Poezie

5)
Četba díla zabere cca 1 min.

Autor: StrejdaHugo

Svrbí mě fabule.
Svrbí mě syžet.
Svědí mě svědomí.
Svědí mě svět.

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

StrejdaHugo

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

křičela „bolí to! – ach. auky. auky!“ já zas „mě mrzí to... tak čauky mňauky.“ – dn...
Strach versus beznaděj  Viděl jsem obnažená těla své generace, která s jejich svědomím šla s...
Šikana Den kdy ti ublížil... Ležím na klinice v rukách čtyři kanily. V kanylách pravidelná d...
Jenom holka od koníMožná z časů, co jsou pryčCo každému nevoníV digitální době, krásný ký...
Zastřihnu ti zahrádkuPodle mojí předlohyA proměním ji v pohádkuCo bude přímo pro BohyStrojem vez...
U asfaltové stezky vyrostl podběl osamocen Nevypadal vůbec bezbranně Svou sílu dával na odiv plný...
loni inkoust na papír ronil - letos došel mi inkoust...   - pf 2019   &n...
Čas a prostor časoprostor otvírá se brána utkaná z pavučin. Vidíš cestu? Jsi šťastný m...
Scéna je uzavřená, herci jsou beze jména. Lásko, čekal jsem tě jako kdysi, ty ses skryla za kulisy...
Srdceryvnost postranních ulic, které prozkoumává zásadně po znásilnění další fla...
modrým ránem padá první rým   kdy tě jen znovu uvidím?   vkutálel peřin měkký s...
Popraskané žilky se splétají na pergamenu stehen a ukazují cesty, kterými jsi nešla. Stezky ...
Ledové šlépěje
Šlépěje času   Šlépěje času odtávají pamětí generací. Krví zaplacené slzami získan...
Chodívá k nám velká vydra někdy chování má tygra. Na chytání ryb má přirozené vlohy, ...
Slova tvá, jako duhová perleť magické rosy, zazáří pokaždé, když charisma Měsíce okoření je...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

https://youtu.be/H4yh9_P3K0c?si=Ft0SLj4G3PkEaIXM Lživé hřmění A. Raven   Z puzzlí ...
Život je krásný, ale i boj. Bohužel na to nemáme zbroj. Nic se neděje, nic se nemění, asi tak ...
Já uvěřil tvým slovům, jak boha jsem tě uctíval, Svoji lásku, čas a ideály, všechno jsem ti d...
Hebký vánek mě jako šál omotával, k mým chodidlům se klanil neúnavně, pod bílou halenkou...
V ojíněných řádcích našich srdcí tančíme si   oba bosí   v přítomných stopách &n...
Prosinec 25   Blátivá pomazánka na ulici sní, skvostně se k ní klaní jemný větřík, a ...
Jsem panna ve výloze Pozoruji korzující dav na ulici Záplavy baťůžků, tašek a kabátů Slyš...
Velká bouře, tmavá noc, již ti letím na pomoc. Moje křídla unesou snad i touhu tvou. Moje t...
Dohasíná poslední svíce, vždyť na rakev nechci více. Černý závoj halí tvou tvář, nad čel...
Stopy tvé ve sněhuMně trochu zebouJá chci mít tvou něhuA dneska být s tebouStopy se rozpustíV zá...
Když vylezla jsem na Eggishorn, slyšela jsem zvonit zvon - - zvon svého srdce. V mém těle h...
[video width="1920" height="1080" mp4="https://www.klubliteratu.cz/wp-content/up...
S věnováním Těm, kteří jsou nuceni s obdobným údělem žít;  Darováno Všem, již svým citem...
Zdravím vás všechny! Podařilo se mi publikovat na serveru Smashwords, který následně dal moji k...
A small cabin in the middle of a snowy forest
Stařičká zima pod tíhou sněhu snívá shrbená duše strace o holi odchází větrem za zvony. &n...
0