Poezie

Elegie pro ztracenou duši

Autor: Roman R.

Mráz mi běhá po zádech

a hrůzou se mi tají dech

co když probudím se zítra s-

co když probudím se zítra.

 

Smrt již čeká za rohem,

blíží se každým výdechem.

Na svém hřebci šedivém

ohlíží se po všem živém.

 

Spatří mne, duši ztracenou

potloukajíc se temnotou.

Očima prázdnýma mne uhrane,

a celé mé tělo zažehne.

 

Plamen chladný mne obklopí

a stáhne do věčné nicoty.

Střípek naděje ve mne se rozsvítí,

možná jsem unikl té ohavné věci.

 

Ten však vyhasne, jakmile zbystřím

neb přede mnou sedí, na sivém koni.

Ukáže na mne a praví

“Nyní jsem tebou, a ty ses stal mým.”

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Roman R.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Ležím, zavírám oči, odevzdávám své myšlenky černo černé noci. Vracím se v paměti do první...
křičela „bolí to! – ach. auky. auky!“ já zas „mě mrzí to... tak čauky mňauky.“ – dn...
Kde křičí skonalí žízniví není jsoucna pranic a svět zdmi v nekonečnu oplocen absurdní svět,...
Rád mě vidíš se smát, jedním dechem se zamilovat. Rád vidíš, jak podléhám tvým očím, pod...
(Pana) Asi je ráno do tmy za víčky tlačíme se mi mihotavé světlo asi je ráno a já za...
Popraskaný dráp vlhkostí a solí, po modrých rtech přejede a správný cíl volí. Zakalené oči ...
Rosa Po tváři stéká ta rosa, co kdysi pampeliškou bývala. Zleva doprava vesele se kýva...
Vyčerpaná Unavená Smutná Nemohoucí CHCI nabrat VODU ŽIVOU spočinout sladk...
já sám jsem si svým vlastním neštěstím… jak nebýt sebou sám nikdy nezjistím. šťasten ...
podnázev: po červeném vině viníkem V opojení Rozlil jsem víno Asi přímo do tvých očí pr...
Ahoj Světe Vidím, že probouzíš se opět beze změny Planeta bez duše, jak píseň bez ozvěny Je...
  jsem záře bez sluncí. jsem pouhý sen. jsem všechno nejsoucí – tedy nejsem… &n...
Deprese   Stojím v temném předpokoji někdo za mnou tiše brojí a děti se chichotají: „Jé...
  „SLEVA NA VŠECHNY BRÝLOVÉ ČOČKY!“ – čtu zvenčí výlohu vstoje a mlčky – „SLE...
You are never going anywhere Karen. Klepá se na konci zesláble, kdeže skončila ta hlava bože váha ...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

  Stal jsem se součástí romantického parku, stal jsem se bdícim okem uprostřed geometri...
stříbrný svit půlnočního úplňku měsíce lesku pod mraky deště razí si cestu sk...
  Jednoho tichého večera, Když ke mně zvolna kráčela, Duše splín za sebou vláčela A v ...
Je listopad, slunce jsem neviděl aspoň týden a zvíře ve mně se dostává pomalu na povrch. Na sev...
Zase se rozdrolím na malý kousky. Nikoho k tomu nepotřebuji. Exuperyho vize se naplnily. Orwell je na ...
psal jsem si básničku o nebi. o hvězdách. na tvoji zadničku a na tvých kalhotkách. a n...
Včera jsem křičel Křičel jsem na svět Křičel jsem hlavně na sebe Promiň mi, zasraný světe ...
kdysi jsem chtěl psávat písničky bluesový - že kluci zbrklí jsou a holky rumový - mí holky...
Někdy cítím se jak pes přivázanej v lese, někdy cítím se jak hrdina z povídky jáma a kyvadlo...
prvotina z léta 2016 na motivy mistrovského veledíla Máj od Karla Hynka Máchy     byl ...
něco z těch básní svých jsem dávno zapomněl. třeba – jak zněl tvůj smích? - čeho jsem m...
hlavně ne ten ostrej nůž! to bylo by moc rychlý – raději zkus rudou růž a tiše ze rtů vzdyc...
Někdy připadá mi jako by se snažila jen Gréta. Dobře… a pár školáků, přitom trpí celá p...
Černé plachty vítr hladí, prohání loď ve vlnách. Soudek rumu s mořem ladí v nejčernějších h...
jak by mi někdo vyrval duši z těla - odešla tak náhle. navždycky. celá. a když si vzpomenu ...
0