Černé plachty vítr hladí, prohání loď ve vlnách.
Soudek rumu s mořem ladí v nejčernějších hodinách.
Skasat plachty, děla nabít,
korunou zkažené duše – osvobodit, nebo zabít.
Vhkostí trup lodi vrže, vzduch se do plic opírá.
Sluncem opálená kůže svobodě se otvírá.
Platí zde jen rovnoprávnost, spravedlnost, tolerance,
a soudí se lež, falešnost, však smí se dát druhá šance.
Šátkem skrýt temeno hlavy, rumu upít ze sudu,
nenechávej svoje štěstí nezvratnému osudu.
0
Hlasité předčítání
