V mém příběhu se klaní kopretina,
ohýbá se, aby slyšela šeptat zem,
co krmí ji historkami stoletýma,
kdy princ se s dívkou líbal pod jezem.
Zámek zde místo louky kdysi stával,
v něm vládlo celkem devět princezen,
a jak to už bývá, hlas žen se rozhádal,
když mladý pán měl být ke smrti odsouzen.
Ohnivý meč nikdo z dam neovládal,
ale žárlivost jejich krev zaplavila,
když jen jedné z nich muž z dlaně hádal,
a mysl těch krasavic se zatemnila.
V kolébce si broukal malý panovník,
konec nadvlády děvčat věštil knihovník.