Na podstavcích sedí dva duchové jako sochy, duch alchymisty má na krku píšťalku. U katafalku stojí hrobník. Vždy, když se nad duchy rozsvítí světlo, jsou vidět. Když světlo zhasne, jsou jako neviditelní.
Baletka Už odešli?
Alchymista Jo, pohřeb skončil, už jsou v trapu.
Baletka Aww (of). Všimlo sis toho krásnýho chlapa?
Alchymista Proč štěkáš?
Baletka Aww je citoslovce, reakce na něco roztomilého. To dnešní mládež normálně používá. Je to taková nová řeč. New speech.
Alchymista Aha.
Hrobník Já si chlapů nevšímám. Jsem hrobník a živí mě zajímají jen v případě, že mají dvě pé.
Alchymista To neznám, co je to depé? To je Francouzky?
Hrobník Dvě pé. Prsa a pindu. Nebo taky dvě ká. Kozy a.
Baletka Neříkejte to. Alchymistovi potichu. Je to buran.
Hrobník Kozy a komůrku.
Baletka Tak to jo. Co když se pohřebníci vrátí?
Alchymista Nevrátí, do márnice se nechodí jako na trh.
Baletka Kdybych nebylo po smrti, tak bych si ho nabalilo. Šlo bych za ním a pomazlilo bych ho.
Hrobník Žádný takový. Přes zeď mi nikdo nepoleze. Jste mrtví, tak tady seďte v čekárně a spěte.
Alchymista My nespíme.
Baletka Asap.(ejasejpij)
Alchymista Co to zase meleš?
Baletka Asap je jako že bych se vrátila, jak jen to bude možné.
Alchymista Jo aha. Jú klíč.
Baletka New speech.
Hrobník Tak dýchejte.
Alchymista Nedýcháme.
Hrobník Tak umírejte… smrťte, nebo co máte na práci.
Baletka My nemáme práci.
Hrobník Tak tady seďte a nečinně koukejte. Jste v čekárně, tak čekejte.
Baletka Co když někdo přijde a uvidí nás?
Alchymista Tak se zneviditelni.
Baletka To mě nebaví. Při zneviditelňování mě vždycky brní tady dole, já si vzpomenu na organizér a je mi z toho smutno.
Alchymista Organizér?
Baletka No, když máš po milování organizmus.
Alchymista Orgasmus. Proč se vlastně bojíš, jestli se vrátí? Vždyť jsi duch.
Baletka No dovol! Já jsem ducha, duška, duchyně, dušyně sakra prostě ženská. Angličani říkají krásně sprite.
Hrobník To je limonáda. Duch je spirit.
Baletka No. To taky.
Alchymista Do ženské máš daleko. Teď jsi duch. Duch totiž nemá pohlaví.
Hrobník Já pohlaví mám. Prohrábne si vercajk, vytáhne svačinu, mezi kterou má pytlík s gumovými medvídky s HHC a položí na katafalk mobil.
Alchymista Ty taky nejsi duch.
Hrobník Jaký je to být duch?
Baletka No duchovní. Je před tebou, okolo tebe a všude duch(zakašle)ovno.
Hrobník To je toho tak moc? To jsem rád, že jsem do toho nešlápl.
Baletka Proč jsme vlastně rodu středního, když jsme duši?
Alchymista Du cho vé. Protože jsi jako strašidlo.
Baletka Sám jsi strašidlo. Já nejsem jako strašidlo. Těsně před smrtí jsem se česala. Už vím, já jsem to … zjevení. Na hrobníka. Co máš dnes dobrého?
Hrobník Chtěl jsem volejovky, a omylem jsem vzal rybičky v komatu.
Alchymista Ty v oleji jsou taky v komatu, ale spíš po smrti.
Baletka Vždyť to říkám, buran. Jestli ta pohřbená byla matka toho krásnýho kluka, tak to on určitě ještě přijde.
Hrobník Vaše starosti bych chtěl mít.
Alchymista Nemáme starosti.
Baletka Pojďte si zahrát cannastu.
Hrobník Nehraju, švindlujete. Minule jsem viděl, jak se ti nad hlavou vznášel žolík. A vůbec, to kopání mě zmohlo. Umřel nějakej basketbalista. To je o půlku delší hrob. Jako by ho nemohli složit, když už je mrtvej. Trochu se natáhnu. Poslední dobou špatně spím. Doktor říkal, že mám obstrukční spánkovou paradýzu. Nevím, co to je, ale prej to není nakažlivý. Ozve se zavytí psa. Odhoukali svačinu. Lehne si na katafalk vedle rakve, vezme si prášek, mávne rukou a vezme si dva. Hned usne.
Baletka On usnul! To já bych mělo strach, že někdo přijde.
Alchymista Houby paralýza, je to lenoch, já bych mu to netrpělo. Čím jsi vlastně byla, bylo, byl? Mysím, když jsi žila, žilo? Baletka začne baletit.
Baletka Baletka. Vystupovala jsem na všech slavných jevištích světa. Paříž, Miláno, La Scala, Carnegie Hall v New Yorku, Krásný les. (Podle toho, kde se bude hrát.) Škobrtne a radši toho tančení nechá.
Alchymista V Miláně jsem bylo a nikde jsem tě nevidělo. To jsi mělo spoustu peněz, ne?
Baletka Nemělo. O finance se staralo táta a všechno mi prohrálo v Casino de Monte Carlo.
Alchymista Tam jsem taky bylo. Kolik toho bylo?
Baletka Asi tři miliony.
Alchymista Hezký.
Baletka Tři miliony lir. Už mě to nebaví, pojď alespoň kroužit.
Alchymista Ale jen chvíli. Když kroužím, tak se mi hned točí hlava, totiž duše. Začnou kroužit po podiu. Na dvě kola se k nim přidá duch psa. Pak zas zmizí.
Baletka Co to bylo?
Alchymista Nevím, vidělo jsem to tady poprvé.
Baletka Asi zbloudilá duše.
Alchymista A proč jsi tady ty?
Baletka Když se světlo na konci tunelu začalo přibližovat, asi došla elektrika a světlo zhaslo.
Alchymista To není možný. Světlo na konci tunelu není napojené na běžnou elektrárnu. Pán bůh platí všechny faktury, světlo nemůže jen tak zhasnout. Leda by někdo naschvál vyhodil pojistky.
Baletka Fakt, zhaslo!
Alchymista Hele, že ty jsi něco provedlo a nechceš to přiznat.
Baletka Není co.
Alchymista Aha. To bude asi těžký hřích, když tě nepustili nahoru.
Baletka Kdybych mělo těžký hřích, nešlo bych nahoru, ale dolů. Těžký hřích. Těžký hřích. Houby s voctem.
Alchymista Tak to vysvětli. Nepustí tě nahoru ani dolů a jsi v čekárně. Proč? Pauza. Tak si to nech, tajnůstkářko.
Baletka Vidíš? Řeklo jsi tajnůstkářko a to je rodu ženského. Jsem žena.
Alchymista Nejistě. Tajnůstkářko se dá použít i pro střední rod. Tak jak je to s tebou?
Baletka Ale vždyť ti to povídám, dalo jsem si s Odetou z Labutího jezera houby s octem.
Alchymista Závidělo jsi jí roli a otrávilos jí.
Baletka Ne. Ngl.(endžíel)
Alchymista Cože?
Baletka Ngl je, že nebudu lhát.
Alchymista Zase jú klíč. Nebude lepší, když ty zkratky přestaneš používat? Nebo tam radši hned podej vysvětlení.
Baletka Ach vy baby boomers. Jsi baby boomers, ne?
Alchymista Jak to mám vědět, když nevím co to je?
Baletka Baby boomers je stará generace narozená 1946 až 1964. Kdy ses narodilo?
Alchymista 1560.
Baletka Tak to jsi spíš non living baby boomers.
Alchymista Nezamlouvej to. Jak to bylo s těmi houbami?
Baletka Odeta se zakuckala a nemohla se nadechnout a já jí chtěla nasadit Heimlichův chvat. Pojď sem. Přestanou kroužit. Zkusí ducha zvednout. Já tě neunesu.
Alchymista Vždyť nic nevážím.
Baletka Jenže já, jako duch nemám žádnou sílu. Jsem zjevení a ne záchranář. No a jak jsem jí zvedla, spadnul jí střevíček do kanálu.
Alchymista Já jí „chtělo“ nasadit Heimlichův chvat a jak jsem jí „zvedlo“.
Baletka Haha! To jsem ještě žila, takže chtěla a zvedla.
Alchymista A ona tě proklelo.
Baletka Lol!!! Kvůli střevíčku? Hahaha.
Alchymista A to je zase co, to lol?
Baletka To je, jako že se směji.
Alchymista Cože? To nechápu.
Baletka Přeci mě kvůli střevíčku v kanálu neprokleje.
Alchymista To chápu, ale nechápu to lol.
Baletka Vždyť říkám, že se směju.
Alchymista Jo, to chápu, ale proč se radši normálně nezasměješ? Víš co? Jdi s tou jú klíč do arsch.
Baletka To neznám, to arsch je taky New speech?
Alchymista Ne. To je deutsche Sprache a znamená to místo na těle, kde sedíš. Nebo taky rozkazovací způsob pro řízení.
Baletka Rozkazovací co?
Alchymista Způsob pro řízení.
Baletka A to je co?
Alchymista Řiť.
Baletka Aha.
Alchymista Tak když tě neproklela, tak co?
Baletka Chtěla jsem zachránit situaci a půjčila jsem jí svoje střevíčky, které používám na zkoušce. Jenže jsem zapomněla, že v nich mám masážní magnetické vložky.
Alchymista Za to tě nepustili do nebe? Asi měla alergii na magnet, ne?
Baletka Ne. Chtěla seběhnout po kovovém točitém schodišti na scénu a střevíčky ji přes ten magnet nepustily ani na krok. To byl takovej držkopád, že jde se smíchem k divákům krev stříkala až do první řady.
Alchymista A soud ti napařil čekárnu za vraždu. Kolik let?
Baletka Osvobodili mě. Jenže pak přišel manžel od tý rozstříklý Odety a zastřelil mě.
Alchymista To ale pořád nevysvětluje, proč tě nepustili do nebe?
Baletka Mám se postarat o její dítě.
Alchymista A proč se tedy nestaráš?
Baletka Máma rozstříklá, táta za mojí vraždu ve vězení a ono upadlo…
Alchymista Taky jsi mu půjčilo střevíčky?
Baletka Upadlo do komatu. Čekám, až se probere.
Alchymista To může trvat i několik let. Nebo se neprobere nikdy.
Baletka Nevadí, já mám čas. Dokud můžeme hrát cannastu, tak mi to nevadí.
Alchymista Tak si tam zaleť a dej mu andělský polibek.
Baletka Jsi upadlo na hlavu. Andělský polibek by mu mohl obrátit duši naruby.
Alchymista To jsou hlouposti. Stálo by za to to vyzkoušet. Každá inovace zaběhlých zvyklostí přináší poznání a úspěch.
Baletka Prosím tě, co jsou to za rady? Ty jsi schopné dát třeba dítě do krabice od syrečků, jen když budeš mít klid. Zasněně. Jmenovala jsem se Anežka. Anežka Podvodníková. Na plakátech se psalo Agnes Cheat. Znovu se po scéně projde duch psa.
Alchymista Hledáš někoho? Pes nereaguje a odejde.
Baletka Třeba neumí česky. Jde k hrobníkovi. Ty žije on vůbec? Nakloní se k němu a on zachrápe.
Alchymista Až moc, nejradši bych na něj zavolalo kontrolu. Je to ožrala. Bylo jsi vdané?
Baletka Ne, proč se ptáš?
Alchymista Takže tvůj táta byl pěknej podvodník.
Baletka Měl s tím příjmením celej život problém. Nikde ho nechtěli zaměstnat.
Alchymista Se nedivím. Dobrý den, hledám práci. Jsem Podvodník.
Baletka U hrobníka. Pojďme ho trochu poškádlit.
Alchymista Jak chceš takovýho hrocha poškádlit? Ten je nepoškádlitelnej.
Baletka Dáme ho do rakve. No jo, ale ta rakev nemá dno.
Alchymista O to líp se nám bude škádlit. Vezmi to se mnou. Vezmou rakev bez dna a položí ji na spícího hrobníka.
Baletka K dokonalému škádlení by to chtělo dekl. Brb… to je přijdu hned. Podívám se vedle. Jde za scénu a zakřičí. Tady je hodně den, ale dekl nevidím! Hned nato se vrátí.
Alchymista Neříká se hodně den, ale hodně dnů.
Baletka Jenže tam je hodně den.
Alchymista No jo, to jsou ty umělkyně. Tančit umí, ale čeština jim nejde.
Baletka Jedno dno, dvě dna, tři…
Alchymista Dny.
Baletka Houby s voctem, tři dna. Hodně den. Dno jako spodní dekl. A ty se moc nevytahuj s češtinou. Schválně. Když dlužíš někomu malou částku, je to pakatel a když dlužíš několika lidem? Jak se to řekne?
Alchymista Dlužím několik pakatelů.
Baletka Ha! Pakatel nemá množné číslo. Takže dlužíš pořád jen pakatel.
Alchymista Ale to není česky. Pakatel je od slova bagatelle a to je z francoužštiny. Na mě si nepřijdeš. Učím se česky od jejího začátku.
Baletka Kdy měla čeština začátek?
Alchymista V desátém století.
Baletka Zase kecáš. To jsi ještě nežil.
Alchymista Nežil, ale učil jsem se dějiny češtiny.
Baletka Chtělo by to dekl. Odejde do zákulisí.
Alchymista To je taky z němčiny. Máme krásné české slovo víko. Baletka se vrátí s víkem. Co to vláčíš?
Baletka Našlo jsem jeden dekl.
Alchymista Víko.
Baletka Jenže tohle je dekl.
Alchymista Dekl je z němčiny.
Baletka Dekl je ze dřeva, i když se zdá, že tohle je papundekl. A jak bys řeklo, že je tu hodně deklů?
Alchymista Je tu hodně vík.
Baletka Prdlajs. Zase kecáš, už je tam jen jedno. Vezmi to. Přikryjí rakev, vtom někdo zaklepe. Duchové si sednou na podstavce, jako na začátku hry.
Alchymista Dále.
Baletka Vždyť tě nemůžou slyšet a zneviditelni se. Světlo nad nimi zhasne.
Alchymista Kdo to asi může být?
Baletka Jestli to bude ten krásnej kluk, tak se podělám.
Alchymista Nemůžeš se podělat. Jsi duch. Vejde Vlasta a Řehoř. Nesměle se rozhlíží.
Vlasta Ty vogo Řehoři, tady je to jako v márnici.
Řehoř To bude tím Rendo, že jsme v márnici.
Vlasta Je to jako bych byl v kostele.
Řehoř To je kostel.
Vlasta Tak je to márnice, nebo kostel?
Řehoř To je stejný. Když je v kostele pult, je to kostel, ale když jsou tam máry, je to márnice.
Vlasta Co je to máry?
Řehoř Katafalk, ale to ti taky nebudu vysvětlovat.
Vlasta Kde jsou čáry?
Řehoř Jaký čáry?
Vlasta No, že bych udělal čáry máry.
Řehoř Ach to zaučování nových pracovníků je za trest.
Vlasta Hele, tady je. Ukáže na rakev s hrobníkem. Naložíme ho a už ať jsme pryč.
Řehoř Počkej! Musíme se podívat, jestli je tam. Nadzvedne víko. Je tam. Zvednou rakev a položí ji na zem. Alchymista zvedne ruce a třepetá prsty.
Alchymista Trochu je zdržím, aby nám ho neodvezli.
Řehoř Nějak se mi začalo chtít spát.
Vlasta Mě taky. Sednou si na zem a usnou.
Baletka Asi ho odváží do spalovny.
Alchymista Do krematoria.
Baletka To je spalovna. Krematerium je z němčiny, nebo z francouzštiny?
Alchymista Z latiny.
Baletka Z tý rozsekaný?
Alchymista Jaký rozsekaný?
Baletka No říká se, že někdo seká latinu. Hele, ale nemůžou ho odvézt. On je přece živej. Znovu přijde duch psa.
Baletka Suchen Sie jemanden? Němec to není. Are you looking for someone? Angličan taky ne. Pes odejde.
Alchymista Kdyby byl Angličan, byl by v Anglickým nebi.
Baletka Ty si myslíš, že jsou v nebi hranice?
Alchymista Jasně.
Baletka A jsou to hranice podle států, nebo podle toho, jakou řečí duše mluví?
Alchymista To nevím, asi podle států.
Baletka Tak to musí být v nebi pěknej bordel. Hranice států se každou chvíli mění. Řehoř a Vlasta se probouzí.
Vlasta Otočí se a uvidí hrobníka. Podívej, je tam ještě jeden.
Řehoř Nadzvedne víko. On tam není. No jo. Vždyť tam chybí podlaha.
Vlasta Nakoukne do rakve. Je tam podlaha.
Řehoř To je podlaha márnice. Chybí tam podlaha rakve.
Vlasta Podlaha jako podlaha. Hlavně, že tam je.
Řehoř Nemel a zaber. Spolu otočí rakev vzhůru nohama.
Baletka Jestli ho naloží, to bude průšvih. Měli bychom ho vzbudit. Oba duchové vstanou a krouží okolo hrobníka.
Alchymista Vstávej rychle spící hrobníku, spálí tě a máš smrt na triku.
Baletka Haló haló Milánku probuď se už ze spánku.
Alchymista To je marný, je to hroch. Já to vzdávám. Vzdají to a zase si sednou. Ozve se psí zavytí.
Vlasta Ty Řehoři, mě je tak divně, jako by na mě sáhla smrtka.
Řehoř To je tím průvanem, nebo ty věříš na duchy?
Vlasta Jasně. Už jsem se s duchama potkal.
Řehoř Bafni ho a šoupnem ho do penálu. Naloží hrobníka do obrácené rakve.
Vlasta Teď tu rakev otočíme. Převrátí rakev.
Řehoř A rychle pryč. Zvednou rakev a odejdou. Spící hrobník zůstává na zemi.
Baletka Lol!!! Hahaha. To bylo jako co? Teď mám pocit, že jsem nejchytřejší na světě. Nikdy bych nevěřilo, že jsou lidi tak hloupí.
Alchymista Buďme rádi, že u pohřební služby pracují jen takoví … s nízkým IQ, neměli bychom s kým hrát cannastu.
Baletka To je fakt, ať mu nenastydnou ledviny. Je ve skladu ještě rakev?
Alchymista Prosím tě, nech ho ležet, flákače. Stejně má ty ledviny prochlastaný. Baletka odejde a přitáhne druhou rakev se dnem.
Baletka Ještě donesu dekl. Odejde a přinese ho. Jak ho do ní dostaneme? Je těžkej, jako hroch.
Alchymista Levitací.
Baletka Já neumím letovat.
Alchymista Le vi to vat.
Baletka Ani to.
Alchymista To si dáme nad něj ruce a silou vůle ho zvedneme.
Baletka Neříkej mi vole, jo?
Alchymista Neříkalo jsem silou vole, ale silou vůle, vole. Třepetají nad hrobníkem rukama, on se po chvíli zvedne a lehne si do rakve.
Baletka Ono to funguje.
Alchymista No jo, ale nejdřív jsme měli tu rakev dát nahoru.
Baletka Tak ho vyletujeme i s rakví.
Alchymista To nejde. Musíme ho vylevitovat ven. Opět třepetají nad hrobníkem rukama, on se zvedne a lehne si na zem. Duchové vezmou rakev a dají ji nahoru. Potom levitování opakují, dokud hrobník neskončí v rakvi. Poté rakev přikryjí. Sotva akci dokončí, vstoupí Tereza a Zlata a nesou dopisy. Tereza má černé brýle a bílou hůl. Duchové si sednou na podstavce, světlo nad nimi zhasne.
Tereza Zlato, myslíš, že se to splní?
Zlata Kolikrát ti mám říkat, abys mi neříkala Zlato, vypadá to, že jsme lesby. Říkej mi romským jménem Aranka.
Tereza Dobře zlatá Aranko.
Zlata Musí se to splnit, bylo to na Tiktaku.
Tereza Tiktoku.
Zlata No, musíme dát pod rakev ty přání a svatá Afrodita, to je bohyně lásky nám ty přání splní.
Tereza Já myslela, že bohyně lásky je Venuše.
Zlata Venuše a Afrodita je ta samá. Jen jedna bydlela v Římě a druhá v Řecku.
Tereza Aha.
Zlata Hele máme štěstí, tady je rakev. Jé podívej, tady jsou gumový medvídci, ty já miluju.
Tereza Nemůžu se podívat. Jakýho kluka sis vlastně přála? Otevřou pytlík a dají si několik bonbónů.
Zlata Svalnatýho.
Tereza To já bych radši chytrýho a bohatýho. Začínají se usmívat.
Zlata Mě je to vlastně jedno, hlavně aby mě pořádně vojel.
Tereza Hahaha. Mě se zdá, že je mi nějak veselo. Ty se taky směješ.
Zlata Já se směju, protože ty se směješ. Obě se smějí a snaží se nadzvednout rakev.
Alchymista To se jim asi nepovede.
Baletka Pomůžeme jim?
Tereza Ty Zlato, vlastně Aranko, mně se zdá, že ty sochy mluví.
Zlata Mě taky.
Alchymista Ony nás vidí?
Baletka To bude těmi gumovými medvídky. Asi je v nich marjána, nebo HHC. Hrobník nás taky vidí.
Tereza Voni fakt mluví.
Zlata Podívej, ještě jsme dopisy neodevzdali a máme chlapa.
Tereza Nemůžu se podívat.
Zlata Škyt! Ale jenom jednoho. Tenhle vypadá spíš na toho chytrýho a bohatýho, než na svalnatýho.
Baletka Vypadá to, že jsou sjetý.
Alchymista Úplně na plášť, jako pneumatiky Trabanta. Tereza nadzvedne víko, nahmatá chlapa a omdlí. Duchové slezou ze stojanů a pomohou Zlatě naklonit rakev. Jenže zaberou moc a rakev převrátí dozadu. Hrobník se probudí a vstane.
Zlata Máme tady druhýho mužskýho. Ten je můj. Svalnatej. Ahoj miláčku.
Hrobník Co tady děláte?
Zlata My jsme si vás přáli, abyste nás vojel. Tady ty dvě sochy nám vás pomohly vzkřísit. Hned nato omdlí.
Baletka Co to máte v tomhle pytlíku?
Hrobník To mám na povzbuzení, když kopu hrob. Je to silný, beru jen jeden. Kolik toho snědly? A jak to, že vás viděly?
Alchymista To bude těmi medvídky. Ty nás taky vidíš. No tak vykopej ještě dva hroby, nebo budeš mít problém.
Baletka Nestraš, strašidlo. Dej je tady nahoru a ony se prospí. Nic jim nebude. Hrobník narovná rakev, položí na ní víko a odtáhne jí dozadu. Pak zvedne děvčata na katafalk. Dopředu Zlatu a dozadu Terezu. Tereza se sesune za katafalk a nalíčí se na bílo jako duch.
Hrobník Já musím do města, tak je nechte a ne, že je vystrašíte až se probudí. Odejde.
Baletka Nejsme strašidla. Jasně, budeme jako putičky.
Alchymista Chová se k nám, jako bychom tady byli hlídači. Ještě, že neřekl, že kdyby někdo přišel, tak štěkejte. Ozve se zavytí. Asi takhle.
Baletka Mně to nevadí, stejně nemáme co na práci. Takhle si připadám, trochu užitečné.
Alchymista Užitečné strašidlo.
Baletka Nejsem strašidlo, ale duch.
Alchymista Bezpohlavní duch.
Baletka Vlastně zjevení.
Alchymista Bezpohlavní zjevení.
Baletka To musíš být pořád nepříjemné?
Alchymista Co je to putička? Taky jú klíč?
Baletka To ne, řekne se to anglicky bitch.
Alchymista Bitch je fena. Vstoupí Řehoř a Vlasta s rakví bez dna. Duchové si sednou na podstavce, světlo nad nimi zhasne.
Řehoř No jo, je tam, koukej.
Vlasta To není on. Teď jsou tady dvě holky.
Řehoř To je jedno, bafneme jednu a jdem.
Baletka Musíme jim v tom zabránit.
Alchymista Nech je, není to naše vina.
Vlasta Musíme nejdřív najít podlahu. Odejde do skladu a přinese dno. Otevřou rakev.
Řehoř Kladivo mám, ale chtělo by to nějaký hřebíky.
Vlasta Vzadu je jich pár. Vezmi je a já skočím koupit víc, počkej tady. Odejde. Řehoř najde gumové medvídky a pár si jich dá. Potom donese hřebíky.
Řehoř Prej pár, dva a půl páru. Dá dno do rakve, a vleze si do ní, zatluče hřebíky. Hřebíky. Hahaha. Na světě je krásně. Celej život přemýšlím, pod jakým úhlem mám na hnůj házet králičí bobky. Hahaha. Našel jsem na paneláku ponožky a byly mi malý. Hahaha. Vykleštěný kocour je ve vaně, močí. Tlačí plnou silou, vyvaluje oči. Hahaha. Pak si v rakvi lehne a usne.
Baletka Co budeme dělat?
Alchymista Pojď. Vezmou víko a rakev přikryjí. Počkáme, až se prospí.
Baletka Proč jsi tady vlastně ty?
Alchymista Já? Já nevím.
Baletka Kecáš. Nechtěj, abych uvěřilo, že si nic nepamatuješ.
Alchymista Já už jsem tady dlouho.
Baletka Neptalo jsem se, jak jsi tady dlouho, ale proč!
Alchymista Některé informace jsou lepší, když se neříkají.
Baletka Blbost. Tohle není státní tajemství, koukej mluvit, nebo už s tebou nikdy nebudu hrát cannastu.
Alchymista Jak to bylo? Ngg?
Baletka Co?
Alchymista No, že nebudu lhát.
Baletka Ngl.
Alchymista Ngl. Bylo jsem alchymista na císařském dvoře.
Baletka Tý brďo. Takže fyzik.
Alchymista Spíš chemik. Jednou jsem zakoplo o schod, když jsem neslo několik sloučenin k bádání a vysypalo se mi to do kotle, kde jsem vařilo pivo.
Baletka Tys vařilo pivo?
Alchymista Nojo a když jsem to pak zamíchalo, našlo jsem na dně kus zlata.
Baletka Kde se tam vzalo?
Alchymista Vyrobilo jsem ho. Byl to kámen mudrců. Císař, když to zjistilo, zjistil, řekl, ať mu dám recept. Jenže já ho nemělo. Nevím, co se to smíchalo. Tak mě nechalo popravit.
Baletka Usekli ti hlavu?
Alchymista Ne. Oběsili mě. Viselo jsem na špagátu, dokud mě vrány nerozklovaly.
Baletka Ale proč jsi tedy v čekárně?
Alchymista Byrokrati u nebeské brány si popletli jména a dali mi 444 let nepodmíněně tady v čekárně.
Baletka A kolik máš už odkrouceno?
Alchymista Zítra mi to končí.
Baletka Škoda, s kým budu hrát cannastu?
Alchymista Neboj, jen co umře nějaký hříšný karbaník, nebo karbana, karbanička, karbon, sakra někdo kdo umí cannastu, tak se dočkáš. Třeba Copperfield.
Baletka Jak ses vlastně jmenovalo?
Alchymista Herodas.
Baletka Herodes?
Alchymista Ne, to právě zaměnili. Bylo jsem Herodas.
Baletka To je smůla.
Alchymista Mě to nevadí. V nebi je nuda. Tady byla alespoň sranda. Tereza se probere, je celá bílá jako duch. Bez brýlí.
Tereza Když vlak vyjede ze stanice á a zároveň proti němu jede vlak ze stanice bé, kdy se srazí?
Baletka Holka, co to tady blábolíš?
Alchymista Koukej se vrátit do svýho těla!
Tereza Takový příklady nám dávají na škole. Kdo jste?
Baletka Nevyzvídej, a mazej zpátky, nebo umřeš.
Tereza To jako že bych seděla v tom nabouraným vlaku?
Alchymista To jako že jsi snědla půl kila gumových medvídků s HHC.
Tereza Tak jo. Umřít nemůžu, čeká na mě chlap, kterej mě vojede. Lehne si zpátky za Zlatu.
Baletka Ta měla namále. Neměli bychom zavolat záchranku?
Alchymista Měli, ale jak?
Baletka Milánek tady nechal mobil.
Alchymista No jó, ale s tím já neumím. Za nás všechno vyhlašoval ponocný s bubnem.
Baletka Já to umím, měla jsem ho.
Alchymista Tak volej.
Baletka Musíme volat 155.
Alchymista Křičí. 155!!!
Baletka Počkej, musíme vytočit 155. Alchymista se začne točit a znovu volá 155. Takhle ne. Na mobilu. Alchymista si stoupne na mobil. Ježíš, co to děláš? Vždyť ho rozšlápneš.
Alchymista Nerozšlápnu. Já nic nevážím. Jsem jen duch. Baletka namačká číslo.
Mobil Zzs karlovarského kraje. Dobrý den Milane, zase tam máte omdlelou truchlící, nebo přímo RIP?
Alchymista Jú klíč.
Baletka Dobrý den. Prosím přijeďte hned do márnice, je tu mrtvola.
Mobil Omg. To si děláte legraci? Kde je Milan?
Alchymista Vždyť to říkám, jú klíč.
Baletka Nedělám. Milan je ve městě. Jsou tu dvě polomrtvá děvčata, která snědla gumídky s HHC a když jsou dvě polomrtvá, tak je to jako jedna celá mrtvá.
Mobil Dobře, jedeme, ale jestli je to legrace, tak to pro vás nebude legrace. Jeden planý výjezd stojí osm tisíc. Zavěsí. Pak hodí mobil na rakev a tím probudí Řehoře. Ten bouchá a volá.
Řehoř Haló otevřete! Já jsem tady zavřenej! Po chvíli odstraní víko a vyleze, právě když vstoupí Vlasta, který nese několik deseticentimetrových (stovek) hřebíků. Duchové si stoupnou na podstavce, světlo nad nimi zhasne. To jsou blbý fóry.
Vlasta Ty jsi usnul.
Řehoř Dal jsem si dvacet.
Vlasta Tady máš hřebíky.
Řehoř Je mi, jako by mě někdo praštil po hlavě. Co to je? Ukáže na hřebíky.
Vlasta Hřebíky.
Řehoř To jsou stovky.
Vlasta Nejsou. To jsou hřebíky.
Řehoř Ale jsou veliký.
Vlasta Byly ve slevě. Vstoupí hrobník.
Hrobník Nazdar chlapi, co tady děláte?
Řehoř Já spravuju dno.
Vlasta A já byl pro hřebíky.
Hrobník Já se neptám, co to tady děláte, ale co tady děláte?
Řehoř No, já spravuju dno.
Vlasta A já byl pro hřebíky.
Alchymista To jsou dementi.
Hrobník Na alchymistu. Ticho! Na chlapy. Proč spravuješ dno a proč jsi byl pro hřebíky? Oba mlčí. Tak mi řeknete, proč tady jste? To jste se zbláznili a jen tak jste přišli zatloukat hřebíky do rakve?
Řehoř Říkal jsi, ticho, tak jsme ticho.
Hrobník Ticho jsem říkal alchymistovi.
Vlasta Alchymistovi. Jo. My jsme blázni a ty mluvíš s alchymistou. Dovol, abych se zasmál. Moc chlastáš.
Hrobník Všimne si děvčat. A co ty holky?
Baletka Přišla si splnit přání a snědla ti medvídky.
Hrobník Která?
Baletka Obě. Děvčata přišla a děvčata snědla medvídky.
Hrobník Aha.
Řehoř Hele alkoholisto, kde máš tu mrtvolu, kterou máme odvézt? Ať radši vypadneme.
Hrobník Ten odvoz byl objednanej na zítra.
Řehoř Aha, tak to my jdem.
Vlasta Čau alkoholisto. Oba odejdou, hrobník jde s nimi. Ozve se zavytí.
Alchymista Vyje jak můj pes. Ty dva mají asi tak stejný IQ, jako měl můj pes. A taky mají stejnej čuch. Ta moje nikdy nic nevyčmuchala, nemělo jsem ji rád.
Baletka Tys mělo psa?
Alchymista Ne, byla to fena. Ona měla psí vadu.
Baletka Jakou?
Alchymista Neměla čich. Nikdy mě nepoznala, dokud jsem na ní nepromluvilo. A byla napůl hluchá. Pískal jsem na ní touhle píšťalkou. Sundá si píšťalku z krku.
Baletka Jak se jmenovala?
Alchymista Žako. Vždycky jsem na ní volal: Žako, ty jsi pako! Zapíská.
Na scénu se vřítí duch psa. Začne na alchymistu skákat.
Alchymista To je Žako! Ježišmarijá. Půjdeme do nebe spolu. To je za trest.
Baletka Copak psi můžou do nebe?
Alchymista Proč by ne? Mají duši.
Baletka To je pravda. Jsou taky rozdělené podle států, nebo podle rasy?
Alchymista Zvířata nemají hranice. Pobíhají po nebi, jak se jim chce.
Baletka Až mě pustí do nebe, zařídím si zoologickou pro zvířecí duše.
Alchymista To je jako zase zavřeš do klecí?
Baletka Ne, budeme si volně poletovat a hrát si.
Alchymista Bacha na letadla. Odejdou.
Přestávka
2.
Obývací pokoj. Na scéně je Milan a Anežka, připravují pohoštění.
Milan Kolik lidí má vlastně přijít?
Anežka Nevím, ale asi někdo dorazí, ta zpráva vypadala věrohodně.
Milan Jen jestli to není nějakej fór. Neudělala si srandu některá z tvých kolegyň?
Anežka Pochybuju. A jestli jo, tak to brácha nesmíme na sobě nechat znát. Řekneme, že jsme to prohlídli hned na začátku.
Milan Jasně. Někdo zazvoní.
Anežka Jdi otevřít a tvař se suverénně, ať je to, kdo je to. Milan jde otevřít, vrátí se a za ním jdou Vlasta a Řehoř.
Vlasta Dobrý den.
Řehoř Dobrý den, nebo spíš ahoj.
Anežka Vítáme vás. Pojďte dál. Tohle je můj bratr.
Řehoř My jsme taky sourozenci. Všichni se seznamují.
Vlasta Jak jste se o nás dozvěděli?
Milan Přišla nám esemeska z neznámého čísla.
Řehoř Nám taky. Mysleli jsme, že je to vtip, ale zpráva vypadala.
Milan Přesvědčivě.
Řehoř Ano, věrohodně.
Vlasta Co tady budeme dělat? Někdo zazvoní.
Milan Asi ještě někdo přišel. Milan jde otevřít, vrátí se a za ním přichází Tereza a Zlata. Opět probíhá představování.
Tereza Prý nás spojí slovo HHC.
Řehoř Jak nás má spojit HHC, to je vtip?
Anežka Mě se dnes zdál sen o márnici a HHC.
Vlasta Mě taky.
Zlata Mě taky.
Milan Mě taky.
Tereza Mě taky.
Řehoř To je nějak uhnutý, ne? Počkej, ukáže na Milana ty jsi v tom snu byl hrobník.
Milan Jo, tys mě poznal? To je divný.
Řehoř To vypadá, jako bychom měli společný sen.
Anežka Jo a taky jste jedli gumové medvídky.
Zlata S HHC. Zdálo se mi, že jsem cikánka.
Tereza Ještě teď je mi špatně.
Vlasta Jak ti mohlo být špatně, když to byl sen?
Milan Co když to sen nebyl?
Řehoř A co by to bylo?
Anežka Posaďte se. Všichni si sedají. Třeba nás něčím naočkovali. Dneska je to hned. Nevíš nic a mají tě.
Vlasta Kdo?
Zlata Mimozemšťani, nebo vláda. Chtějí nás ovládnout.
Milan To je hloupost. Musí v tom být něco jiného. To by nás takhle nesezvali.
Tereza Klid. Musíme tomu přijít na kloub. Čím jste v tom snu byli?
Řehoř Zaměstnanec krematoria.
Vlasta Já taky.
Anežka Já duch baletky.
Tereza Já chtěla chlapa.
Milan Chlapa?
Tereza Dávala jsem pod rakev dopis s přáníčkem, že chci mužskýho.
Zlata Já taky.
Milan Já byl hrobník.
Je to skutečně stejný sen. Souhlasíte všichni? Všichni nahlas říkají, že ano. V tom musí být nějaká kulišárna. Co jste dělali včera, nebo poslední dny?
Řehoř Byl jsem v práci.
Tereza Myslím, jestli jste dělali něco, co normálně neděláte, něco, co máme společné. Očkování, nebo něco, čím by vás mohli napíchnout na nějakou tu společnou zkušební testovací akci.
Anežka To jako že bychom byli krysy pro výzkum? Laboratorní krysy? To je hloupost. A je to zakázané.
Tereza To že je to zakázané, neznamená, že se to neděje.
Vlasta Já taky jednou řídil, i když nemám řidičák. Udělal jsem to, i když je to zakázané. Taky jsem vjel do zákazu vjezdu.
Milan Kde? Tady ve městě není nikde zákaz vjezdu.
Vlasta Na pouti v tom elektrickým autíčku.
Tereza Co to očkování.
Vlasta Já byl nedávno proti klíšťovité celulitidě.
Zlata Já si pořídila psa a byla jsem s ním na očkování.
Milan Nepíchla ses taky?
Zlata Ne.
Tereza Byl ještě někdo na očkování se psem? Všichni kroutí hlavou.
Řehoř V tom bude něco jiného. Co jste jedli? My měli pizzu.
Vlasta My jsme si doma uvařili zeleninovou polívku. Vlastně skoro všechny ingredi suroviny máme z vlastní zahrádky.
Tereza My byly v restauraci a dali jsme si Čínu. V tom to nebude.
Anežka Tak má někdo vysvětlení, proč jsme měli společný sen, kdo nás sem svolal a hlavně proč? Všichni kroutí hlavou.
Zlata Možná nás spojuje zaměstnání. Čím jste? Já jsem u kasy v supermarketu.
Řehoř Zedník.
Anežka Maluju pro časopis.
Vlasta Já jsem sociální pracovník.
Řehoř Prosím tě nelži. Uklízí cesty. Je to zametač.
Vlasta Ale před sociálním úřadem.
Milan Podnikám na internetu.
Tereza Já mám kavárnu ve tmě. Tím to nebude.
Vlasta To máte přes den zavřeno, když je světlo. Co? Všichni ho ignorují.
Zlata Co když je řešení v tom HHC? Měl jste někdo v poslední době ty gumídky?
Milan Já si je nedávno koupil, ale pak jsem to dal do šuplíku. Snědl jsem asi dva.
Anežka Já to ochutnala před půl rokem.
Vlasta Já to nikdy nejedl.
Řehoř Já taky ne.
Tereza Já taky snědla kdysi jeden, nebo dva.
Zlata Tak to už fakt nevím.
Řehoř Jestli na nic nepřijdeme, tak radši půjdeme. Musím ještě zařídit parte a tak. Zvedne se.
Zlata Komu parte?
Řehoř Minulý týden nám zemřela maminka.
Vlasta Mě taky a bráchovi taky.
Zlata Nám taky.
Milan Nám taky.
Tereza To je ten spojovací článek.
Milan A jako co? To si máme pobrečet a jít domů? I tak je to těžké, proč nás nenechají být?
Řehoř Počkej. Asi to má vyšší důvod. Zase si sedne.
Vlasta To jako. Ukáže nahoru.
Milan To snad ne, ale dnes nikdy nevíte, ze které strany to přijde. Umělá inteligence jede jako závodní auto. Třeba nás něčím zhypnotizovali a teď ná budou testovat. Může to být třeba výzkum, nebo pokus o ovládání mysli, jako v Matrixu.
Řehoř To já spíš věřím na boží vůli.
Anežka Jo. Dovol, abych se zasmála. Pán Bůh si pořídil mobil a začal svolávat seance.
Vlasta Seance, to je ono. Uděláme seanci.
Milan Já na to nevěřím.
Zlata Věřím, nevěřím, měli bychom to zkusit. Když se nedozvíme důvod dnešní návštěvy, budeme do smrti litovat.
Tereza Ano. Já souhlasím. Všichni po zaváhání přikyvují.
Řehoř Máte s tím někdo zkušenosti?
Zlata Naše babička nám to jednou ukázala.
Tereza Jo, ale když jsme byli ještě malé.
Anežka To nevadí, něco si snad pamatujete.
Vlasta Viděl jsem seanci v přímém přenosu z parlamentu. Chce to kulatý stůl.
Milan A šero. Otočí se na Karlu. Máš v pokoji ještě ten kulatý stůl?
Anežka Jo, jasně. Milan a Anežka přinesou stůl. Ještě z kuchyně židle. Anežka a Vlasta s Řehořem jdou pro židle. Všichni si sedají okolo stolu, Milan zhasne světlo. Svítí jen jedna malá žárovka.
Zlata Musíme dát ruce na stůl a uzavřít palci a malíčky dotykový kruh.
Řehoř Takhle?
Tereza Jo, to je dobrý. Koho budeme vyvolávat?
Vlasta To je jako u nás v práci. Když mě vyvolají, abych uklidil někde, kde nejsem.
Milan Neruš.
Zlata Duchu jsi tady?
Řehoř Musíš říct jakej duch.
Zlata Nemusíš, jestli je tady nějakej duch, tak se ozve.
Tereza Počkej, musíme si přesednout. Vždy se musí střídat žena a muž. Přesedají si. Pořadí sedících – Anežka, Řehoř, Tereza, Milan, Zlata, Vlasta
Zlata Ticho. Duchu jsi tady?
Anežka Ježišmarijá, takhle to nepůjde. Spojit nás přece musí to HHC. Milan opět rozsvítí.
Milan Najdu ten pytlík, co mi zůstal v šuplíku. Přinese medvídky a zhasne. Všichni si vezmou, jen Tereza ne.
Tereza Já to nechci, mohla bych umřít. V tom snu mi to říkali.
Zlata Prosím tě, umřít, vždyť to prodávali na každém rohu. To by muselo být mrtvých, jeden ti neuškodí.
Tereza Nebudu riskovat.
Zlata Musíš si to vzít. Na seanci je potřeba počet lidí dělitelný šesti.
Tereza Říkám, že to nechci, tak mě nenuťte.
Anežka Může s námi sedět i bez HHC, nevidí, ale má lepší cítění. Někdo je dobré fluidum.
Řehoř Medium.
Anežka No.
Zlata Tak ticho. Duchu jsi tady? Hudba začne hrát monotónní zvuk. Při dalších zjevení duchů se vždy opakuje. Ze zákulisí se ozve duch.
Alchymista Jsem tu.
Vlasta Ty vole, kdo to řekl?
Řehoř Ticho, nebo ho vyrušíš.
Zlata Kdo jsi duchu?
Alchymista Jsem duch alchymisty. Ten sen jsem vám způsobil já. Duch vstoupí na okraj scény.
Zlata Proč jsi to udělal duchu?
Alchymista Řekne vám to Anežka. Teď už musím, musím, musím. Vycouvá ze scény.
Zlata Duchu jsi tu? Hudba přestane hrát. Chvíle ticha. Milan vstane a rozsvítí. Všichni se ptají Anežky, o co jde.
Anežka V tom snu jsem se ptala ducha alchymisty, proč tady byl.
Tereza No a co? Povídej.
Anežka Říkal, že je z roku asi 1500. Já už nevím.
Milan Vzpomeň si. Vezmi si ještě medvídka.
Anežka Ne, počkej, prej přišel na výrobu kamene mudrců.
Vlasta Co to je?
Řehoř To znamená, že vymyslel výrobu zlata. A co dál?
Anežka Myslím, že ho popravili a je v čekárně. To je ta márnice.
Zlata Ale jakej je důvod, že nás sem svolal, nevíš?
Anežka Nevím. Počkej, dnes mu to končí.
Zlata Co mu končí?
Anežka Pobyt v čekárně, dnes už může do nebe.
Řehoř Ještě něco víš?
Anežka Už asi nic. Moc si toho nepamatuju.
Zlata Milane, zhasni. Sedněte si, zkusíme to ještě jednou. Všichni si sedají a Milan zhasne. Opět si spojí ruce. Duchu jsi tady? Alchymista vstoupí na okraj scény.
Alchymista Jsem tu a jsem rád, že jste se seznámili s mou minulostí. Dnes mohu skutečně jít po staletích do nebe. Byla mi dána z vůle nejvyššího, před odchodem na věčnost odměnit tři osoby. Rozhodl jsem se takto. První je Zlata. Sledoval jsem tě, když jsi našla to ubohé stvoření, o kterém by si nikdo ani nepomyslel, že je to věrný hodný pes. Byl to špinavý zablešený tvor, ale udělala jsi z něj svého věrného přítele. Za starost a lásku, kterou mu věnuješ, jsi první. Druhým je Řehoř. Zachránil srnku z prudké řeky, přestože neumí plavat a riskoval tím svůj život. Jako třetí odměním Anežku, která objevila dravce na louce pod elektrickým vedením a nechala ho na vlastní náklady operovat na zvířecí klinice. Všem třem, ale i jejich sourozencům umožním krátké setkání s někým, koho ještě chtějí vidět. Teď už musím, musím, musím. Vycouvá ze scény.
Zlata Počkej duchu! Chvíli ticha. Milan rozsvítí.
Milan Chápete to?
Řehoř Tak tohle bych nečekal.
Anežka Chtěla bych ještě vidět maminku.
Milan Já taky. Ani jsem se s ní nestačil rozloučit.
Zlata Terko! Koho chceš vidět? Tereza nemůže dojetím mluvit a obejme sestru.
Vlasta Nemůžu. Já opravdu nemůžu.
Milan Co nemůžeš?
Řehoř Brácha nemluvil s mamkou deset let.
Anežka Tak ať si přeje někoho jiného.
Řehoř Můžu jim to říct?
Vlasta Dlouho přemýšlí. Ale jo. Není to žádné tajemství.
Řehoř Vlastu viděla naposledy mamka jako holku.
Tereza Jak holku?
Řehoř No já měl sestru, která se jmenovala Vlasta a teď mám bráchu Vlastu.
Zlata Aha, a ty se bojíš, že tě máma nebude chtít vidět?
Vlasta Vždycky říkala, že jsem její holčička. Co když se mi vůbec neobjeví?
Milan Tak si přej někoho jiného.
Vlasta Ale já ji chci vidět. Jenže mám zároveň strach, že mě nebude chtít vidět ona.
Milan Mámě to může být jedno, je mrtvá.
Anežka Jak můžeš takhle mluvit? Každej člověk na týhle zemi chce vidět ještě někdy svou maminku.
Milan Je mrtvá, je.
Tereza Ta moje ne. Žije ve mně, v mojí duši a žít bude do konce mého života. Nejde o tělo, jde právě o duši.
Anežka Halina Pawlowská řekla: „Dokonalá matka miluje i spratka.“
Řehoř Všechny ženy jsou stejné. Nezapomeň, že matky mají schopnost odpouštět víc, než kdokoli jiný.
Zlata Tak si zase sedněte, zkusíme ho zavolat.
Vlasta Co když mámu neuvidím?
Tereza Já jí nikdy neviděla.
Vlasta To si nedokážu představit. Asi ji ani neuvidíš, co?
Tereza Nemusím jí vidět. Ucítím ji. Vím jak mluví, jak voní, jaké má, měla ruce.
Řehoř Na Vlastu. Neboj, uvidíš, že uvidíš. Musíš věřit. Přeci jen jsi její holčička, dcera…syn. Milan zhasne. Všichni zaujmou místa u stolu a spojí ruce.
Zlata Duchu jsi tady?
Alchymista Jsem tu. Duch vstoupí na okraj scény.
Zlata Až nadejde tvůj čas, buď požehnána tvoje duše. Jsme připraveni přijmout dar.
Alchymista Děkuji, nyní přišel váš čas. Děkuji za vaši lásku, víru a buďte sbohem. Odejde ze scény. Všichni přítomní položí hlavu na stůl. Zvedne ji jen ten, kdo mluví s matkou. Hudba se změní na jiný tón. Vstoupí zahalená matka v černém. Přistoupí postupně ke všem účastníkům seance. U každého se zastaví a svítí na ní jiné barevné světlo.
Matka K Anežce. Jsem tu mé dítě.
Anežka Maminko. Jaké je to po smrti? Myslím tam v nebi.
Matka Neměj strach. Jsem šťastná. Miluju tě. Anežka opět položí hlavu. Matka přistoupí k Řehořovi.
Řehoř Promiň maminko. Ukradl jsem ti z kapsy ty peníze, když jsi mi nechtěla koupit bonbóny. Obvinila jsi Vlastu. Odpustíš mi to?
Matka Dávno jsem ti odpustila. Miluju tě. Řehoř položí hlavu. Matka přistoupí k Tereze.
Tereza Mami. Chtěla bych ti toho ještě tolik říct a na tolik věcí se zeptat.
Matka Je pozdě dcerko. Měla ses ptát, dokud jsem žila. Miluju tě. Zlata opět položí hlavu. Matka přistoupí k Milanovi. Milánku, prober se.
Milan Mami. Chybíš mi.
Matka Vím synu. Všechno vím. Miluju tě a sbohem. Milan položí hlavu. Matka přistoupí ke Zlatě. Jsem tu Zlatuško, lásko moje.
Zlata Maminko. Jsi se mnou spokojená?
Matka Na nebi není spokojenost. Je tu jen klid, štěstí a smír. Sleduji každý tvůj krok a jsem šťastná.
Zlata I když se mi nedaří?
Matka To si jen myslíš. Nezdar je součástí života. Život není o klidu a štěstí. Život je o věčném boji a touze. Každý problém tě posiluje. Mám tě moc ráda. Sbohem. Zlata položí hlavu. Matka přistoupí k Vlastovi.
Vlasta Jsi to ty mami?
Matka Jsem tady Vlasti.
Vlasta Víš?
Matka Vím. Je to tvůj život. Máš-li potřebu být muž, buď mužem. Vím i to, že se už půl roku nepočůráváš. Děláš pokroky. Miluju tě. Vlasta položí hlavu. Světlo zhasne a během krátké tmy si všichni účastníci seance na tváři navlhčí oči. Vstaňte děti mé. Buďte šťastni. Mé poslední sbohem patří vám. Matka odejde. Všichni vstanou.
Anežka Ptejte se rodičů, odpověď čekejte.
Řehoř V čase, když odejdou, truchlete vzlykejte.
Tereza Je to nasnadě, otevřete oči. Sundá si brýle.
Milan Život se jen kolem rodičů točí.
Zlata Využijte směle každý den.
Vlasta Když umřou, bude to jak špatný sen.
Všichni Až zmizí, prostě, tak bude pozdě.
Konec
Hlasité předčítání
