Hayes.

„Eh, Morgane?“ ozval se Garciin hlas, kterou znervóznilo dané ticho.

„Potom ti zavolám zpět.“ Řekl Morgan Garcině do telefonu. Kromě mě teď nikdo nechápal co se tu stalo a hovor ukončil.

„Musí tu mít minimálně dalších třicet po domácku udělaných bomb.“ Řekla Elle, která se nejspíš taky vzpamatovala.

„Morgane, spusť požární hlásič. Musíme všechny evakuovat.“ Rozhodl Gideon, co se teď podnikne. Morgan se dal do práce. „Reide, mapu kampusu. Musíme se podívat na plány, kde je symbol trojka, tam bude.“ Rozdal další práci a Reid přinesl mapu kampusu, kterou našel na stole, a všichni jsme se do té mapy podívali.

„Sakra, protipožární hlásiče nefungují.“ Přiběhl udýchaný Derek, když zjistil, že požární hlásiče nefungují.

„Našel jsem megafon.“ Ozval se Reid, který se rychle rozhlédl po místnosti a jeden podal Gideonovi.

„Dobře.“ Povzdychl si Gideon, protože hlásič by byl lepší v hlasitosti.

☆ Nehodnoceno ☆



<< Část 20         Část 22 >>

O autorovi

JaneyT

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Ve snu jsem seděla na podlaze před zaprášeným zrcadlem v Děsmanově skrýši a viděla jsem se v n...
Čas se dělí na jednotlivý části asi jako rostoucí strom. Vždycky vlezeš na nějakou větev, kter...
V temném hradě v Temnovišti, kde každý kout skrýval nějaké tajemství a stíny tančily po stěn...
  “Co to máš na tváři? Tady vlevo? Vždyť to vypadá jako hadí kůže. Ale je to slizké....
Dědictví, které se předává z generace na generaci
Šel závějemi. Město jako kráva a nikde nikdo. Měl na sobě jenom triko a byla mu ukrutná zima. Ně...
Byl na cestě již druhý týden. Jako bakalář svobodných umění vypravil se tehdy za hranice vévods...
Denisa už měla minimálně deset minut stát před dveřmi ředitele divadla. Zatímco hledala místo k...
předchozí část zde … Dlouhou dobu mi nic z toho nedávalo absolutně pražádný smysl. Nesouhlasil...
Pavučina Z postranní uličky, kde se obvykle válí smetí a vzpomínky v podobách zmačkaných ple...
Předsvatební oslava U Morana v jeho paláci probíhaly přípravy na velkou svatbu. Moran pozval obr...
U Hotche doma: Skládal jsem nově koupenou postýlku pro miminko. Já a moje žena Hayley jsme čekali ...
Pavlína a Jakub vstoupili do sálu plného lidí. Na tvářích přítomných bylo vidět neskrývané o...
Lord Petr byl velmi rozrušen. Nervózně pobíhal ložnicí a při své obhajobě neustále rozpažoval:...
Už ani nevím, co jsem to tenkrát provedl. Zlobil jsem. Jako každé dítě. Až když odrostete tomu n...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Po tom,co Moranovi zemřela jeho královna Lucinda, se Moran v Temnovišti u obra dlouhou dobu neukázal,...
Konečně! Dočkal jsem se. Osvěžení po dlouhém dni. Už mi ho bylo třeba. Hřejivá voda stéká k...
Co jsem provedla obrovi K smíchu, nebo k pláči? Obr Ínemak se dozvěděl, že jsem minule utekla z v...
předchozí část zde Natálie Müllerová NEOTVÍRAT! 7. ledna 2001 Už jsou to tři dny, co js...
Volání ze snů Když se sny zdají být naléhavé a volají ti, kteří si přejí změnit svůj osud...
Divný sen o vodě Byla jsem zpátky u jezera,u kterého jsem se minule rozloučila z Bojkou, venku u...
V době pandemie jsem přišel, tak jako většina umělců o práci. Byl jsem zaměstnán, jako herec v ...
Obří přivítání... Když jsem vcházela do Temnoviště,přišel mě přivítat sám obr Ínemak!Ob...
Předsvatební oslava U Morana v jeho paláci probíhaly přípravy na velkou svatbu. Moran pozval obr...
předchozí část zde … Vzbudil jsem se na podlaze někdy kolem osmé ráno, celý rozbolavělý, se...
V učebně s pár studentů je Reid a Hotch (z pohledu Reida):   Já dostal za úkol společně ...
Odpuštění  není o tom ...
Venku jsou slyšet hromy a blesky ozařují oblohu. Příroda jde ruku v ruce s tím, co právě teď c...
Three heart-shaped candles with textured designs basking in soft sunlight on a minimalist surface.
Kapitola 1: Přátelé z domu prokletých duší Po té,co mě obr Ínemak s Temnoviště hodil do čern...
“Jak jste se rozhodl, generále? Dáte svolení k odchodu?” oslovil kapitán Adiarte netrpělivě, av...
0