8. 9. a 10. kapitola
Už je to velmi dlouho od okamžiku, kdy Daniela naposledy pocítila vášnivé objetí mužských paží, přemítala váhavě. Když dorazili na pláž k jejímu bungalovu, byla už tma. Rozhodla se spontánně. S Martinem se toho večera nerozloučila, jak by se dalo předpokládat po několika hodinové známosti. Bez jediného slova vzala Martina za ruku a vedla ho k sobě do pokoje. Dlouhou absenci sexu nyní vnímala jako silné afrodiziakum. Líbal ji do vlasů, tiskla se k němu. Toužila po pevném objetí. První polibky byly jemné, pomalé, vzrušivě nesmělé. Potom divoké a vášnivé. Daniela se podívala Martinovi do očí a prsty se dotýkala jeho smyslně tvarovaných rtů. Objal ji v pase, vsunul ruce pod tričko, opatrně, jako by se bál, aby si to v poslední chvíli nerozmyslela. Pocítil její teplo a chvění, které si vysvětloval jako nedočkavost. Do dlaní nesměle vstřebával hladkou pokožku pevného těla, žádoucího a odevzdaného.
„Krásně voníš,“ řekl.
Zlehka zaklonila hlavu, vášnivě ji líbal na krk a odhalená, čokoládově hnědá ramena. Voněla snad po květinách a vzrušující směsi koření. Na okamžik se odtáhla a netrpělivě se zahleděla Martinovi do očí. Byla to vroucí výzva, které nemohl nevyhovět. Měla oči hluboké a temné, utápěl se v tom čarovném pohledu jako smyslů zbavený.
„Chtěla bych se s tebou pomilovat,“ zašeptala.
Vzal ji do náruče a odnesl k lůžku. Spočinuli v objetí toužebného očekávání. Pochopil její výzvu užít si dnešní noc dlouhého milování, pomalu, hravě, až do nekonečného vzrušení. Vzájemně se dotýkali dlaněmi i vášnivými rty. Vzrušením a touhou přeběhl Daniele mráz po zádech, a cosi elektrizujícího a lechtivého zachvělo se v podbřišku – pocity málem již zapomenuté. Vnímala jeho i svůj zrychlený tep. Užívala si to jiskřivé, nedočkavé napětí a okamžik spojení záměrně oddalovala. Zavřela oči ve chvíli, kdy už se to nedalo vydržet a v okamžiku, kdy do ní vnikl, zatajila dech a pevně ho na pár vteřin sevřela svými stehny.
Této noci Martin zcela podlehl jejímu magickému vlivu, což bylo pro něj neobvyklé, to ona určovala tempo milování. Vášnivě, bez ostychu, jako zralá žena, která přesně ví, co chce a potřebuje. Několikrát v sobě přemáhal nezadržitelný pocit, že už to dál nevydrží. V té chvíli ovládla situaci, vždy zvolnila tempo a přešla k něžnému, provokujícímu mazlení. Smyslně si pohrávala s jeho pocity, tak bezprostředně, jako ztělesněná bohyně lásky a vášně. Málem už byl šílený touhou přivézt ji k orgasmu, úmyslně ten okamžik oddalovala. Věděla, že vědomě zdržovaná energie sexuálního napětí se později projeví s mnohem větší intenzitou. Martin netrpělivě sledoval blažený výraz její tváře. K zbláznění po ní toužil. Očima ho stále probodávala.
„Danielo, já už to dál nevydržím,“ zaprosil.
Usmála se, zrychlila přesně cílené pohyby i vzrušený dech, až do okamžiku slastného výkřiku. Zažil explozi vyvrcholení jen několik vteřin po jejím orgasmu. V téměř stejném okamžiku se jejich propletená těla zmítala v bouřlivé rozkoši. Martin si nebyl tak docela jistý, jestli někdy předtím něco podobného zažil. Zůstali vyčerpáním ležet v tichém objetí, pevně semknuti a vzpamatovávali se z nádherného prožitku.
„Bylo to krásné,“ zašeptala a více se k němu přitiskla. Potřebovala ještě na okamžik cítit jeho teplo a pevné paže objímající ji kolem ramen.