Našel jsem dnes u popelnic
Jednu starou láhev Ginu
Zvláštního na ní nebylo nic
Ale vzal jsem si ji, jsem muž činu
Dal jsem ji hned do vody
Aby čistá mi doma zářila
A špína neudělala moc škody
Jen Bůh ví, co všechno zažila
Jak jsem ji tak z lásky leštil
Něco se v ní rychle hnulo
Chvíli oči jsem jen na to třeštil
Řekl jsem si: „odvahu, ty nulo“
Opatrně odstranil jsem uzávěr
Z láhve začal stoupat dým
Já, co vychován jsem bez pověr
Měl dojem, že snad sním
Z dýmu zrodila se krásná žena
Jako z pohádek Tisíce a jedné noci
Prý je tu pro mě, ale zatím úkol nemá
Že splní mi přání třeba v noci
Noc s ní byla plná kouzel
Proč posílat ji zpátky do flašky
Já chtěl ji víc, než na noc pouze
Už nechci žádné jiné náhražky
Její jméno bylo Gina
Ginem trošku voněla
Pro život je fajn a vážně je moc prima
Jen do láhve už nikdy nechtěla
# INTERMEZZO
GINA
Četba díla zabere cca 1 min.
Hlasité předčítání
