Našeptává slůvka tklivá,
o tom jak je těžké býti,
o tom jak je krása pomíjivá,
když nás chytí –
do stříbrných provazů.
Taktem svým k tanci vyzívá,
když do tiché noci,
píseň smutnou zazpívá.
O lidech, jež plamen citů spálil.
O lidech, jejichž sen se na míle vzdálil.
Je to velký přítel –
a chladnokrevný kat.
Tak proč se musíš ptát:
Proč lidé pláčí, když prší?
Proč jsou smutní, když nebe zalije inkoust černý?
Slyšíš? Přichází přítel věrný.
Přichází první kapky – nočního deště…