Dotek nebe Dotek pekla
—————————————————————————————-
Aneb autentické básničky, citáty a pojednání autora trpícího bipolárně afektivní poruchou neboli maniodepresivní psychózou.
Kompletní tvorba 2020-2023
————————————————————————————————
Jak vítr se přihnala
tak manie nastala
nablízku bohu
tak popsat to mohu
Jsem posel boží
svět u nohou leží
tam na dotek nebe
Za pobyt ve výšinách
skončil jsem v hlubinách
světla tam není
jen zaživa tlení
skončit tak vše
bol ukrutný je
tam dole
na dotek pekla
——————————————————————————–
Plankton rozptýlen v moři
Mé srdce toužebně hoří
Těsně před explozí těla
Vstříc vesmíru vystřelen z děla
Konfety ve větru hoří
Padají v náruče moří
Plankton rozptýlen
v
moři
————————————————————————-
Znavený
z oblak slét
zraněný drak
Již na zlatu neleží
Je světu přítěží.
Ač obklopen dráčaty
se v samotě utápí.
Otázka zbývá jen
zda ze sloje vyjde ven.
——————————————————————————————–
Jsem anarchista
Nihilista
Bipolární depresista
Černá ovce
Jeden ze sta
Novodobé mesiáše
Všechny dnešní papaláše
U p*dele mám
Rovnou říkám vám
Ptáte-li se na názor
Žádný nemám
Jen světu vzdor
Žít a nechat žít
V duši najít klid
—————————————————————–
Včera panic
Dnes impotent
Včera podcent
Dnes přes cent
Život v jedné vteřině
Jsem docent
Odborník na život
Jak ho žít
Jak ho nežít
Život vymáčknut byl
Jako nežit
Co k tomu dodat mám?
Zítra o tom podumám.
——————————————————————————-
Jak vzdálené jsou štíty
které chtěl bych zdolat,
tak křičí na mě krásy
bych se mohl kochat.
Malé krásy všedních dní.
Nevidím je.
Jsem pasivní.
Apatický v každé době
Jak najít Lásko
Najít cestu k Tobě
—————————————————————————————
Šel jsem s duší ke zpovědi
hledat mnohé odpovědi
Možná najít rozhřešení
pro činy jichž dávno není
Ve svém nitru tápati
pravdu svatou hledati.
Duše praví tenkým hlasem
Vrať se milý vrať se na zem
Já jsem láska
Žiju v tobě
Spolehni se v každé době
Že tě nikdy neopustím
Pochybnosti nedopustím
————————————————————————————————
Rozervaná duše
mezi nocí a dnem
v propocené dlani
na břehu řeky
svírá minci
minci pro Chárona
—————————————————————————————————————
Emoce jsou na nule
Mráz mi leze na kule
Léky baštím po hrstech
Nudou lezu po všech zdech
To svinstvo mě tak utlumí
Nic jiného neumí
Lepší je to ale
Než dát životu vale
Nebo potom v mánii
utrácet a vyvádět
jako by mi patřil svět
——————————————-
Černé můry strachu v břiše
Ať je mozek prosím tiše
Snad to jednou odezni
Tenhle stav je k zblázněni
Však už vím,
co s tím
Motýly tam zasadím
——————————————
3:00
Sen přetržený
v půli.
Hodina mezi psem a vlkem
Zírám do tmy
Stávám se vlkem všedního dne
A večer ulehám
Jak zpráskaný pes
——————————————-
Rádio přítomnosti šumí,
Stanice mi nerozumí.
Nebo je to naopak?
Ač tak nebo tak.
Jsem odpojen.
Jsem opojen.
Jsem spokojen.
——————————-
Housenky aut
se nad ránem
pomalu sunou
do hladového
chřtánu města.
Přes noc
pak město spí
a ráno se budí
hladový.
——————————
Prožité plástve sněhu
jak pigment
horských úbočí
mizí v roklinách času
do ledových chrámů
podzemních slojí
sladkého nevědomí
——————————————————————————————-
Prší
Prší černé slzy
Ztrácejí se v labyrintu myšlenek.
Nahé larvy svítí tmou.
Obrovské oči
jak porcelánové podšálky.
Odhalují morek
Neúprosné pravdy
žití.
————————
Proč.
Proč necítím radost?