Román

Alkohol v krvi
Četba díla zabere cca 438 min.

Po složení a naložení jsme bez problémů dorazili domů. Všechny věci od babi jsme nanosili do obýváku a po večeři jsme si prohlíželi staré fotky a poslouchali vzpomínky, o které se s námi babi dělila. Vyndala z jednoho kufru asi půlmetrové pouzdro a podala mi ho.

   Na to hral muj Lojzek. Esli chcetě, možetě tež zprubovať.“

   Vyndal jsem z pouzdra krásný zachovalý klarinet a koukal na něj, jako by to byl zázrak. Nikdy jsem na nic nehrál. Hudbu mi rodiče na doporučení učitelky zpěvu nikdy nenutili a ani já jsem jí nevyhledával, ale když se vám dostane do ruky takový krásný hudební nástroj se zdobenými klapkami, máte pocit, že to musíte vyzkoušet a že vám to určitě půjde. Babi mi poradila, jak se to dává dohromady a já poprvé fouknul. Vzduch skrz nástroj prošel a nevydal ani hlásku. Jen šustivě profičel. Babi mi podala s úsměvem velký sešit s názvem Škola hry na klarinet od Bedřicha Zákosteleckého a řekla, že když mě to bude bavit, můžu si to nechat. Poté nám vyprávěla, jak se s Lojzíkem seznámili. Bylo to na zámku na Konopišti. Babi tam kdysi pracovala jako pomocná síla a Lojzík jezdil do zámku se zásobováním. Z té doby měla jen jednu fotku a na ní byl Lojzík s krásnou mladou slečnou, o které bych nikdy netipoval, že je to babi. V pozadí byl vidět kousek zámku.

Ráno jsem složil náklad z Ostravy a po dojetí do firmy mi pan Topinka řekl, že v pondělí bude mé auto opravené a že pojedeme dvě auta do Švédska. Tím druhým řidičem byl k mé radosti Pavel. Domů jsem dojel se vznešenou náladou.

Oznámil jsem všem, že mám do pondělí volno a že jestli chtějí, zítra pojedeme na výlet na Konopiště. Květa mi řekla, že bude samozřejmě velmi ráda, ale že by bylo dobré jet až v neděli, protože dostala překlad a musí s ním být hotova do zítra. Já prý se také nebudu nudit, neboť koupila novou vodovodní baterii a musím předvést své instalatérské umění. Babi řekla, že se tam podívá velice ráda. Na Konopišti nebyla od roku padesát dva. Princezna skákala po křesle a hulákala: Pojedeme na Kolipiště!“

Večer do postele Květa ani nedorazila. Našel jsem ji ráno na křesle přikrytou dekou s notebookem Adamem na klíně. Polibkem jsem ji probudil.

   Vstávej miláčku, je ráno.“ Položila Adama a objala mě. Zdvihl jsem ji a odnesl do postele. Otočila se na bok a hned zase usnula. Šel jsem se osprchovat a pak zalezl pod její peřinu. Nechala se líbat, ale její aktivita zůstávala stále na nule. Když se dlouho nemohla probrat, dělal jsem vše tak, jakoby byla vzhůru. Těsně před mým vyvrcholením otevřela konečně oči a začala spolupracovat. Už už jsem chtěl své tělo od jejího odpojit, aby nenastal problém, ale přidržela mě a pošeptala, že můžu, neboť začala brát prášky. Vrchol byl vyšší, než Mont Blanc a delší, než tunel pod ním. Sotva jsme dokončili krásné milování, ozvaly se na schodišti cupitavé krůčky princezny. Vstal jsem rychle a oblékl se. Vzal jsem princeznu do náruče a odnesl ji dolů.

4.89/5 (3)

O autorovi

Josef Stráca Ilko

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

1 Komentář
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Oskaar
Člen
9 měsíců před

Josefe, paráda. Jak my říkáme …špica,špica,špica,… bezva věc. Všechno. Moc krásně se to čte. Pořád si říkám, zbytek zejtra… ale vono hovňo. Vzal jsem to jedním vrzem…a jsem tomu rád.

Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
4.89/5 (3)

Poslední příspěvky autora:


Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
4.89/5 (3)
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora


Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Byla první sobota po začátku školního roku a ještě stále v ní zbývalo něco z letního klidu. R...
Jakub a Nikola znovu znovu seděli na lavičce v parku. Slunce pomalu klesalo za obzor, obloha se barvila...
Procházeli jsme se noční ulicí a tys chtěl něco říct…snad jen už z principu jsem tě nenechala...
Danuše začala začala nejprve konspirovat v menších kruzích. Sdílela obecný příspěvek o rizicí...
Bylo teplé květnové odpoledne. Slunce se pomalu sklánělo k západu, zlatavé paprsky pronikaly skrze...
Nairi není srovnaná se svou minulostí, to je jasné i jejímu bratru. Statnému bojovníku, Gunnarovi,...
Na druhý den Matouš čekal před malou kavárnou v centru města, kde se měl setkat s Natálií. Bylo ...
Bylo začátkem září, poslední dny léta se pomalu chýlily ke konci, ale teplé slunce stále slibov...
Prolog Krásné svěží ráno. Skrz stromy les propouštěl jen několik málo paprsků slunce. Ptáci ...
Díl 1. Antizlato  1. KGB Lehl jsem si na záda a začal snít o tom, jak bych naložil s miliony, kte...
Na začátku listopadu v Brně panuje tichá, podzimní atmosféra. Město obklopuje chladný vzduch a n...
Nadpis není potřeba Mnoho autorů chodí tak říkajíc kolem horké kaše, snaží se zaujmout sv...
Túto knižku by som venovala všetkým ženám a matkám, ktoré snívajú o lepšom živote, o nespln...
Nedělní ráno v Miladině domě bylo poklidné, jakoby vše kolem vstávalo v tichu a příjemné pohod...
Uplynuly další dva týdny. Město se odívá podzimní melancholií. Jeho ulice lemují koberce hnědý...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Tajná služba se služba se rozběhla do všech směrů. Snažila se sesbírat co nejvíce informací o ...
Na začátku listopadu v Brně panuje tichá, podzimní atmosféra. Město obklopuje chladný vzduch a n...
Byl jeden z těch chladných zimních večerů, kdy vzduch voněl po vlhku a sněhu. Venku už byla tma. ...
Natálie stála stála u schodů vedoucích k hlavnímu vchodu. V ruce držela telefon, jakoby váhala, j...
Eliška seděla na lavičce pod rozkvetlou sakurou, s učebnicí otevřenou na klíně. Natálie ji snadn...
Natálie vešla domů. Sníh už dávno roztál a podvečerní předjarní slunce prosvítalo do obývac...
Nairi není srovnaná se svou minulostí, to je jasné i jejímu bratru. Statnému bojovníku, Gunnarovi,...
Bylo smutné ráno někdy ke konci měsíce září. Bylo ještě docela teplo, ale už bylo cítit, že ...
Oba se po chvíli zamysleli nad tím, co všechno prožili a co je ještě čeká. Po chvíli ticha Matou...
Ono únorové odpoledne se venku sníh na chodnících rozpouštěl ve špinavé slizké břečce. Natál...
Příjezd do nemocnice byl rychlý, ale pro Natálii to byl další moment, kdy se musela podřídit tomu...
Jakub Doležal seděl seděl ve svém pokoji, pohled upřený na klaviaturu harmoniky položené na stole...
Procházeli jsme se noční ulicí a tys chtěl něco říct…snad jen už z principu jsem tě nenechala...
Jak dny plynuly, bolest ustoupila na přijatelnou úroveň a Natálie začínala pociťovat, že se její...
Matouš seděl u stolu v knihovně na fakultě, před sebou rozložen otevřený notebook a na něm pootv...
0