Povídka

Klípek fitnessový.
Četba díla zabere cca 3 min.

person standing beside black weights
Autor: Kusjanka

Klípek fitnessový.

„…..nás opouštíš, pane vedoucí ?“

Padla devátá, ty lezeš na dipovačku, tak kam myslíš, že jdu ?“

Snídaně volá…..?“

Trefa ! Tak tu nezlobte, děti. Za chvíli jsem zpátky.“

Ale ovšem, pane Jiří. Žádné hovězí nápady nebudou.“

Faktys žádný !“

Klid. Uháněj za Číňanem.“

Klika cvakla, dveře práskly, pan majitel sviští pro svoje Vejce Benedikt.

A já se můžu v klidu zamyslet, kolik nacpat na zátěžový pás. Ať to má nějaký grády. Jedna desítka ? To nemá styl. Dvě ? Dvojka není moje oblíbené číslo. Kdoví proč. Takže tři.

Takže třicet kilo cinkavých kotoučů, na řetěze mezi nohama.

Někdy svoje oblíbený čísla faktys nesnáším.

Pak vyšplhat nahoru. Do vzporu na bradýlkách.

Jo, vypadá to dobře. Pocitově to ujde. Asi to železářství u kolen přežiju…..

Přežiju ?

Hned za mnou probíhá asi takový rozhovor.

Andrejko, co máme Jirkovi koupit na tu oslavu narozenin gymu ?“

Kupte mu co chcete, ale hlavně né, žádný hračky…..“ Tón naší paní vedoucí, kolísá mezi pobavením a zděšením. Má svoje zkušenosti.

To právě probíhá, moje druhé opakování a první zakolísání. Vím, o co jde. Jirka je velkej hračička a nesmí dostat do ruky žádné figurky superhrdinů, žádnou Hulkovu pěst z plastiku, ani umělohmotný samurajský meč. Páč pak je, mírně řečeno, velice hravý a rozverný…..

.a od baru se náhle hlasitě ozve náš tichý brigádník Honza. „Hele, kupte mu třeba nafukovacího Antonia Banderase…..“

To už neustojím. Moje soustředění a odhodlání, je v čudu. Obrazotvornost mi totiž bleskově naservíruje obrázek gumové figuríny oblíbeného herce v životní velikosti, nastrojenou v kostýmu – Zorro Mstitel. A my se s ní na oslavě všichni fotíme. A jak mu děláme oslí uši, nebo parohy. Jak mu fixkou vylepšujeme kníra a černíme zuby. Jak zkoušíme, jestli ten panák unese pullitr piva. A jestli tam ta sklenice udrží balanc sama…..

Okamžitě následuje hřmotně padající železářství a můj výbuch smíchu se přidává ke všem ostatním.

Ovšem i tak si milí přátelé všimnou toho podkresu rachotem železa. Toho si nevšimnout tak nějak nešlo.

Marťas : „Co je ? Co je ?“

Vojta : „Hele, seš celej ?“

Andrejka : „Ježiš !! Sem se lekla !“

Já : „ Honzo, seš vůl. Koukej, co děláš.“

Pardon, pardon.“ a mizí pod bar, mezi sklenice a mixéry.

Hergot ! A teď celej den nevyženu z hlavy představu, jak se na výroční oslavě založení fitka, všichni fotíme u nafukovacího Antonia Banderase…..“

Honza vystrčí hlavu. „Tak neposlouchej, když se snažíš o výkony.“ A zase mizí. Slyším ho, jak se tam řehtá, jak kůň. Puberťák jeden.

Copak to de, vy zlosynové ? Kór takový blbý nápady ! Tohle není prvně, co jste mě sestřelili ze stroje. Ale to vy moc dobře víte !“

Následuje další všeobecný smích.

Kazisvěti jedni.

Mám je rád. Jsou to moji přátelé.

A z toho všeho nám plyne i drobné poučení.

Uvolněná a přátelská atmosféra, je moc fajn. Ale může hrozit i pádem železářství z vejšky.

A kdo nevěří, ať si to zkusí ustát sám.

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Kusjanka

.....hlavně omluva všem.
Omlouvám se za všechny chyby. Malé, velké i ty fatální. Touha po sdělení, je bohužel příliš silná. Pardon. :-)

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Vodní hladina   Pohled na vodní hladinu přehrady, která se klidně prostírá od břehu ke...
Nemůžu si pomoci, prostě jsem se bezhlavě zamiloval! Pořád mám před sebou její obrovské hnědé...
Nanami Ichigo: Seděla jsem doma v obýváku na gauči a pustila si televizi. Dávali pěkný film s R...
kalamář
Na jednom pracovním stole, žily kancelářské pomůcky a jiné věci, se kterými jejich majitel, spis...
Clock Retro Glasses A Book  - herbert2512 / Pixabay
Zjistil jsem to až na cestě k autobusu. Navyklým způsobem jsem chtěl stále sklouzávající brýle ...
water, ice, winter, snow, arctic, frozen, north pole, cold, iceberg, frost, sea, climate change, mountains, antarctic, winter magic, natural wonders, ice, ice, ice, ice, ice, nature, climate change
Úvod do můr. Šedá. Celý svět se skládá z šedé barvy. Je to nekonečno odstínů. Ale vž...
Na chodbě u výtahu ve třetím patře (Jane a Hotch):   S Hotchem jsem šla po schodech z patr...
Náhlý proud světla ji na okamžik zbavil zraku. Bylo to již dávno, když jej naposledy vnímala a ž...
  „Je to dobrá snídaně. Ti frantíci mají teda úroveň.“ „Je to naprosto stejná snída...
Už ani nevím, co jsem to tenkrát provedl. Zlobil jsem. Jako každé dítě. Až když odrostete tomu n...
S obrem u stolu. Obr se na mě za to,co se stalo u Morana na oslavě zlobil! Sotva mě donesl do svého...
Neobyčejný příběh Ať kdokoliv myslí na cokoliv, všechno se splní
Dědictví, které se předává z generace na generaci
Pravá láska je  jako pohádka ...
Ten den vlaky ještě odjížděly tak, jak měly. Lidé nastupovali a vystupovali sledujíce své každo...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

...Obr Ínemak mě i Ohyna vážně vzal s sebou na oslavu k mořskému králi Moranovi! Bylo to tam mo...
1. Ve skrýši u Děsmana Seděla jsem znovu u Děsmana v jeho stáré zaprášené skrýši.Vzduch byl ...
Čas se dělí na jednotlivý části asi jako rostoucí strom. Vždycky vlezeš na nějakou větev, kter...
Co jsem provedla obrovi K smíchu, nebo k pláči? Obr Ínemak se dozvěděl, že jsem minule utekla z v...
O trpělivosti ... všechno má svůj čas
  “Co to máš na tváři? Tady vlevo? Vždyť to vypadá jako hadí kůže. Ale je to slizké....
Byl na cestě již druhý týden. Jako bakalář svobodných umění vypravil se tehdy za hranice vévods...
empty building hallway
Sedím v potemnělém školním kabinetě s respirátorem staženým pod bradou, tak šíleně zamatlané...
U Hotche doma: Skládal jsem nově koupenou postýlku pro miminko. Já a moje žena Hayley jsme čekali ...
Útěk do neznáma a co tomu předcházelo Sny který se mi zdály od té doby, co v nich byl Bojka byl...
Na horké lince, v místnosti je Jane a Derek:   Já dostala za úkol být s Derekem v místnos...
To se takhle ráno vzbudíte, tedy jste vzbuzení otravným zvoněním budíku, a jen co otevřete oči, ...
Když jsem se mezi nimi objevil, na hřbitovní zdi bylo plno. Byl jsem slepý. Jako když se narodí pes...
Byla jsem v práci. Pracuji v kanceláři, kde je pár kolegů a zároveň jsou to i mí přátelé. N...
Dítě se dalo do pláče. Dítě. Ještě nemluvně. O to pronikavější ten křik byl. Již pár okam...
0