Román

Antizlato
Četba díla zabere cca 237 min.

8. Negativní vlivy (Po deseti letech)

Přečetla jsem si zápisky svého syna Simona s komentářem Jany a docela jsem se bavila. Dnes už jsem na odpočinku a mám šest vnoučat. Dva kluci, Petr a Pavel se narodili Kateřině a Petrovi Kolimu. Simon s Anrietou mají černovlasou modrookou a jako babička musím říct, že nejkrásnější holčičku, kterou jsem kdy viděla, se jménem Leopolda. Dva kluky Toma a Luigiho, plus čerstvé miminko, které se jmenuje po mě, Kateřina Martina, porodila Jana Holanová má druhá dcera ve spolupráci se třemi otci. Momentálně je však s Oldřichem Bajerem a vypadá to konečně na delší vztah. Když se všichni setkáme při nějaké oslavě, je u nás hodně hlučno. Hlavně, když přijdou Vanda s Gabrielem, kteří si pořídili celou školku čítající čtyři nezbedné uličníky. Na jejich jména jsem si ještě nezvykla, protože je tak často nevidíme, ale jsou to něco jako Lesly, Kondi, Burg a Ewald, či Edward. No hrůza.

Osky ještě pracuje a nehodlá přestat. Vzal si totiž na starost před lety sázkovou kancelář Gold Loto, která byla v úpadku. Dnes se mu povedlo zvednout obrat na nejvyšší možnou míru a je na to hrdý. Celý problém byl v bývalém řediteli, který si tajně ukrajoval do vlastní kapsy. (Za půl roku ho z vězení propustí). Gabriel rozšířil firmu na antizlaté ozdoby, vyrábí je ve čtyřech světadílech a taky se mu vede. Vanda se stále stará o nadaci STAM a mě vystřídal ve vedení firmy Lorexol Simon. Majitel druhé poloviny pan Benjamin už zemřel a na jeho místo se dostala po větších rodinných rozporech a po rozhodnutí soudu jeho druhá dcera Ellen Benjamin. Viděla jsem jí jen dvakrát, ale řeknu vám, že je to pěkná mrcha. Když Simon odlétá na nějakou důležitou schůzku, radím vždy Anrietě, aby byla ve střehu, protože Ellen není jen potvora, ale navíc krásná ženská. Anrieta postavila lázeňský komplex v Alpách a její klinika má pověst nejlepší úrovně. Léčilo se u ní už spousta slavných osobností. Prodej Apofisa se stal hitem a během jednoho roku Lorexol rozprodal polovinu celé zásoby. Oproti původnímu odhadu, že by cena dávky měla být 3000 € se po měsíci vyšplhala na dvojnásobek a u toho zatím zůstalo. Čas od času, když klesne obrat a zájem není takový, jaký by měl být, organizuje Simon s Ellen, soutěžní televizní pořad s názvem Vyhraj šupinu. Moc se mi ta soutěž nelíbí, protože tam dělají z lidí blbce, ale Simon říkal, že to zatím vždycky splnilo reklamní účel na jedničku.

Největší radost jsem měla z toho, že polknutí Apofisa nemělo nikdy žádné vedlejší účinky. Tedy, až do dnešní doby. Proto jsem se také pustila do dalšího psaní, neboť mám obavu o další vývoj lidstva. Nejde vlastně o vedlejší účinky jako takové, jen se na nové populaci, která Apofisum využívá, objevuje několik podivných zvláštností, které dříve nebyly tak rozšířené. První je vorkoholismus. Tato, u dospělých lidí částečně kladná vlastnost, se přenáší na čím dál mladší děti, které však neumí odpočívat a v několika případech došlo dokonce k úmrtí vysílením. Apofisum je možno podávat jen dospělým jedincům, ale bohužel někteří nedočkavci ho aplikovali svým dětem a způsobili tím nenapravitelný zásah do jejich vývoje. Naštěstí od loňského roku světová rada rozhodla, že se takovéto jednání bude nadále posuzovat jako trestný čin a dnes již díky veliké propagaci každý ví, že polknout šupinu Apofisa smí jen dospělý a vyzrálý jedinec. Přesto se tu a tam objeví případ, že malé dítě tuto vlastnost zdědí, aniž by apofisum pozřelo.

Druhým negativním dopadem je ztráta barevného vidění. Tento problém však postihuje pouze ty jedince, kteří mají krevní skupinu AB rh-. Jak ze Simonova vyprávění víte, tuto skupinu má můj manžel Osky a Petr Koli. Osky se s tímto problémem snadno vyrovnal. Řekl dokonce, že teď vidí problémy světa více čistě a černobíle. Jistě to z jeho strany byla nadsázka, ale smířil se s tímto stavem tak, jak to umí jen on. Horší to bylo s Kolim. V mládí maloval a tuto ztrátu nesl celkem těžce. Dnes už ho to tolik netrápí, asi si zvykl.

Největším problémem se podle mých úvah může v budoucnu stát třetí negace a tou je zabíjení apofisem většinu… Ne, nebudu předbíhat. Abyste pochopili problém, musím začít psát od začátku.

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Josef Stráca Ilko

Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:


Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora


Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Natálie ležela na nemocničním lůžku a smutně sledovala, jak se sluneční světlo opírá o bílou...
Ono únorové odpoledne se venku sníh na chodnících rozpouštěl ve špinavé slizké břečce. Natál...
Jak dny plynuly, bolest ustoupila na přijatelnou úroveň a Natálie začínala pociťovat, že se její...
Natálie ležela ve své posteli, jejíž bílé povlečení bylo posypané vzorem drobných kvítků, ko...
Dušinka (absurdní)      Mám kamaráda. On je mimozemšťan. A je úplně blbej. Zašl...
Túto knižku by som venovala všetkým ženám a matkám, ktoré snívajú o lepšom živote, o nespln...
Byl to typický čtvrteční podvečer, kdy se kavárna, kterou kamarádky společně navštěvují, zač...
Eliška seděla na lavičce pod rozkvetlou sakurou, s učebnicí otevřenou na klíně. Natálie ji snadn...
Danuše začala začala nejprve konspirovat v menších kruzích. Sdílela obecný příspěvek o rizicí...
Kdesi daleko ve vesmíru, na planetě Písečnice, za ospalým městečkem Zaprášená Lhota ležel ve v...
Když Polhošovi přijeli do nemocnice, Eliška a Nikola zůstaly na chvíli v čekárně. Přemýšleli ...
Byla první sobota po začátku školního roku a ještě stále v ní zbývalo něco z letního klidu. R...
(Ukázka zpracování knihy) Předmluva Předmluvu, která následuje, jsem chtěl vlastně napsat u...
Ve svém pokoji na kolejích ležel Matouš zklamaně ve své posteli a pokoušel se všechno vstřebat. ...
Ten sychravý únorový víkend Matouš usedl do svého auta a po delší době vyrazil domů do Lednice....

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Příjezd do nemocnice byl rychlý, ale pro Natálii to byl další moment, kdy se musela podřídit tomu...
Natálie vešla do domu s lehkým úsměvem na tváři. V chodbě si sundala boty a pověsila kabát na v...
Ve své ordinaci se Marwan Marwan posadil na židli a položil hlavu do dlaní. Myšlenky mu vířily hla...
Prolog Krásné svěží ráno. Skrz stromy les propouštěl jen několik málo paprsků slunce. Ptáci ...
Uplynulo už více než tři měsíce, od Natáliiny nehody. A i když se její ruka postupně zlepšoval...
Nadpis není potřeba Mnoho autorů chodí tak říkajíc kolem horké kaše, snaží se zaujmout sv...
Bylo začátkem září, poslední dny léta se pomalu chýlily ke konci, ale teplé slunce stále slibov...
Jakub Doležal seděl seděl ve svém pokoji, pohled upřený na klaviaturu harmoniky položené na stole...
Natálie stála stála u schodů vedoucích k hlavnímu vchodu. V ruce držela telefon, jakoby váhala, j...
Kdesi daleko ve vesmíru, na planetě Písečnice, za ospalým městečkem Zaprášená Lhota ležel ve v...
Ve svém pokoji na kolejích ležel Matouš zklamaně ve své posteli a pokoušel se všechno vstřebat. ...
tento pokus o knihu vznikl na základě přečtení 3 předchozích dílů Poslední aristokratky. Toto j...
Bylo teplé květnové odpoledne. Slunce se pomalu sklánělo k západu, zlatavé paprsky pronikaly skrze...
(Ukázka zpracování knihy) Předmluva Předmluvu, která následuje, jsem chtěl vlastně napsat u...
Byl jeden z těch chladných zimních večerů, kdy vzduch voněl po vlhku a sněhu. Venku už byla tma. ...
0