Povídka

Bubble

Ano, určitě to tak musí být.

Nenapadá mě žádný jiný pádný důvod, proč bych se jinak ocitla na tomhle místě.

Moji nejlepší přátelé pro mě určitě chystají nějaké velkolepé překvapení.

Začínám se dostávat do euforie ze zážitků, který na mě jisto jistě čeká už v blízké době.

Moje nadšení rezonuje a prostor kolem mne se začíná pomalu, ale o to s větší intenzitou vlnit.

Ano!

Už je to blízko! Nikdy jsem nebyla o něčem tak přesvědčena, jako v tento moment.

Prostor kolem mě už není to, co býval a pomalu ztrácím balanc. Jsem na vrcholu svého blaha.

Zážitek, jako žádný jiný v mém dosavadním životě. Prostor kolem mne už je značně rozmazaný. Čekám, kdy přijde ten zlom a kdy vše vybublá na povrch a já se stanu středem pozornosti !

Je mi značně vedro a začínám se potit. Zážitek, který zrovna v tuto chvíli prozívám je na maximální úrovni!

Úplně to ve mně pulzuje a dostávám se do varu.

Omdlívám!

V tu chvíli jsem úplně dezorientována a celkově paralyzovaná. Nemůžu se pohnout.

Bezvládné tělo plave na povrchu hladiny.

V tom slyším ohlušující zvuk, jaký jsem ještě schopna zaregistrovat.

KLAP!

Někde z dálky slyším tlumeny hlas, který jsem ještě schopna vnímat.

Beatris!

Jestli už dovřela voda z varné konvice, tak mi prosím tě zalij to kafe na lince.

Upadám do nemilosti.

Tohle je autenticky příběh akvarijní rybky, která se v nesprávný čas ocitla na nesprávném místě z neznámých důvodů.

Její jméno neznáme, ale kdyby jste měli tu možnost potkat Patrika, tak vám ho určitě sdělí. A pokud nebudete mít tu možnost, tak by bylo na místě pojmenovat jí Bubble.

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Fifka

Jsem ctihodný amatér v počátcích tvůrčího psaní. Píšu jak mi to mozek předkládá a dle svého nejlepšího ,ač laického umu to pálím do klávesnice. Kritika vítána protože proč ne :) Snad to někoho potěší nebo rozesměje snad neurazí. A když ano, tak záměr splněn. Vím že jsem amater a proto a propo.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 5 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Četba díla zabere cca 5 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

    Byl zas na cestě. Už ani nevěděl, jak se tam ocitnul. Stejný chodník, stejný směr, ba i h...
Šel závějemi. Město jako kráva a nikde nikdo. Měl na sobě jenom triko a byla mu ukrutná zima. Ně...
Tornáďan   Každý Nový rok si říkám, že i bez osobních předsevzetí prožiju svůj živo...
Jsem černý svědomí tohohle města, jeho duše, kterou nikdy nemělo. Jsem fantom, personifikace jeho ...
Houba se k Marii přislídila uprostřed zimy. Měla ráda chlad a Mariin pokoj by oním nejchladnější...
Když jsem jednou kráčel otevřeným vesmírem po šňůře na prádlo, všiml jsem si úžasné záře...
“Tak už je tady zase. No jen se koukni.” “Je to ona. Všiml sis? V poslední době už chodí s...
Nakonec byl rád, že se z toho kina vůbec dostal. Od chvíle, kdy se malátně zvedl ze sedačky, než ...
Až tehdy se to stalo. Nepamatuji se už, kolik mi mohlo být. Určitě jsem ještě nechodil do školy....
Už jsou tu zase. Novináři, paparazzi, šťouralové a jiní, kteří mi otravují život. Nemohu jim d...
Vilda: Na sídliště přišlo jaro. Poznáš to podle toho nasládlýho pocitu na jazyku, kterej ti jed...
Katka: „Jděte všichni do hajzlu, já nemám čas na lidi, jsem ve slepý uličce a bloudim tady s...
Když jsem se mezi nimi objevil, na hřbitovní zdi bylo plno. Byl jsem slepý. Jako když se narodí pes...
5.5. 1829 Nevěděla jsem, že to bude tak náročný. Dřív to takhle nebylo. Dřív bylo všechno j...
Přesn(á)idavka Dej to sem nebo ti to vyrvu z ruky ty polotovare! Nečum na mě a hrň to do mě! He...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Přesn(á)idavka Dej to sem nebo ti to vyrvu z ruky ty polotovare! Nečum na mě a hrň to do mě! He...
“Tak už je tady zase. No jen se koukni.” “Je to ona. Všiml sis? V poslední době už chodí s...
Oblékal se do černo fialové. Myslel, že spasí svět. Lhal sám sobě, před sebou samým. Svět byl ...
"Tati, tati! Já chci k tobě!" kňučí z dálky nepřeslechnutelný hlásek. Kdo by odolal...
Žili jsme u moře. Od vždycky. Miloval jsem zvuk vln, pěnu na březích při přílivu, racky krouží...
Nakonec byl rád, že se z toho kina vůbec dostal. Od chvíle, kdy se malátně zvedl ze sedačky, než ...
Rodina bez dětí? Nepředstavitelné. Rodina bez dětí pro nás nebyla rodinou. Po dětech jsme toužil...
Houba se k Marii přislídila uprostřed zimy. Měla ráda chlad a Mariin pokoj by oním nejchladnější...
Tornáďan   Každý Nový rok si říkám, že i bez osobních předsevzetí prožiju svůj živo...
    Byl zas na cestě. Už ani nevěděl, jak se tam ocitnul. Stejný chodník, stejný směr, ba i h...
Když jsem jednou kráčel otevřeným vesmírem po šňůře na prádlo, všiml jsem si úžasné záře...
Jsem černý svědomí tohohle města, jeho duše, kterou nikdy nemělo. Jsem fantom, personifikace jeho ...
Svět kolem mě se zastavil. Všechno je tak tiché, tak jemné, jako by tahle chvíle měla zůstat na p...
Nikdy jsem si vpravdě nevšiml, v jak velkém domě žiji. Avšak díky těm několika důležitým věc...
Vilda: Na sídliště přišlo jaro. Poznáš to podle toho nasládlýho pocitu na jazyku, kterej ti jed...
0