Ahoj Světe
Vidím, že probouzíš se opět beze změny
Planeta bez duše, jak píseň bez ozvěny
Jen úzkost v zákoutích tvých kvete.
Ahoj Nebe
Ty, jenž na nás bez ustání shlížíš
Radost nebo smutek mezi lidmi šíříš
V tvých hlubinách opouštím sám sebe.
Ahoj Stromy
Bezejmenní starci znalý toho, co kdysi bylo
Pomníky na dobu kdy existoval opravdový život
Ztracený nyní mezi betonovými domy.
Ahoj Vlny
Nespoutaná energie, podstato všeho kolem nás
Hluk naší doby vám bezohledně sebral hlas
Svou bezmocí jste právem pobouřeny.
Přírodní živly, krásy a potěšení
Bez vás v našem těle duše není
Bohužel ale stále nechápeme
O co se svými činy připravujeme
Ahoj Lidé
Nevědomí, plní zloby a zaslepeni prohnaností
V objetí země stali se z nás bezohlední hosti
Ona však bez nás bude dál
Z nás bez ní ale jen těžko něco zbyde
Hlasité předčítání
