provoním mátou každou tvoji nit jak vzejít ze sna? jak se nevzbudit? rozvlním moře v ústí řeky už ani slůvko...
Typ díla: Poezie
Zpytulník
bezedné světlo na prahu středníku vlní se rozjímá chodí ven očima o krok ven v chodníku vyrůstá květina když noci končí...
Dům v nás
Byl jeden dům, měl dva pokoje. Byly pravé opaky a vedly spolu rozbroje. První pokoj byl dočista prázdný, když do něj člověk vstoupil...
Divadlo
Všechno je to jedno velké divadlo, všichni jsme jenom špatní herci. Tak už to naše lidstvo dopadlo, s pravdou skrytou pod koberci. Čím...
Prázdné fráze
Utopena ve tvých frázích, naivně čekám, co dál bude. V doposud neznámých nesnázích, oči skleněné, líce rudé. Snad to všechno byla...
Letmě
mezi mořem a nebem je modře
Šal Věj
o šedé i o šalvěji šeptám myším ocáskům když kolem kamen šplíchne stín řekneme si o lásku mokrá skříň a soví dlaně...
#přesýpání_pocitů
Za každý pohled do očí plných slz, přidávám si do bot, dobrovolně, a s vůní tragédie dva topazy, jeden za každý solný důl v...
#šelma
Opět příšera s tesáky od krve a děravou kůži přítele vyráží skřek a nadchází – Střet Zpět k utrpení při kterém se dusím vlastním...
#o_pěstění_lásky
Fialky pěstěné v záhonu pod indigem vonícími fontánami, jejichž třpyt zalyká se, jako vlny tříštící se o ostré skály na pobřeží...