Někdy mám pocit, že jsem bezvýznamný člověk,
jakmile promluvím, lidé otáčej se zády.
Víra mě však žene dál, já mám na čem stavět.
Vím, že budou situace, co zhatí bludný pády.
Bludný kruhy vrací mě tam, kde jsem byl.
Neřeším to tak, že bych denně chlastal, lil.
Procento lidí přece stojí za mnou dýl.
Díky nim ujdu ještě spoustu neuzavřených mil.
S pílí vpřed, najít cestu z nehostinného cyklu.
Neříkat si: „Z kolotoče proher neuniknu.“
Černé myšlenky fakt nejsou dobrou cestou.
Malý impuls, cesta ven, tak let’s go.
Pozitivní přístup se snahou v tom vidím malou výhru.
Cestu ven nenaleznu, skočím-li do smrtícího víru.
Myslím si, že v tom víru nikdo nechce papat síru.
Přeji všem zablouděním do života sílu!