Není mi dobře, když kolébá se vor.
Není mi dobře, když mám na duši bol.
Bolí a píchá mě u srdce,
ale co trápí mě nejvíce,
že jsem to já…
Že jsem to já, kdo trpět musí,
kdo neví, ať si zkusí
probuzený spát,
v zemi lží o místo se prát,
bez zbraní zápasit
a přitom unavený být.
Nejde nic říct ani psát,
do vězení můžete mě dát,
už nechci dál takhle žít,
klidně budu v kobce hnít.