Poezie

Cesta do nebe
Četba díla zabere cca 1 min.

Přijel před dům taxikář a řekl, že jedem do nebe.

Manželka se zhrozila, je to vůbec pro tebe?

Dneska nikam nejedu, nechce se mi umírat,

On na to však kroutil hlavou, nemůžeš si vybírat.

 

Nasedl jsem do vozu a začal jsem se smát.

Prý se mám podle pravidel pásy správně připoutat.

On však hlavu otočil a řekl s důležitostí pilota,

„Pravidla se dodržují až do konce života.“

 

Auto jelo, motor škytal a život se mi promítnul,

Jak jsem šplhal na úroveň, nebo jak jsem klopýtnul.

Najednou jsme zastavili. „Už jsem v nebi?“ cítil moji otázku,

„Kdepak, jen nám došel benzín. Váš život je na vlásku.“

 

Vystoupil jsem, došel domů, s ženou si dal večeři.

Že jsem byl na cestě k nebi, stěží někdo uvěří.

 

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Josef Stráca Ilko

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:


Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora


Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Vavřinec Viděl jsem moře plné soli, zdobené stříbřitými “APOŠTOLY”… Přistoupil o něk...
  jsem záře bez sluncí. jsem pouhý sen. jsem všechno nejsoucí – tedy nejsem… &n...
jsem asi tak napůl jinde… neřek bych že v „vyšších sférách“ - vím totiž že víš t...
v budoucnosti budou ctnosti… - však dnes mě čeká zářivá dekadence – hýřivá smrt...
hanebný konec hnusného snu. - bojím se že už neusnu. nebo jsem usnul? nebo bdím? - mám st...
Zemřela jsem. A strašně mě to zasáhlo. Nevím jak. Proč se to stalo. Všechno se zdálo být v p...
pravda je nesmyslem co vždycky zabolí - že celý život jsem žil jen pro sebe - a přeci nazír...
otlučená, počmáraná ustaraně postává u silnice telefonní budka  - introvertní závan...
člověk – jen červík ve černé krabičce. - opuštěn. sám. na pospas osudu. - červík vša...
Zase se rozdrolím na malý kousky. Nikoho k tomu nepotřebuji. Exuperyho vize se naplnily. Orwell je na ...
je tady vlastně i docela dobře - kdo umřel - žil. kdo žije zas umře - můžeš žít poklidn...
možná si před spaním vyčistím zuby. co bych si nalhával – dělám to z nudy. spát se mi n...
Oxymorón budoucnosti Čas letí jako vzduch, ani se neohřeje a už je pryč. Lidé se pořád za něč...
Hostina pro vrány, lišky a vlky Pro všechny po mase prahnoucí krky Houpou se, visí si, do země civ...
Ahoj krásko, co jsi zač?   Tvůj hlas zní hluboce, je ostrý, jako nože protíaj...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Sedím a koukám z okna, čtu mezi řádky, a kolem mě svět utíká, jak kolotoč na pouti, všec...
možná si před spaním vyčistím zuby. co bych si nalhával – dělám to z nudy. spát se mi n...
idea ideu navzájem ničí - ty znělé potichu jsou tišší – tišší - už jenom hluší je v...
a je to tu zas – zase se loučíme - a pořád tolik toho bych říci chtěl. - přesto tu navžd...
jsem asi tak napůl jinde… neřek bych že v „vyšších sférách“ - vím totiž že víš t...
život je zábavný. šťastný i bídný a vlastně takový jaký si uděláš - můžeš žít s...
vše co chci už dávno mám. čím víc chci tím víc nezískám a čím víc získám tím mén...
do čtyř hospodských stěn, co oblepeny jsou tapetou z podtácků, co přilepili štamgasti z řa...
jako bych tady ani snad nebyl… jak se mám přesvědčit že vůbec jsem? chovaj se ke mně jak b...
budu pryč v sobotu. možná i v neděli - že se už nevrátím jste dobře věděli - a přece ne...
  jsem záře bez sluncí. jsem pouhý sen. jsem všechno nejsoucí – tedy nejsem… &n...
Oxymorón budoucnosti Čas letí jako vzduch, ani se neohřeje a už je pryč. Lidé se pořád za něč...
grass field at daytime
Za úsměvy kráčí stín, tlukot srdce tichu vládne, s pokorou se pozdravím, chci dnes vidět hvě...
docela drahý víno na to že piju sám… měl bych být spokojen - a přesto nejásám. vždyť ...
bůh má svět na háku a svět na háku boha má. - stojí to za hádku? pro koho? pro boha? ...
0