Poezie

Kam se schovají v zimě víly
Četba díla zabere cca 1 min.

Malá víla se snaží schovat pod zasněžené listy
Autor: Motýlek
Toto dílo je (25/42) součást sbírky: 
Ostrovy
  

Kam se schovají v zimě víly

 

Kam se schovají v zimě víly

to mě trápilo, když jsem malá byla

nikdo mi na to neodpovídal,

před usnutím jsem na to myslila.

 

Že by se vtlačily do pařízku?

V postýlce z mechu by mohly přežít,

Nebo v jeskyňce – netopýři

by je mohli střežit.

 

Také by mohly

v opuštěných hnízdech ptáků spát

vystlaných měkkým peřím,

v hnízdě moudivláčka se pohoupat?

 

Ne ne, tam by jim asi zima byla.

Vmáčkly by se mezi křídla motýlů?

Aby je ochránila?

Těžké přemýšlení.

 

Už to mám –

přeletí na křídlech ptáků

do teplých krajů, kde zima není.

Kde rostou palmy, pomeranče,

jasné slunko svítí, mohou se v něm hřát,

zpívat si, v levanduli tancovat.

 

Spokojeně jsem si oddechla,

v pelíšku otočila

a mohla taky spát

ne jen ovečky počítat.

 

 

 

 

 

 

 

V Litomyšli dne 28. ledna 2021   Irena Švecová

☆ Nehodnoceno ☆



<< Část 24         Část 26 >>

O autorovi

Motýlek

Vidět malé krásy světa.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Sváděla si mě těla pohybyDo rozestlané sítěI když jsem měl trochu pochybyJestli zrovna chci těT...
je něžná jako voda však chladná jako sníh. k ní pne se moje touha - ta stojí mi za hřích. &...
Už nespěchám   Už nespěchám, nejím polévku, když je horká. Už nespěchám, ujížděj...
Na temné obloze nočního nebePřes mraky, které světlo luny dusíVyhlížím nejjasnější hvězdu ....
Někde v dálce doznívášVšak já nevím kdePřede mnou svůj život ukrývášKam to všechno jde?Ji...
Jsem nesmělý a plachýA potíže mi činí ženu oslovitU toho umírám strachyS tím vším musím zá...
opřela si hlavu o jeho hruď oba byli oblečení do vzdušných zámků   oba mlčel...
prvotina z podzimu 2016   ulice města potemněly. v posteli večer mne sžírá chlad. snad jsm...
Vím, že tam někde jsi, čekáš tam na mě na neurčitém místě. Zatím je nepopsaný náš spole...
Mé oči tě vidí jen zezaduMá duše tě však vidí všudeZrak je zkrátka pozaduA tak to ještě dlou...
stříbrný svit půlnočního úplňku měsíce lesku pod mraky deště razí si cestu sk...
Jednou postavím si důmNa měsíci u Moře parTam uplatním všechen svůj umDaleko od lidí, kde není ...
Když začneš si s mořskou pannouByť podle práva našeho nezadanouJe pak postel samá šupinaA všude...
Schoulená ve tvé náruči než výpravčí vlaku poručí. Schoulená pod tvými pažemi v žádné kle...
Tulipány v rohu stolu, květy žluté, oranžové. Mají radost, že jsou spolu, voní jako zbrusu no...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Takový obyčejný večerS krásnou ženou v kavárněNa první rande už jsem dlouho nešelJe to jako by...
Malý celostní svět uzrál na hladině okamžiku právě  T E Ď!   Vše dokonalé ...
black hole, hole, universe, galaxy, space, hands, quantum, flow, multidirection, quantumrow, archnet, convergence, divergence, acceleration, superposition, arrowdrive, infinity, entanglement, speedup, multidimension, arrowfield, exponential, transformation
Dávaš mi silu žiť, i keď nevyhrať, ale byť. Dávaš mi nádej sa lepšou stať, samu seba zač...
Vykvetla růže v kameniTiše a skromněA že to neni pro mněNa tom se nic nezměníKamení se proměnil...
Ač sami, přece jsme společněNa míle si vzdáleniAle dálka nás nedělíPo dlouhé době... konečn...
A woman standing in front of a mountain range
Prečo moje oči stále plačú. Prečo sa mi moje ruky trasú. Prečo sa mi môj hlas chveje, a to ...
byla to jen chvíle veledílo okamžiku jako když reflektor poprvé osvětlí scénu scénu, kter...
hrál jsem si na blbce. hrál jsem si na vola jen abych mohl se bavit i s lidmi. – a přesto teď če...
Tam, tam za tou duhou je přesně ten keř a nikdo mi to nevymluví. Proč se smějete ka...
odešla, zrovna, když se podávala káva neurčitý den, obývací pokoj a konverzace vázla zvedla se...
Ten kterého si znalaPro tebe už umřelTo protože s láskou sis jen hrálaVšak on ji vážně bral a c...
Stejně jako prázdné lahvi už nechybí tvé rty tak lhostejně leží na zemi kusy zmuchlaného pa...
Dala si mi světloVrátila můj životByť nebyla jsi prvníNabídla si mi svoje teploVždyť cosi ve mn...
trápí mne stesk každé ráno. trápí mne stesk každý den. a trápit bude – vím že ano – v...
V něžném toužení, v bolestném soužení, zraje, ten večera škleb, za svitu vzdálených hvězd...
0