Opilý brundibár s velikým rámusem
vykulil se z květu vajgelie.
I ty jeden medáku, dávej si příště pozor –
mohla z toho být veliká tragédie!
Já jsem ho z louže vylovila, na trávu položila
ještě mi nevděčník bručavě nadává!
Jen si křídla osušil, brumlavě mi odtušil,
že to byla jen malá čmeláčí společenská únava.
Bando jedna chlupatá, zasosaná ježatá
když neznáš v nektaru míru koukej najít v zídce škvíru
kde se vyspíš z opice, zklamal jsi mne velice.
Zda přijal mé kázání, nemám příliš velkou víru.
Je to chlap – zas neposleche, má tu svoji politiku
když ho příště přistihnu – třeba ve květu náprstníku!