Brečela jsem,když ode mě Ohyn vstal a šel si stoupnout zpátky ke dveřím,ale aspoň už jsem nebyla v těch hnusných poutech,prohlížela jsem si svoji zčernalou dlaň,nemůžu tu zůstat a přitom nemůžu ani zmizet pryč!Drží mě tu láska k Ohynovi a když nechci,aby k vůli mě trpěl,nesmím ho už nijak provokovat,aby ho obr kvůli mně nepotrestal!Ale jak to tu mám v klidu přečkat,když to nijak nejde?Vstala jsem a šla za Ohynem ke dveřím,řekla jsem mu,když na mě namířil kopí:
,,Obr si taky zaslouží potrestat!Vždyť je moc krutý, už to není můj přítel!“
Ohyn na to zakroutil hlavou:,,Prosím,zůstaň na svém místě a nepřibližuj se ke mně!Je to pořád tvůj přítel, i když si myslíš,že není!“
Obr to přehnal
Vtom se ve věži objevil obr,uviděl,že nejsem v poutech a že stojím u Ohyna,moc se naštval a chytil mě do náruče,Ohynovi řekl,aby mu šel připravit jídlo a mě šel pověsit na řetězy do hradního vězení,zařval na mě:,,Ty se snad nikdy nepoučíš!“
Tak jsem na něho zakroutila hlavou a zeptala se:,,A ty mi tímto chceš dokázat co?“
Obr zařval:,,Jsi u mě v Temnovišti,já jsem tu pánem a ty,chováš se moc zle a zrádně,tohle ti pořád tolerovat nebudu!Vidím,že ses ani trochu za tu dobu,co tu jsi nezměnila!Máš pořád na mysli jen Ohyna,nebo jak mi utéct za Silverem,když víš,že je to můj nepřítel,slíbila jsi mi něco a nedokážeš to dodržet a co si myslíš,že bych měl já?“
Řekla jsem nešťastně:,,Do ničeho mě pořád nenuť a nepoutej mě tu,sundej mě dolů!Vždyť víš,že nesnáším ty souboje a všechno to utrpení ve vězení,nebaví mě to,už tu s tebou dál nemůžu být,ani nechci,proč trváš na tom,že mám být u všeho co ty,nebo zůstat spoutaná ve věži a nemoct ani promluvit s Ohynem!? Ínemaku dost!Takhle to dál nejde!Propusť mě a nenuť mě tu být,když nechci!Jinak onemocním a zemřu,jako Moranova královna Lucinda,to asi chceš?“
Obr neodpověděl,otočil se a odešel a nechal mě ve vězení v poutech a pověšenou z vrchu na řetězech,chytl mě moc velký vztek,úplně jsem cítila,jak mi hoří dlaň!Zakouřilo to kolem mě a zmizela jsem k Silverovi!
U krále Silvera
Objevila jsem se u něho,akorát byl se svými princeznami v lázni,zavolala jsem na něho a on se na mě usmál a ukázal,abych se k nim přidala a šla do lázně,tak jsem tam šla v šatech a Silverovi to přišlo k smíchu,zeptal se:,,Co,obr to zas přehnal,že jsi mu musela zmizet ke mně?“
Kývla jsem a řekla:,,Jo přehnal!“
Silver se dál na to smál a poslal princezny,aby odešly,že si se mnou potřebuje promluvit o samotě! Tak princezny postupně odcházely,byly na mě asi naštvané,že je Silver k vůli mě poslal pryč,ale musel mě vzít za ruku a podívat se na to znamení,aby mi řekl:
,,Tohle tě přivádí ke mně,nebo s tím dokážeš zmizet i jinam,nebo jsi to jinam ještě nezkoušela??“ Zakroutila jsem hlavou:,,Ne nikam jinam jsem to nezkoušela!“
Silver řekl:,,A chceš to zkusit,nebo tu chceš být se mnou,aby sem zase vtrhl obr a běsnil tu?“ Silver si hlasitě povzdechl:,,mám žezlo u svého pláště,jdi mi ho raději podat,než se tu objeví ten tvůj Ínemak a bude tu zase vyšilovat!“