Večer nás Milijarda šokoval příjezdem domů. Nejen, že přijel na dámském kole, které si koupil v bazaru, aby mohl jezdit do práce, ale přijel v novém obleku, bílé košili a s kravatou. Znám ho teprve týden, ale za tu dobu udělal neuvěřitelný skok. Můj první dojem byl alkoholik s minimálním množstvím inteligence. Dnes tu vidím anglického úředníka, kterému chybí pouze dýmka. A pohled na množství inteligence se zněkolikanásobil.
V pátek večer mě Milijarda doslova donutil, abychom šli do hospody zapít svobodu. Snažil jsem se mu vysvětlit, že to není dobrý nápad, protože mám s alkoholem špatné zkušenosti a nikdy radši nepiji, ale řekl, že to je podmínka k tomu, abych měl spokojené manželství, a že když nebudu pít já, on to vezme za mě. Ani jeden z nás nezná místní hospody. Já eviduji pouze restaurace, kde se vaří, neboť jsem je poslední dobou hojně využíval a Milijarda je pochopitelně z jiné planety. Zavedl jsem ho do jedné takové, kde jsme si dali jedno malé pivo a Milijarda řekl, že je to tu jako v kanceláři a šli jsme hledat dál. Udělali jsme si okružní jízdu (pochopitelně pěšky) nočním městem a po každém malém pivu to bylo stejné. Milijarda vstal a že prý je to tu jako „U Sušánků“, „na nádraží“, „v konírně“, anebo jednou dokonce „v bordelu.“ Po návštěvě osmi stravovacích zařízení jsem již měl bolavé nohy a propláchnutý močák. Konečně jsme našli jednu vinárnu, o které Milijarda řekl, že to tu ujde. Sedli jsme si k baru a já objednal aperitiv. Po vypití této pochutiny mi Milijarda řekl, že to, co jsem objednal, bylo babský pití a tentokrát objednal on. Nevím, jestli jste již někdy pili droždí s kyselinou sírovou, ale přesně tak ten jím objednaný nápoj chutnal. Když odbila půlnoc, přemlouval jsem totálně opilého budoucího švagra, abychom šli domů. Byl ale v ráži a nechtěl opustit taneční parket, na němž předváděl hostům tanec humakuma z Kanárských ostrovů. Nezbylo mi, než zaplatit útratu a milého Milijardu si přehodit přes rameno. Cestou domů nás stavěla policejní hlídka. Zeptali se, kam jdu s tím mrtvým mužem a já jim vysvětloval, že se dnes žením a toto je můj svědek. Až teď mi došlo, že jsem zapomněl na svědka. Ráno musím zavolat Pavlovi. Hlídka nás propustila a já znovu vyhodil Milijardu na svá bedra. Ten mi však vlivem špatného zacházení po pár desítkách metrů pozvracel záda. Domů jsem ho pak radši dotlačil. Z této činnosti si však pamatuji jen tolik, že jsem se nemohl trefit do dveří.
Hlasité předčítání
Josefe, paráda. Jak my říkáme …špica,špica,špica,… bezva věc. Všechno. Moc krásně se to čte. Pořád si říkám, zbytek zejtra… ale vono hovňo. Vzal jsem to jedním vrzem…a jsem tomu rád.