Dave Vanesse předvedl samolibý úsměv.
„Tak co říkáš? Když mi tu přistanou ty zázračný mršky…“ Asher několikrát prudce poklepal ukazováčkem do desky stolu, „…kára bude celá tvoje!“ dokončil.
***
„Hej, ty tam, votrapo!“ řval někdo z ochranky daleko za ním.
Dave se neotáčel a spěchal, co mu nohy stačily. Celé se to podělalo, jako vždycky. Vlezl, kam neměl, a někdo ho viděl. Začínal panikařit, musel zmizet.
„Do prdele, chyťte toho šmejda!“
Tady šlo do tuhého. Dave vystartoval sprintem, dvě termosky plné roztoku s experimentálními nanoboty cinkaly o sebe v jeho batohu. Kličkoval mezi pacienty a zaměstnanci kliniky jako parkurový profík.
Dveře kliniky se před ním zjevily jako fata morgána pouštnímu cestovateli. Konečně už jen kousíček. Vyběhne na parkoviště, naskočí do létajícího Chevroletu, Vanessa nahodí motory a všechno bude v cajku.
Najednou nic okolo něj neexistovalo, byl jako kůň s klapkami na očích. Viděl jen vysněné přibližující se dveře. Nevybíravě si rozrážel cestu mezi lidmi. Zděšené výkřiky slyšel pouze v ozvěně. Srdce mu splašeně skákalo uvnitř hrudi a on vnímal každičký jeho úder v uších. Už tam bude.
Proběhl dveřmi, jako by hořelo. Nemohl tomu uvěřit, možná přece jen bude brzy hrdým majitelem luxusní hexakoptéry Chevroletu Chiméra.
Jeho tělo náhle prudce zastavilo. Nohy však byly stále v běhu a vykoply do výše pasu. Dave se zřítil na záda.
Někdo ho s trhnutím zachytil za batoh, který se rozevřel a dvě termosky se tak vydaly na svobodnou cestu dolů po betonových schodech.
***
„Co to sakra…!“ cekla Vanessa zděšením, když z kokpitu Chevroletu na parkovišti zahlédla Dava, jak zběsile rozrazil dveře kliniky.
Nechala běžet motory a vyrazila vstříc komplici, jenž měl v zádech několik mužů z ochranky. Za každou cenu musela získat ty zatracené nanoboty. Jednak toužila vyzkoušet něco převratného, ale hlavně pro ni znamenali nový život. Byl by konec s prostitucí a živořením, Ash jí slíbil pohádkovou odměnu.
„Pusť mě, ty hajzle, sakra!“ halekal Dave přimáčknutý k betonovým schodům. Ochranka ho měla pod kontrolou.
Vanessa přispěchala na scénu. K jejím kotníkům pod schody se dokutálela jedna z termosek.
„Hej, ty tam, nech to bejt!“ zvolal vazoun, který zápolil s Davem, na atraktivní asijskou dívku pod schodištěm.
Dave zvedl pohled. Vanessa. „Pomoc!“ houkl za ní přidušeně.
Prsty s divoce lakovanými nehty se obtočily okolo nerezové termosky.
„Promiň,“ hlesla skoro neslyšně.
„Co promiň?! Jak promiň?!“ vykřikl zajíkavě v hysterii.
Vanessa udělala několik nejistých kroků vzad.
„P-počkáš na mě aspoň?“ Dave měl na krajíčku.
Vanessa pokrčila rameny, sklopila provinile zrak a vyrazila ve zběsilý úprk směrem k vozidlu.
„Tak počkáš?!“ volal za ní zoufale. „Do prdele!“ ulevil si.
„Stát! Slyšíš, ty malá couro, stůj krucinál!“ řval někdo z ochranky.
Dave zaslechl odjištění pistole. Do prdele, Vanesso, zdrhej!
*PRÁSK! PRÁSK! PRÁSK!*
Vanessa naskočila do Chiméry ladně jako laňka. Jedna z kulek proletěla čelním sklem a zaryla se do sedadla spolujezdce, druhá zařinčela někde v útrobách stroje a třetí roztříštila dlaždičku v chodníku před parkovištěm.
Ještě nikdy po ní nikdo nestřílel, přesto se snažila neztrácet hlavu. Teď tady chcípneš! křičel její zděšený vnitřní hlas, který nevnímala. Vší silou zamáčkla tlačítko startovací sekvence.
***
„Ty jsi hvězda, Vanessko!“ burácel Ash, když si přehazoval nerezovou termosku s drahocenným obsahem z ruky do ruky.
Hlasité předčítání
