Pochopit věci, co pochopit nejdou
Měl bych zase ženu, krásnou, hodnou, věrnou
Měl bych zase pro koho žít
Jenže, to by ona musela chtít
S ní chtěl bych prožívat krásno
Ale kolem mně je vzduchoprázdno
Jsou asi věci co se stanou jen jednou
A pak už s láskou nehnou
Pak tam kde láska pramení
Něco v srdci zkamení
To pochopit se prostě nedá
A duše z toho je pak bledá
Marně můj osobní amor šípy střílí
Její kámen v srdci všechno chytí
Říkal jsem mu, ať raději střílí z kuše
Prý mají to zakázaný, řekl mi suše
A tak teď sedí v hospodě
A tváří se, že je v pohodě
Servírka je z něho divá
U amorů to tak už bývá
Čas už prostě na mně nemá
Ústa jeho, jsou ke mně němá
Zatímco on si s ženou užívá
Ze mně jeho klienta život rychle ubývá
V hlavě mám pořád její tvář
I její temnou svatozář
A všechny ty krásné chvíle něhy
Teď to zmrzlo a zapadalo sněhy
Jaro ještě v dohledu není
Třeba tam se něco změní
Nebo se nezmění nic
A zase přijde letní hic
Potom zase podzim, zima
Jen amorovi bude pořád prima
Já si to jak rakvičky upek
A k tomu, ještě věnečky a smutek
Tak vypadá mé vzduchoprázdno
A další slova už dál váznou…
CO S TAKOVÝM AMOREM
Přihlásit se k odběru
0 Komentářů
Nejnovější