Povídka

Houbový tunel
Četba díla zabere cca 24 min.

Martin souhlasně přikyvuje.

„Já nevím, jestli to chci vůbec vyprávět. Nemáte něco k jídlu? Jsem strašně hladový.“

„Máme bramboračku s houbami. Dáš si?“

„Ano, prosím!“

2.33/5 (1)

O autorovi

KarMa

Vydaná sbírka básní Když tají ledy v roce 2024

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
2.33/5 (1)

Poslední příspěvky autora:

Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
2.33/5 (1)
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

RICHARD SLESSMAN   Z pohledu Jane:   Nakonec jsem zůstala s Hotchem v naší provizorn...
Byla jsem v práci. Pracuji v kanceláři, kde je pár kolegů a zároveň jsou to i mí přátelé. N...
silhouette of man standing beside shore under brown sky during daytime
Bylo to jen několik týdnů, kdy se svět změnil k nepoznání. Pandemie se šířila rychle a nekontro...
Není to dlouho, začala jsem chodit na meditace k Renatě M. Hořičáci vědí, o kom mluvím. Blížil...
Konečně! Dočkal jsem se. Osvěžení po dlouhém dni. Už mi ho bylo třeba. Hřejivá voda stéká k...
Bratři „Si idem hominis corpus reparatur ad vitam, pari ratione oportet quod quicquid in corpore ho...
Když jsem se mezi nimi objevil, na hřbitovní zdi bylo plno. Byl jsem slepý. Jako když se narodí pes...
světkuška
Byl prosinec, sníh se sypal za oknem jako roztržená peřina. Do Vánoc chybělo jen několik málo dn...
předchozí část zde … Hned po této kapitole mi bylo jasné, proč její matka tolik trvá na tom,...
předchozí část zde   VIII. Markétka Viktor, starší detektiv, kterému před chvílí sko...
„Já vím, že je to těžké, ale ty to zvládneš,“ hřejivá slova Asherovy matky podtrhl její zd...
Osm padesát pět středoevropského času. Chystám se chopit příležitosti, jež se už nikdy nebude ...
Já jsem Aneta Tamašková, je mi třicet tři a se svou rodinou bydlím v Brně patnáct minut cesta aut...
Rodina bez dětí? Nepředstavitelné. Rodina bez dětí pro nás nebyla rodinou. Po dětech jsme toužil...
Dovoluji si nabídnout malou ochutnávku z knihy povídek "Alláhovy děti", za chybky se omlou...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Všichni koukají na video nahrávku, kterou natočil student:   Gideon nás přiměl se dívat na...
Byla jsem v práci. Pracuji v kanceláři, kde je pár kolegů a zároveň jsou to i mí přátelé. N...
Není to dlouho, začala jsem chodit na meditace k Renatě M. Hořičáci vědí, o kom mluvím. Blížil...
Na chodbě u výtahu ve třetím patře (Jane a Hotch):   S Hotchem jsem šla po schodech z patr...
Po celý den procházel mrazivými lesy, jejichž vrcholky šlehal mrazivý vítr. Sníh pod stromy byl p...
„Já vím, že je to těžké, ale ty to zvládneš,“ hřejivá slova Asherovy matky podtrhl její zd...
To mně bylo šest let. Přály jsme si se sestrou nový kočárek.Přišel Štědrý den. Dárky byly, a...
Chtěla bych vás upozornit, že jsem celý život byla ateistka. Vyrůstala jsem bez náboženství, bez...
předchozí část zde … O půlnoci téhož dne jsem se ocitl na městském hřbitově kousek na záp...
motto: Dum vivimus, vivamus (dokud žijeme, žijme naplno). --- Kyborg-mutantka(1) Anička spolkla multii...
V kanceláři:   Po shlédnutí daného videa, kdy mi tuhla krev v žilách a určitě nejen mě...
Už ani nevím, co jsem to tenkrát provedl. Zlobil jsem. Jako každé dítě. Až když odrostete tomu n...
Mé jméno je Rebeka, ale všichni mi říkají Beka. V tom baráku jsme s bráchou Nikolasem a mámou ...
Z pohledu Gideona:   Já a Elle jsme pronásledovali z povzdálí bachaře Timothyho Vogela. To ...
Když jsem se mezi nimi objevil, na hřbitovní zdi bylo plno. Byl jsem slepý. Jako když se narodí pes...
0