S Ohynem ve věži
Ohyn mi ve věži řekl:,,Co máš s nějaké Karmíny!Vsadím se,že jsi tu stejně se mnou chtěla! Tak když se ti to splnilo, už na nic jiného nemysli!“
Ale myslela jsem, Ohynovo protivný postávání jen tak u mě, mě jaksi moc vadilo, tak jsem přemýšlela, jak přemluvit Ohyna, aby jsme spolu šli do hradního vězení a propustili Bojku! Řekla jsem o tom Ohynovi:,,Ohy prosím,půjdeme spolu a propustíme Bojku,jo? Aspoň už s ním nebudeš muset nikdy bojovat pro obrovo pobavení a nebudeš muset nikdy zažít porážku od Bojky!“
Ohyn mě za to ale praštil! Zařval na mě:,,Nepřemluvíš mě k tomu a přestaň o tom mluvit, nebo to všechno půjdu hned povědět pánovi!“
Tak jsme se s Ohynem zlobili tak moc,až už to víc nešlo a dopadlo to opravdu šíleně! Ohyn to tam v té věži nevydržel a po tom, co se nechal svést, raději zmizel asi žalovat obrovi, tak jsem s věže taky utekla, akorát nevím kam se mám vydat, když Silver spí u stolu, kde sedí i obr? A jak asi sama zvládnu dostat Bojku z vězení? Co když se vplížím k Silverovi a půjčím si od něho to žezlo?Loudala jsem se jen tak okolo hradu v Temnovišti.
Moran
Ale najednou mě nečekaně chytil Moran!
Zmáčkl mě k sobě do náruče a zeptal se:,,Vezmu tě hned zpátky k tvému pánovi,nebo si napřed promluvíme?“
Nenapadalo mě ale vůbec nic,o čem bych měla s Moranem mluvit,tak jsem neodpověděla a Moran se zeptal:,,Nechceš mi vysvětlit svoje bláznivé chování u stolu na oslavě a proč jsi mě polila svým pohárem?“
Když jsem neodpovídala a dívala se na něho takto zblízka, Moran na to pokýval:,,Zasloužil jsem si to?Zlobíš se,že jsem na tebe žaloval obrovi,že máš oči jen pro Ohyna?“
,,Jo!“Kývla jsem:,,je to tak!“
Moran na to povzdechl,řekl:,,Takže se mnou asi mluvit už o ničem nechceš?“
Zakroutila jsem hlavou a řekla:,,Nechci!“
Ale Moranovi moje nepřístupnost vadila a zeptal se:,,Mohl bych to nějak změnit,nebo napravit?“
Pohla jsem ramenem:,,Nevím!“
Moran na to:,,Ale no tak,klidně řekni,poruč mi,co by sis přála a já to pro tebe udělám!“
To mě rozesmálo,co si vlastně Moran myslí,že bych si měla přát? Tak jsem se zeptala:,,A co bys pro mě chtěl udělat?“
Moran mě postavil na zem a nečekaně se poklonil,řekl:,,Cokoliv poručíš,to pro tebe udělám,já sám mořský král Moran!“
Tak jsem se zeptala:,,I kdyby se na to obr moc nazlobil?“
Moran kývl a zopakoval:,,I kdyby se na to obr moc nazlobil!“
Tak jsem se zeptala:,, A proč?“
Moran odpověděl:,,Protože chci!Chci ti dokázat,že jsem i tvůj přítel, že jsem mnohem víc, než si o mě myslíš!“
Tak jsem kývla a řekla:,,Pomůžeš mi zachránit Bojku? Přeju si,aby byl zase volný a taky,aby ho obr nechal být! Vadí mi, že ty i obr takto trápíte chycený a bavíte se těmi strašnými souboji! Můžeš s tím něco prosím udělat? Nesnesu dál sledovat tohle utrpení a je mi zle při pomyšlení, že by mě chtěl obr zavřít k Zoltymu do vězení,tak klidně propusť i Zoltyho, aby obr praskl vzteky,až to zjistí!“
Moran se smíchy skácel k zemi, až jsem myslela, že se smát snad nikdy nepřestane a začala jsem pochybovat o všem, co Moran řekl a litovala jsem,že i já jsem Moranovi řekla, co bych si přála!Možná čekal něco úplně jiného a teď neví,jak s toho ven? Tak jsem se urazila a chtěla odejít,Moran na to reagoval docela rychle,dosmál se a vstal se země, zavolal:,,Počkej!“Doběhl přede mě a zastavil mě:
Hlasité předčítání
