Poezie

Človek – strom
Četba díla zabere cca 1 min.

Autor: annav

Človek je ako strom rodiaci ovocie.

Slnko, zdravie, život je v ňom.

Mnohé je nesúce.

 

Človek je ako strom,

časom starne, chradne,

a jeho ovocie súce či nesúce

mu ku kmeňu padne.

 

Anna Vodičková

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

annav

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Má láska k tobě roste, mé srdce je čisté, prosté. Jsi mužem, jenž mi učaroval, polibky něž...
Ve staré zahradě
Tajemství staré zahrady   Ve staré zahradě se krásně sní. Vítací sukovitý strom větvemi p...
Jako když kráčím po pouštiKolem jen písek všedních dníA s každým krokem mě lidé opouštíDř...
I po smrti láska žijeVznáší se lehce nad zemíZatímco tělo, v zemi hnijeI ve smrti je láskaJe př...
Zjevuje se osamělým poutníkům uléhajícím k ohni v žhavých uhlících těsně před usnutím...
Jeho první políbeni, jako první láska, stejná jako v loni. Jako by jsi na nej zapomela a on se znov...
Bytosti mrazu   Mezi kosy dlouhé nosy tenká těla nevěděla co jen chtěla co jen ří...
další den. další noc – usínám s úzkostí. - s úzkostí před dny a dalšími noci - mraze...
Ledové zrcadlo
Strach nad městem . V myslích to je co sídlí nad městem krajem, státem, světem. Sk...
já sám jsem si svým vlastním neštěstím… jak nebýt sebou sám nikdy nezjistím. šťasten ...
Tmavé stíny se plíží městem duchů.
Města duchů   Ztrácí se v mlze co mi blízké bylo nekonečně vzdálené jsou blí...
Kvílení meluzíny Meluzína bujaře kvílí, vzali nám všechno, posledního člověka, kterému jse...
Vzpoura srdce   Pro srdce se hádám sám pro tělo se hádají jiní já z lásky k tobě hádk...
Taneční mistr krouží sálem, jednonohý je tu žalem - ámen Taneční mistr - lakýrky, kravat...
svět už si stmívá ve svých dlaních   utopíme v jinotajích na březích domu rozmluvy &...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Tam uprostřed mostu přes zrcadlení krásy hvězd vyrostl ze smogu a prachu cest Duch s konturou led...
idea ideu navzájem ničí - ty znělé potichu jsou tišší – tišší - už jenom hluší je v...
Jdu si cestou svou a myslím na báseň jedinou. Všude zavřené dveře a pro mě jen zbytky od veče...
Jako oddych Naneseš pár slov na papír Stejně jsi předtím svačil rohlík s umělým točeným sal...
úsvit na pláži – soumrak na horách - ruce rozpažil na mostě sebevrah - spával na plážích. vst...
S trochou ironie   Měla na punčochách díru a já přece ji měl rád neměla ráda manikýru...
Jsem člověk, jsem žena, o půlnoci porozena. Jsem dítětem, jsem dcerou s duší pokroucenou. Jsem v...
Byl jsem zrozen abych - přál si nesmyslné Abych přihlížel prázdnotě oči, které hledaj...
Poezie
K čemu je poezie?                     žádný nečte            ...
Když teď našel jsem svůj vnitřní klidA mám pocit, že jsem v pohoděJe třeba se celý rozložitA ...
Zima si pomalu odchází. Suchá a nevzhledná umočená Morana se ozdobí ulitami mrt...
Slova tvá, jako duhová perleť magické rosy, zazáří pokaždé, když charisma Měsíce okoření je...
Nezbláznit se, číst Četba má healing efekt. Neříkat si: „já mám defekt.“ Tři sta k...
Důvěrně známá už před narozením, v krůpějích rosy se z rána v pavučině třpytívá. Kdo ...
Maličkosti tvoří život člověka, to je přece pravda odvěká. Bez tužky nenapíšeš knížku, ...
0