Kolik černých křídel havranů
vzneslo se k pekelné vrásce na nebi
za zvuků
příliš mladých výstřelu
vycházející z dětského hřiště?
A kolik zuhelnatělých per
posbírala na druhý den holčička,
která s genetickou ignoranci
chtěla si hrát na indiány
a zaplétala si ostatky
načichlé střelným prachem
do čelenky?
A co zbylo z výstřelu?
ručičky v hodinách zapomínají stále rychleji
…proto výstřely dnes znějí tiše a nevinně
jak život vteřiny