Úvaha

Jedná se stále o tradici?

Začala bych tím, že na Velikonoční pondělí, dnes, chodí koledníci, čili chlapci, i chlapi, na věku příliš nesejde, s pomlázkou, aby holky a ženy tzv. pomladili, tzn. lehce je přetáhli pomlázkou po zadku. Vyšlupat, nebo vyšlehat, tato slova se rovnají slovnímu spojení “několikrát dát malou ránu tím tatárkem přes zadní partii”.

Zde záleží na míře, hodně záleží. Pokud se chlap urve z řetězu, když to vyjádřím takto natvrdo, a svůj vztek, nebo nějakou zášť, vůči ženě, nebo na svět, doslova vybije tím, že vezme ten spletenec proutků a začne jím tlouct ten zadek, jako se práská s těstem na koblihy, nebo jako když se mlátí cepem obilí, tak tohle rozhodně není dobře a nemělo by se to dít. Pokud se to děje, tkví v tom, nebo spíš v tom muži, problém.

Nelze to zakecat tím, že “dyť to je tradice”. Tradice nic takového o mlácení tatarem neříká. Tradice znamená to, co jsem uvedla výše. Že několikrát lehce dát ránu, ne že ta děvčata tím šlehat, až odletují vedle na strom. Pokud to, chlapci a chlapi, přeženete, může se stát, že děvčatům tím Velikonoce úplně znechutíte, ne-li dokonce z toho uděláte trauma, nebo aspoň problémy, a to asi nechcete, že ne? Protože, na přestupný rok, to se tato role obrátí, čili že děvčata vyšlupou vás, chlapy. A pokud vy na ně jako rasi, tak ony na vás zrovna tak. A to by asi obě strany nechtěly, že? Takže, pokud muži zdědili některé sklony po markýzi de Sade, aspoň ať berou ohled na těla slabších, ve smyslu menších, holek a tyto svoje pudy nemaskují za velikonoční tradici.

Pokud se tento “akt” obejde bez zranění, slz a vůbec různých potíží, ale pokud se dodrží ta míra únosnosti, množství a síla těch ran, myslím, že svolení nepotřebuje ani jedna strana, čili ani chlapi, ani dívky. Sadisti samozřejmě svolení musí dostat, k tomu, aby mohli tento úkon provést.

Kromě toho za tohle koledníci dostávají panáka, třeba vodky, nebo něčeho takového, vejce, ať už domácí, syrová nebo vařená, nebo čokoládová, nebo třeba kraslice. Ale existují i oblasti, kde je ty holky zlejou vodou jako když chcete vyprat psa od močůvky. A to by chtěl zažít kdo?

Musíme to brát i z pohledu kluků. Protože pokud to, holky, přeženete s vodou, může ten kluk dostat rýmu. Rýmička, jak známo, nejhorší chlapské onemocnění, přesněji řečeno, mužský národ to nejhůře ze všech nemocí snáší. Nadsázka, porod je samozřejmě těžší.

Děkuji, že mé příspěvky čtete, a přeji vám klidný a hezký zbyteček Velikonoc. 🙂 A celkově, ať se všem daří. 🙂

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Sidonie Lenerová

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 3 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Četba díla zabere cca 3 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Podivná  to doba ...
Aloha, dnes bych vám chtěla popsat svůj názor. Jedná se o to, co si já osobně myslím o existenci ...
Jak si představuji pomáhající osobu? Rytíř v plné zbroji, který je vždy připravený osedlat sv...
Ráno, sotva se probouzíme, už se nevědomky rozhodujeme, jaký bude náš den. Rozhodující úlohu hr...
Občas se asi každému stane, že neví, jak začít. Ať už s psaním příběhu, nebo něčeho jinéh...
Někteří z nás by se dali přirovnat k popínavým rostlinám; když je zasadíte, doufáte, jak krás...
23:05 Tah štětce zaniká s poslední linkou, která prořízne papír. Jak zvláštní změna se za ...
Představte si Vědomí, které nemá žádnou tvář, nemá fyzické oči, a přesto se dívá. Dívá s...
Ten parádní pocit rozviklaného provazového mostu zbožňuji. Je to tak uklidňující pocit, když si...
Vzhlížíme ke hvězdám jako k modlám. Doufáme, že nám splní přání i modlitby a nevynáší nad...
    Je dobré mít nějaká ta přání, i ta která se splnit nedají.  Lepší než si nepřát nic....
  Občas mne udivuje, jak moc dokáží sny ovlivnit naše chování. Ne, myslím to vážně....
Život je souhrn všech živých organismů v biosféře. Život je definován samoorganizací, životní...
Někdy mám pocit, jako bych byla pouhou figurkou na šachovnici někoho jiného. Jistě, každý jsme fi...
Miluji podzim. Brzy ráno a pozdě večer zahalují okolí husté mlhy, přes které nevidíte ani na kro...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Miluji podzim. Brzy ráno a pozdě večer zahalují okolí husté mlhy, přes které nevidíte ani na kro...
Původně jsem chtěl napsat proslov o tom, jaký je to pocit, když je mi šedesát let. Při studiu sv...
Předpokládám, že všichni tyto dvě sociální sítě znáte. Moc rozdílů mezi nimi nenajdete, ale ...
Něco k zamyšlení... Kritizovat - to je usvědčit autora, že to nedělá tak, jak bych to dělal j...
Ráno, sotva se probouzíme, už se nevědomky rozhodujeme, jaký bude náš den. Rozhodující úlohu hr...
23:05 Tah štětce zaniká s poslední linkou, která prořízne papír. Jak zvláštní změna se za ...
Podivná  to doba ...
Ten parádní pocit rozviklaného provazového mostu zbožňuji. Je to tak uklidňující pocit, když si...
Proč žít ve světě plném bolesti, lží, sobectví a nenávisti. Proč každý den potkávat lidi...
Někdy mám pocit, jako bych byla pouhou figurkou na šachovnici někoho jiného. Jistě, každý jsme fi...
  Občas mne udivuje, jak moc dokáží sny ovlivnit naše chování. Ne, myslím to vážně....
Sprzněn svým žitím stojíš předemnou, můj temný člene, co ocitáš se v jámě svojí... nedo...
Jak si představuji pomáhající osobu? Rytíř v plné zbroji, který je vždy připravený osedlat sv...
Občas se asi každému stane, že neví, jak začít. Ať už s psaním příběhu, nebo něčeho jinéh...
Někteří z nás by se dali přirovnat k popínavým rostlinám; když je zasadíte, doufáte, jak krás...
0