Román

Alkohol v krvi
Četba díla zabere cca 438 min.

Sotva jsem dotelefonoval, přijela policie. Příslušník se zeptal, jestli vím, co se stalo. Odpověděl jsem, že mi asi praskl naftový filtr, a že dál nemůžu jet. Nato mi oznámil, že nafta na mokré silnici je jako máslo a že se za mnou stala hromadná havárie. Baterkou si posvítil na motor vozu, poté vzal foťák a udělal několik snímků prasklého filtru. Potom mě požádal, abych si vzal doklady a jel s ním. Cestou jsem ještě mluvil se šéfem a ten mě zapřísahal, ať proboha nic nepodepisuji, že toho mohou zneužít. Na stanici jsem byl do půlnoci.

Druhý den přijel servis a prasklý filtr vyměnil. Pokračoval jsem v krasojízdě směrem na jih. Cestou jsem uvažoval, zda jsem měl na hromadné havárii svůj podíl, ale nakonec jsem se shledal nevinným. Nemá cenu se trápit. I když je to pro účastníky nehody silně nemilé, byla to technická závada.

Francii jsem si opět užíval. Na jih od Lyonu jsem ještě nebyl, ale zdálo se mi, že to tu znám. Čím více jsem jel na jih, tím více jsem zaznamenával změnu rostlinstva. Nejdříve přestaly okolo růst lesy se smrky. Borovice a platany lemovaly cestu a tráva pozvolna žloutla. Začaly se tu a tam objevovat i palmy. Litoval jsem, že nejsem cestovatel a že nemohu jet tam, kam se mi zlíbí. Cestou jsem projel kolem Sain Etienne, Valence, Orange a na šipkách ukazatelů byly takové názvy, jako Marseille, či Avignon. Večer jsem zastavil na hlídaném parkovišti a hlídač mi oznámil, že mám zaplatit deset euro.   Po zaparkování mám jít do restaurace, kde si mohu dát večeři zdarma. Nejen na lodi, ale i na parkovištích vědí, že je teplé jídlo pro řidiče nezbytné.

Francouzské pochoutky do mě zajely jako do garáže. V životě jsem nic podobného nejedl. Jídlo bylo skvělé, avšak spokojený jsem nebyl. Zjistil jsem, že je mi zde má částečná francouzština k ničemu. Nerozuměl jsem jim skoro nic a oni mě taktéž. Připadal jsem si, jako Pražák na Hané.

4.89/5 (3)

O autorovi

Josef Stráca Ilko

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

1 Komentář
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Oskaar
Člen
9 měsíců před

Josefe, paráda. Jak my říkáme …špica,špica,špica,… bezva věc. Všechno. Moc krásně se to čte. Pořád si říkám, zbytek zejtra… ale vono hovňo. Vzal jsem to jedním vrzem…a jsem tomu rád.

Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
4.89/5 (3)

Poslední příspěvky autora:


Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
4.89/5 (3)
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora


Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Dopoledne bylo v Brně stále chladné, ale slunce se už od časného rána pokoušelo prorazit šedivý...
Ve svém pokoji na kolejích ležel Matouš zklamaně ve své posteli a pokoušel se všechno vstřebat. ...
Procházeli jsme se noční ulicí a tys chtěl něco říct…snad jen už z principu jsem tě nenechala...
tento pokus o knihu vznikl na základě přečtení 3 předchozích dílů Poslední aristokratky. Toto j...
Matouš seděl seděl u svého pracovního stolu v rohu malého pokoje, obklopen knihami a poznámkami. N...
Natálie vešla domů. Sníh už dávno roztál a podvečerní předjarní slunce prosvítalo do obývac...
Matouš seděl u stolu v knihovně na fakultě, před sebou rozložen otevřený notebook a na něm pootv...
(Ukázka zpracování knihy) Předmluva Předmluvu, která následuje, jsem chtěl vlastně napsat u...
Natálie ležela ve své posteli, jejíž bílé povlečení bylo posypané vzorem drobných kvítků, ko...
Nedělní ráno v Miladině domě bylo poklidné, jakoby vše kolem vstávalo v tichu a příjemné pohod...
Byl jeden z těch chladných zimních večerů, kdy vzduch voněl po vlhku a sněhu. Venku už byla tma. ...
Oba se po chvíli zamysleli nad tím, co všechno prožili a co je ještě čeká. Po chvíli ticha Matou...
Tajná služba se služba se rozběhla do všech směrů. Snažila se sesbírat co nejvíce informací o ...
Ono únorové odpoledne se venku sníh na chodnících rozpouštěl ve špinavé slizké břečce. Natál...
Túto knižku by som venovala všetkým ženám a matkám, ktoré snívajú o lepšom živote, o nespln...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Bylo brzké dubnové odpoledne, slunce se nesměle prodíralo skrze zašedlá okna zkušebny konzervatoř...
Ve svém pokoji na kolejích ležel Matouš zklamaně ve své posteli a pokoušel se všechno vstřebat. ...
Bylo teplé květnové odpoledne. Slunce se pomalu sklánělo k západu, zlatavé paprsky pronikaly skrze...
Procházeli jsme se noční ulicí a tys chtěl něco říct…snad jen už z principu jsem tě nenechala...
Natálie stála stála u schodů vedoucích k hlavnímu vchodu. V ruce držela telefon, jakoby váhala, j...
Eliška seděla na lavičce pod rozkvetlou sakurou, s učebnicí otevřenou na klíně. Natálie ji snadn...
Nairi není srovnaná se svou minulostí, to je jasné i jejímu bratru. Statnému bojovníku, Gunnarovi,...
Ten sychravý únorový víkend Matouš usedl do svého auta a po delší době vyrazil domů do Lednice....
Nedělní ráno v Miladině domě bylo poklidné, jakoby vše kolem vstávalo v tichu a příjemné pohod...
Tajná služba se služba se rozběhla do všech směrů. Snažila se sesbírat co nejvíce informací o ...
Jakub Doležal seděl seděl ve svém pokoji, pohled upřený na klaviaturu harmoniky položené na stole...
Natálie vešla do domu s lehkým úsměvem na tváři. V chodbě si sundala boty a pověsila kabát na v...
Na začátku listopadu v Brně panuje tichá, podzimní atmosféra. Město obklopuje chladný vzduch a n...
Prolog Krásné svěží ráno. Skrz stromy les propouštěl jen několik málo paprsků slunce. Ptáci ...
Bylo smutné ráno někdy ke konci měsíce září. Bylo ještě docela teplo, ale už bylo cítit, že ...
0