Poezie

JARNÍ RÁNO
Četba díla zabere cca 1 min.

Sny temných nocí
Smyje nové ráno
Byť jsem ještě v jejich moci
Vím vůbec co se mi zdálo?

Probuzení pozvolné, jen lehce
Než oči otevřu dokořán
Vstávat? To se mi dnes nechce
Nechci, aby sen byl překonán

Postel hřeje, krásně, příjemně
Za okny déšť a jara první dny
V hlavě možná smutno, nebo tajemně
To ještě mi doznívají noční sny

A ty vedle ještě spíš
Možná teď i krásně sníš
Mé myšlenky neslyšíš
Miluji tě, ale to snad víš

# MARE VAPORUM

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Robert Laurenc

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

A woman standing in front of a mountain range
Prečo moje oči stále plačú. Prečo sa mi moje ruky trasú. Prečo sa mi môj hlas chveje, a to ...
Oči srdci napoví, to však mlčí – nemluví. Je němé od té doby, kdy on plakal pro ni. I on...
Milé moje skvělé dámySnad stále těší vás můj rukopisMé verše jsou tu pořád s vámiI když n...
Dala si mi světloVrátila můj životByť nebyla jsi prvníNabídla si mi svoje teploVždyť cosi ve mn...
A man standing on top of a hill looking at the sun
Kde si, milý, takú dlhú chvíľku, stále ťa čakám pri okienku. Kedy zaťukáš mi na vráta? Kt...
Čekání  ... na Toho, jenž postříbřil mé srdce ...
Ač nejsem BůhJsem tvá cestaCesta jedna ze staJsem pro tvá křídla vzduchRád budu zcelaKdyž touhle ...
žiju si na noze docela vysoký – nevím proč neměl bych – život je divoký a smrt tak daleko. a...
Stejně jako prázdné lahvi už nechybí tvé rty tak lhostejně leží na zemi kusy zmuchlaného pa...
Sobotní chvilka poezie napsaná svépomocí S litrem vína v krvi, k recitaci na prahu noci. Být s ...
Jeho první políbeni, jako první láska, stejná jako v loni. Jako by jsi na nej zapomela a on se znov...
Daly jste mi křídlaKřídla samotyJen chvíli mi trvaloNež jsem je rozevřelA zvedl jsem se do oblakV...
ten pajzl byl někde v uličce postranní – šli jsme tam s odvahou… a přece posraní – a kd...
  bývala bílá – bílá jak stěna – teď ke mně tulí se a tiše sténá… – mé stěn...
Sváděla si mě těla pohybyDo rozestlané sítěI když jsem měl trochu pochybyJestli zrovna chci těT...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

a je to tu zas – zase se loučíme - a pořád tolik toho bych říci chtěl. - přesto tu navžd...
Dotek nebe Dotek pekla ---------------------------------------------------------------------------------...
má milá ráda mi říkala medvídku… pak jsme však zkusili „šedesát devítku“ – teď ani p...
Chvíli žít jen pozpátkuA v čase vrátit tebePřečetl bych ti pohádkuJak žijeme vedle sebeČas vš...
chybí mi chůze tvá a tvoje tělo - ty jeho nohy a stydká pokožka. chybí mi pohyby s nimiž od...
Ty má hvězdo vánočníJako jedna z málaKdyž přišel jsem po nočníNa mně si se smálaO samotě ce...
Tvůj kompulzivní zvyk laskat si vlasy testamentem je nekonečnosti a já taky nechci př...
V těch tvých očích jsem se ztratilDlouho bloudil jsem, v nich mocA než jsem se zase vrátilUplynula ...
You attempted. You made me cry. Didn’t say Your last Goodbye. [spacer height="14px"] Mad...
Modré zvuky spící temnoty, zní to jak flétna, jsi to ty? Možná spíš jako by plech na střechá...
Ptáček   V rozbitých střepech starého okna zahlédl jsem  ptáčka. Nepřil...
Vůní lučního květu hlavu tvou ti spletu. Pod okny s ním budu stát, tiše řeknu: mám tě...
I keď je to ťažké niekedy, dokázať sa s tebou spojiť, hodení byť priamo do vody a na uči...
pravda je nesmyslem co vždycky zabolí - že celý život jsem žil jen pro sebe - a přeci nazír...
Proč až teď, když je příboj vysoko? Proč až teď, když je slunce daleko? Proč až teď,...
0