Povídka

Co obr nevidí
Četba díla zabere cca 25 min.

Obr si sedl a řekl:,,No jo,tak ji prašti,žádný útěky zas!“

Obr se svalil na polštář ,ale sledoval, jestli mě Ohyn praští a co udělám já s tím kopím? Když se ke mně Ohyn chtěl přiblížit namířila jsem na něho špičku, jako on vždycky na mě a řekla mu:,,Ty se ke mně nepřiblížíš!“

Ohyn na to:,,Ale pán dovolil,abych tě potrestal!“

Tak jsem se zasmála a řekla:,,Trhni si!“

Ohyn se naštval,zrudl a vyšlehly s něho plameny,zasyčel:,,No počkej, však já ti ukážu!“

Tak jsem nenápadně chytla za kliku a pootevřela dveře, Ohyn se totiž začal napichovat na špičku kopí,tak jsem ho pustila a kopí spadlo na zem, v tom jsem zmizela ve dveřích a utíkala před rozpáleným Ohynem, bylo to napínavý, než jsem se dostala k nejbližší kašně Ohyn po mě před kašnou skočil a povalil mě na zem!Zasyčel na mě:,,Ty to ale schytáš!I za včerejšek!“

Ale obr ho zarazil a poslal Ohyna, aby mu šel připravit na stůl jídlo. Ohyn ode mě zklamaně vstal a odešel splnit obrovy rozkazy, obr mě šel zvednout a při tom se mnou zůstal sedět před kašnou na zemi,zeptal se:,,Měl bych něco o včerejšku vědět,co?“

Asi bych to měla obrovi říct? Nebo mu to řekne raději Moran?Nebo někdo jiný?Nebo už všechno ví,ale zatím byl moc unavený,aby to řešil? Co bych vlastně měla? Co když neřeknu nic? S toho napětí mi bylo úplně špatně a když Ohyn přišel obrovi říct,že má jídlo na stole,tak obr pořád u mě seděl a díval se mi do očí a určitě si právě teď svým tajným,temným zrakem ode mě úplně všechno zjistil,beze slov!

Tak jsem na něho kývla a řekla:,,Teď už mě aspoň nemůžeš zavřít k Zoltymu do klece!“

Obr řekl:,,Tak tě zavřu do prázdné klece a nemysli si,až zase všechny dostanu zpátky,tak je zavřu k tobě a hotovo!“

Pohrozil obr,vstal a šel jíst ke stolu,tak jsem na něho křikla:,,A nezavřeš,protože ti uteču!“

Obr na mě od stolu mávl,řekl:,,Už zas?To není žádná novinka,dokážeš i něco víc,než jen nesmyslně utíkat?“

Tak jsem se zamyslela a zeptala se:,,A co jinýho bych měla?“

Obr se na to zasmál a řekl:,,Ona se mě ptá,co jinýho by měla?“

Obr ukázal,abych šla k němu,ale nešla jsem! Obr na mě zavrčel:,,Máš špatný svědomí,co?“Pokýval a dodal:,,Tak moc se bojíš,že raději přede mnou utečeš?“

Pak poručil Ohynovi:,,Ty ji jdi chytnout a přiveď ji ke mně!“

Tak mě šel Ohyn chytnout a přivedl k obrovi,obr na mě zvedl obočí:,,Co Ohyna nepraštíš,že tě tak hrubě přitáhl ke mně,to si od něho necháš líbit?“

Tvářil se pořád pobaveně obr a Ohyn raději ustoupil ode mě dál a pak řekl:

,,Když to pán poručil,tak jsem ji přivedl!“

Obr na Ohyna mávl a poručil,aby uklidil stůl a donesl pití,tak to Ohyn udělal a obr si mě posadil na klín a zeptal se:,,Tak co s tebou?“

Ohyn donesl pití a nalil obrovi do poháru a při tom řekl:,,Moran přeci nabízel,abys ji vyměnil,za jeho královnu Lucindu!Tak když už Moran o svoji královnu nestojí,mohl bys ji s ním vyměnit !“

Obr na Ohyna zařval:,,Tebe jsem se na to neptal a o Moranovu Lucindu nestojím!“

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Astra

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Jsem černý svědomí tohohle města, jeho duše, kterou nikdy nemělo. Jsem fantom, personifikace jeho ...
  Hned se jí zalíbil. Stál na pódiu a hrál rytmickou skladbu na kytaru vedle svého kolegy, kt...
Výslech Slessmana (z pohledu Hotche):   Když jsme šli směrem výslechová místnost, cítil j...
V době pandemie jsem přišel, tak jako většina umělců o práci. Byl jsem zaměstnán, jako herec v ...
Konečně! Dočkal jsem se. Osvěžení po dlouhém dni. Už mi ho bylo třeba. Hřejivá voda stéká k...
K cíli  vede více cest ...
“Jak jste se rozhodl, generále? Dáte svolení k odchodu?” oslovil kapitán Adiarte netrpělivě, av...
Vilda: Na sídliště přišlo jaro. Poznáš to podle toho nasládlýho pocitu na jazyku, kterej ti jed...
Několik hodin v životě muže, který ztratil zdraví, naději a svou rodinu. Naději a zdraví mu slí...
Déšť bubnoval na sklo okna, kapky stékaly v nepravidelných proudech a tvořily na skle chaotickou s...
Vodní hladina   Pohled na vodní hladinu přehrady, která se klidně prostírá od břehu ke...
Pavlína a Jakub vstoupili do sálu plného lidí. Na tvářích přítomných bylo vidět neskrývané o...
U Jane doma (z pohledu Jane):   Seděla jsem na gauči, v ruce jsem držela hrnek s kávou a zí...
Nakonec byl rád, že se z toho kina vůbec dostal. Od chvíle, kdy se malátně zvedl ze sedačky, než ...
Na rozkvetlé zahradě poletují čmeláci, včely, mravenci, mouchy i vosy. Někteří hledají pyl, dal...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

“Tak už je tady zase. No jen se koukni.” “Je to ona. Všiml sis? V poslední době už chodí s...
Mé jméno je Rebeka, ale všichni mi říkají Beka. V tom baráku jsme s bráchou Nikolasem a mámou ...
K cíli  vede více cest ...
“Jak jste se rozhodl, generále? Dáte svolení k odchodu?” oslovil kapitán Adiarte netrpělivě, av...
Uháněli jsme úzkou silnicí, vinoucí se kolem pobřeží Finistère. Neodolal jsem a přerušil dlouh...
Tamhle svítí sjezdovka! Znala jsem ho už od školy. Tehdy to bylo takové hubené bidlo, krátké vla...
V ulici Palm Beach:   V jednom rodinném domě v ulici Palm Beach hrála televize, kde zrovna b...
Před požárem:   V jedné učebně si studenti zapisovali novou látku z tabule, kterou jim vy...
S obrem u stolu. Obr se na mě za to,co se stalo u Morana na oslavě zlobil! Sotva mě donesl do svého...
Jemný vánek rozechvíval cípy jejích blankytných vílích křidélek. Dudlinka měla naspěch, letě...
Až tehdy se to stalo. Nepamatuji se už, kolik mi mohlo být. Určitě jsem ještě nechodil do školy....
Oblékal se do černo fialové. Myslel, že spasí svět. Lhal sám sobě, před sebou samým. Svět byl ...
Zvonek nad dveřmi Prodávám zrcadla. Ani si už nepamatuju, jak jsem k téhle práci přišel. Děl...
Prolog Ta zrnka, ta nepatrná smítka vystavěla kdysi čísi srdce. Nebo list v koruně stromu. Či sna...
Poté, co se za Anetou zavřely dveře, tak poradkyně se podívala na klienta a on na ni. Usmívali se. ...
0