Beru si telefon a slyším: „Mohu vás navštívit. Už si nevím rady. Bolí mě levá noha. Zvláště kyčle a kolena. Taky mně bolí obě ramena. Chodím po doktorech. Už to trvá dlouho, ale bez úspěchu.“ Přišel. Muž středních let. Připravuji se na práci. Modlitby, Energetická očista místnosti. Uléhá na lůžko. Terapie duše se provádí v leže. Někdy je to dost psychicky náročné. Proto to lůžko. Vedu ho do podvědomí. Terapie duše probíhá v představách, alegoriích a v náznacích. Klient se vidí, jak jde temným kamenným tunelem. Před ním se objevují dveře. Jsou staré, zašlé , starodávné, dřevěné. Je tam tma a zima. Muž se necítí dobře. Cítí tlak v hrudi. Bojí se. Vedu ho k tomu, aby si přivolal někoho na pomoc. Navrhuji archanděla Michaela nebo Ježíše, Pannu Marii, někoho ze svých příbuzných. Nechce. Důvěřuje jen svému psu, kterého má doma. Cítí se s ním klidněji. Tma kolem mizí. Jde se psem kolem rybníka, kde chodí každý den. Uklidňuje se. Hledáme příčinu jeho bolestí. Je mu teď dvanáct let. Je svědkem hádky matky s otcem. Táta nadává, máma vyčítá. Do hádky se zaplétá i babička. Chlapec se cítí velmi nepříjemně. Jeho obavy vzrůstají. Musíme proto najít věk, kdy se v rodině cítil dobře. Teď se vidí jako ještě nenarozené miminko. Je mamince v bříšku. Je v klidu a šťastný. Navrhuji mu, aby se odměnil, za to, že je mu už dobře. Představuje si tmavou růži. Postupně růže mění barvu a světlá. Právě tak, jak se muž zbavuje svého stresu a strachu. Vracím muže do přítomnosti, do vědomí. Na jeho chování je patrná změna. Je klidný a spokojený. Říká, že z něj spadla obrovská tíže. Něco jako balvan. Bolest kyčlí je menší. Po měsíci přišel na další terapii. Ale už ne s bolestí nohou. Tentokrát měl jiný problém. Po terapii vždy poděkuji andělům za pomoc.
Hlasité předčítání
