Hostinský nato řekl: „Tondu bysme měli navrhnout na senátora. Ten by jim to tam nahoře vytmavil.“
„Spočítej nám to dohromady,“ řekl ředitel, aby už šel.
„Moje řeč, spočítej to. Dobrej skutek šlechtí. Karle, naše dva hlasy máš jistý, to je tutovka, viď Ferdo?“
Ředitel vyndal peněženku a začal hledat drobné. „Jděte se bodnout voba i s těma vašejma hlasama.“
„Musíme to říct jeho starý, ta na to zabere,“ řekl Tonda hostinskému. Ředitel jen obrátil oči k nebi s úpěnlivou prosbou o slitování, neboť už dopředu tušil, co se zítra po vsi bude probírat jako hlavní téma. A nelze tomu zabránit. A už vůbec nelze vyloučit, že to bude přijato jako fakt, i když na tom není ani zbla pravdy.