Povídka

2. díl – Pokušení – 12. kap.
Četba díla zabere cca 6 min.

Toto dílo je (22/25) součást sbírky: 
Myšlenky zločince - 1. série
  

„Ahoj.“ Usmála se na něho dívka ze shora. Všichni tři se na dívku podívali.

„Claro, pomoc nám.“ Řekl Jimmy a všem třem se ulevilo, že vidí známou tvář.

„Claro, díky bohu.“ Ulevilo se jedné studentce.

„Vše je v pořádku.“ Usmála se na něho ze shora Clara.

„Claro, jdi do kanceláře, tam visí klíč od výtahu.“ Promluvil ke Claře Jimmy.

„Vše je v pořádku. Jsem tu, abych vám pomohla.“ Usmívala se Clara a stále ty tři sledovala.

„Jdi pro ten klíč. Klíč od výtahu. Claro! Claro, počkej! Claro!“ křičel Jimmy a snažil se Claru přimět, aby šla pro klíč od výtahu, nebo sehnala pomoc. Clara jim zmizela z očí.

 

Na chodbách kampusu (z pohledu Gideona):

 

S Teressou jsme šli dál chodbou a hledali Claru. Jako ostatní. Tušil jsem, jak se Teressa cítí, ale chovala se profík a ani slůvkem o Hotchovi či Jane se nezmínila. I když jsem v ní četl a věděl jsem, že jí to dost zajímá. Ale věděla jako já, že práce je důležitá. A stejně Hotch s Jane taky hledali Claru. Takže taky pracovali.

„Hoří někde v budově?“ zeptal jsem se do vysílačky, jestli díky tomu nezjistíme, kde by Clara mohla být.

„Ještě ne.“ Ozval se z vysílačky Reidův hlas. S Teressou jsme šli zase dál.

„Nedává to smysl.“ Promluvila nakonec Teressa. Podíval jsem se na ni. „Žádný člověk, žádný kouř, ani žádná dívka ani oheň. Prostě nic.“ Pokračovala v mluvě a pokrčila rameny. Dali jsme se zase do pohybu.

 

Ve výtahu:

 

Ty tři studenti se po sobě podívali. Všude bylo ticho, nikde se nic pohnulo. Všem tuhla krev v žilách, jak se báli.

„Kam šla?“ zeptala se jedna ze studentek.

„Nevím, ale snad pro ten klíč.“ Odpověděl Jimmy a doufal, že má pravdu. Clara se zase objevila v otvoru. „Claro, přijde nám někdo na pomoc?“ zeptal se, když si Clary všiml.

„Jsem tu, abych vám pomohla. Jsem tu, abych jsem vás zachránila. Bůh si mě vybral.“ Začala Clara mluvit a usmívat se na ty tři.

„Vybral tě…Claro?“ dostal ze sebe Jimmy.

„Otče, synu…“ začala se Clara modlit. „Bože můj…Duch svatý…“ dál přeříkávala Clara a začala z kanistru na ty tři vylévat její obsah. Jimmy si stoupl před dívky, takže to schytal nejvíc.

„Claro, poslouchej, tohle je benzín! Přestaň! Claro!“ křičel na dívku Jimmy, ale ta na ně dál lila benzín a modlila se.

☆ Nehodnoceno ☆



<< Část 21         Část 23 >>

O autorovi

JaneyT

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Už půl roku jsem nebyl ve své původní práci. Jsem na placené dovolené, ale doma bych, jsem se zbl...
Čeká mě cesta pěšky přes kopec ve tmě a zimě. Vůbec se mi nechce. Navíc je oblačno místy zat...
V době pandemie jsem přišel, tak jako většina umělců o práci. Byl jsem zaměstnán, jako herec v ...
Oblékal se do černo fialové. Myslel, že spasí svět. Lhal sám sobě, před sebou samým. Svět byl ...
Může za to obr? Obr Ínemak trval na tom, abych byla přítomná, když bude trénovat své zajatce ...
Náhle mě cosi drclo do lokte. Paže se svezla z opěrky a tělo, které tak přišlo o oporu, se nachý...
Flowers Roses Leaves Petals Buds  - svetlanabar / Pixabay
Bosá ženská chodidla ztěžka kráčela po trávníku pokrytém ranní rosou. Hlava ženy se pomalu o...
kalamář
Na jednom pracovním stole, žily kancelářské pomůcky a jiné věci, se kterými jejich majitel, spis...
Tajemství útesu Po oslavě u krále Morana na lodi mi bylo dlouho špatně. Ve snech jsem viděla Moran...
Poté, co jsem zaparkovala své auto v garážích a vzala z kufru auta svou tašku, tak pár lidí tu ...
Bílou? Jen čistě bílou? Co tím myslí? Proč po tom všem navrhuje jen obyčejnou bílou? Tak nejasn...
Beze stínu Autobus se sunul sluncem prozářenou podzimní ulicí. Venku tančily lístky ve zlatavých ...
Na rozkvetlé zahradě poletují čmeláci, včely, mravenci, mouchy i vosy. Někteří hledají pyl, dal...
předchozí část zde Natálie Müllerová NEOTVÍRAT! 7. ledna 2001 Už jsou to tři dny, co js...
Co si dnes obléknu? Ptám se sám sebe každé ráno. Ale kdepak, tohle určitě ne. To už není to pra...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

O trpělivosti ... všechno má svůj čas
Na horké lince, v místnosti je Jane a Derek:   Já dostala za úkol být s Derekem v místnos...
Moranova královna Lucinda u obra v Temnovišti vážně onemocněla a doposud se s nemoci nevzpamatovala...
Rodina bez dětí? Nepředstavitelné. Rodina bez dětí pro nás nebyla rodinou. Po dětech jsme toužil...
v Normanově říši Můj útěk od obra byl nepromyšlený. Asi jsem neměla utéct do Normanovy říše...
Každý nový vztah  je tak trochu vabank ...
1. Proč je král Moran znuděný? Král Moran přišel za mnou do hradního vězení v Temnovišti, kam...
Pavlína a Jakub vstoupili do sálu plného lidí. Na tvářích přítomných bylo vidět neskrývané o...
S obrem u stolu. Obr se na mě za to,co se stalo u Morana na oslavě zlobil! Sotva mě donesl do svého...
Z pohledu Teressy:   Ale nakonec na zátah za podezřelým jsem jela já, Gideon, Reid, Morgan a ...
Když jsem byl mladý a rozhodoval se, jestli se stanu policajtem, ještě jsem ale nevěděl, že budu m...
Poté, co jsem zaparkovala své auto v garážích a vzala z kufru auta svou tašku, tak pár lidí tu ...
Pavučina Z postranní uličky, kde se obvykle válí smetí a vzpomínky v podobách zmačkaných ple...
,Rogas’ Když jsme s Alexem zaspali u krbu v jejich chatě,měla jsem pak moc děsivý sen ze ...
Houba se k Marii přislídila uprostřed zimy. Měla ráda chlad a Mariin pokoj by oním nejchladnější...
0