Téma: (zadaná práce) fiktivní dialog dvou postav a vyprávění. Rozsah 300 – 400sl. Je to prozaická miniatura, ale i tak doufám, že si užijete čtení. Chtěla jsem nastínit určitou omezenost názorů, které se na vše někdy dívají jen z jednoho úhlu.
Chci něco nového! Chci psát mezi řádky. Chci malovat přes rámy! Mám tolik nápadů a takový potenciál.
Když procházím večerní ulicí, míjím skupiny lidí, kteří upírají své zraky hluboko do země. Tihle lidé mají nudnou práci, nudný dům i nudný život. Jsou to zbyteční lidé, nic netvoří a nic po nich nezůstane. Já jsem jiný. Jsem umělec a vím, že jednoho dne budu opravdu dobrý. A nejen to! Budou mě znát po celém světě a moje obrazy budou viset v největších galeriích. Vím to.
Mířím do kavárny, kde se mám sejít s A. Ten studuje prestižní uměleckou školu a má také velký potenciál, ale já si myslím, že jednoho dne jej překryje stín mojí tvorby.
Když jsem otevřel dveře, A již seděl u stolu v tmavém rohu místnosti, která byla prosycena vůni kávy. Přišel jsem k němu: “Zdravím! Jak se máš? Jsem rád, že jsi přišel.”
“Také tě rád vidím,” odpověděl tiše, když jsem usedal na židli proti němu.
“Chtěl jsem s tebou prodiskutovat svůj návrh na nové dílo. Myslím si, že to konečně bude něco,” řekl jsem nadšeně a začal mu jej popisovat. A se zamyslel a očima těkal mezi stolem a hrnkem s kávou. Byl uvězněný v neviditelné kleci snů a představ.
“Víš, myslím si, že to chápeš špatně,” odpověděl po chvíli.
“A co chápu špatně?”
Jeho odpověď mě překvapila a naplnila obrovským vztekem: “Umění.” Nechápavě jsem se na ni podíval. “Já jsem přece umělec a chápu umění! To jen ty jsi takový omezenec a nikdy nic nedokážeš!”
“To je právě ono! Vnímáš umění jako prostředek, kterým se chceš zviditelnit, proto tvé obrazy postrádají jiskru. Všem vykládáš, jak jsi skvělý a tvé obrazy jednoho dne budou slavné. Budu tě poslouchat, až nějaký uvidím,” řekl a zamračil se.
Naplněný vztekem jsem vstal, chuť na kávu mě přišla. Přešla mě i chuť stýkat se dál s tímhle samozvaným umělcem.
Když jsem opouštěl kavárnu, naposledy jsem se na toho mladého muže podíval. Až za několik let jsem pochopil, co se mi tenkrát snažil říct. Ten mladý muž byl Andy Warhol.
Hlasité předčítání
