Jednou tě potkám v davu lidí.
Pomyslím si – jsme tak jiní.
Proč pohled bys mi věnoval?
Já poddaná a ty můj král.
Jednou tě potkám na louce květů.
Řeknu si – bláhové spojení jiných světů.
Proč slůvkem by jsi zavadil,
O Jiříka, co víno lil?
Jednou tě potkám v krajině snů.
Mlčky se dotkneš červených rtů.
Hlas polnice – náhle bdím
Mé srdce křičí. Chce být s ním!