Bajka

Křeček číman (zvířatopis)
Četba díla zabere cca 3 min.

Autor: zblo

Ačkoliv je naše modrá planeta jedno velké pohřebiště nejrůznějších živočišných druhů, mnohá roztomilá zvířátka se mají čile k světu. Křeček číman (Golfus tenisus) patří do blízkého příbuzenstva hrabošů (někdy jsou křečkovití, hrabošovití a syslovití řazeni do jediné čeledi). Obvykle zabírá u korýtka středně velký prostor a má zavalitější tělo (přinejmenším je zřejmé, že se jedná o vačnatce). Zpravidla krátké končetiny (kompenzované špičatými lokty) jsou znamenitě přizpůsobeny k hrabání a kratičký, řídce osrstěný ocas slouží jak k zametání stop, tak k nabubřelé prezentaci (podle přísloví, že každá liška svůj chvost chválí). Na rozdíl od sysla, s nímž bývá zaměňován, se vyznačuje nápaditým zjevem. Poměrně tuhou hroší kůži převléká jednou ročně. Dalšími znaky jsou dobře vyvinuté lícní torby (maskované drzým čelem), u samců nacházíme v době rozmnožování nápadně zvětšené postranní úmysly. Křeček číman je aktivní všude, kde je možné cokoliv nakřečkovat bez ohledu na denní či noční dobu. Výborně kličkuje a uhýbá. S oblibou obývá satelitní městečka a svá doupata má obehnána 3 až 5 metrů vysokou zdí (jejich chodby bývají zakončeny komorami na spaní, na zásoby nezdaněných uměleckých děl a na odkládání trusu). Místo zimního spánku v dobře vystlané noře potichoučku naslouchá, zda mu bobtnají bankovní konta. Dobu březosti a počet vržených mláďat dovedně reguluje podle zdrojů potravy, jíž však zručně vyhledává i tam, kde méně flexibilní druhy hynou hlady. Živí se pletichami, lichvou a exekucemi, s chutí ohlodává cizí mzdy nebo staré či nemocné jedince (nic mu není dost nečisté). Je skvělý týmový hráč, schopný u četného příbuzenstva vylobovat třeba i změnu přírodních zákonů. S plným bachorem rád žvaní o tom, že ostatní jsou lenoši a příživníci, žijící na jeho úkor. Obývá území od jihozápadní Sibiře (povodí Jeniseje) po Belgii. Vyskytuje se zejména kolem veřejných rozpočtů, dotací a státních či obecních zakázek. Jako neobyčejně vlezlý druh se do vnitrozemí Evropy rozšířil při každé vhodné příležitosti výrazně dříve než sysel, na archeologických nalezištích jsou jeho pozůstatky známé už z neolitu (zhruba před 6 až 7 tisíci lety). V České republice je běžným obyvatelem otevřené kulturní krajiny. V sedmdesátých až osmdesátých letech 20. století se jeho početnost u nás natolik snížila, že mnohde vymizel (zejména tam, kde to ještě stále smrdělo prací). Nyní se jeho výskyt obnovuje všude, kde ještě něco je. Místy je opět velmi hojný (ministerstva, magistráty, obecní úřady aj.). V polohách nad 1602 m. n. m. je už vcelku vzácný.

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

zblo

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Rudej svršek V kůži obra vylévá si srdce Kvůli klíčence K domovu, matce, chlastu &...
Zase si se ztratilaV šedi prázdných všedních dnůJá bych si přál, aby ses mi vrátilaA zase jsem ...
  Dýchej Utíkej Zvíře za tebou běží Zvíře s lidskou tváří Nikdy Všude Jsou opov...
(Ukázka zpracování knihy) Předmluva Předmluvu, která následuje, jsem chtěl vlastně napsat u...
V jednom malém městě, kde žila všechna zvířátka, se konala soutěž o nejkrásnější oči. Př...
Nairi není srovnaná se svou minulostí, to je jasné i jejímu bratru. Statnému bojovníku, Gunnarovi,...
Smutek? Ne Zaskřehotání mezi kopretinami Držíš v ruce krabičku s úhlednými kapitálkami...
Psát (nebo jinak publikovat) lži, hlavně o smrti někoho známého, ať se jedná o herce, zpěváka, ...
black cat hiding behind green grass
Černo se blíží a Čert s ním. "Ahoj ty smradlavej kocoure. Co si to přitáh? Klíšťata a bou...
Einstein a Otík   Einstein: Mohu si přisednout mladíku? Otík: Já nechci k Turkovi. Einstei...
Jsem ztracená figurka od člověče nezlob se. Původně jsem byla modrá, v důsledku světové finanč...
Mé jméno je Rebeka, ale všichni mi říkají Beka. V tom baráku jsme s bráchou Nikolasem a mámou ...
DENÍK Výpověď Viktora Wolframa o podivných událostech obklopujících případ zesnulé Natálie M...
Čekání  ... na Toho, jenž postříbřil mé srdce ...
V jednom lese žila spousta zvířátek. Lišky, vlci, zajíci, sýkorky, sovy, ale i dravci. Každý dru...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

          Podzimní motiv Ten onen darmošlap začal slídit hned, když m...
Na stěnu dnes napíšiStejně už chci malovatŽe už mně nic netížíJen bych se chtěl k tobě schov...
Alespoň jednou… ...přistoupit o krok blíž ...dotknout se zlehka ...už netoužit ...pohladit kříd...
Jsem ztracená figurka od člověče nezlob se. Původně jsem byla modrá, v důsledku světové finanč...
black cat hiding behind green grass
Černo se blíží a Čert s ním. "Ahoj ty smradlavej kocoure. Co si to přitáh? Klíšťata a bou...
Z rákosu vytvořená do šněrovačky vztahů upjatá sponami zvyků přišpendlená a cesta k srdc...
V jednom lese žila spousta zvířátek. Lišky, vlci, zajíci, sýkorky, sovy, ale i dravci. Každý dru...
Divný sen o vodě Byla jsem zpátky u jezera,u kterého jsem se minule rozloučila z Bojkou, venku u...
Sedím na kameni u břehu mrtvého moře. Mhouřím oči proti slunci a oddávám se pokoře. Někde v ...
Prosinec 29   Památka z toho dne smutně pramení, jméno, jenž bublá v potůčku je svaté, a v...
Čekání na sněženky
Čekání na sněženky   Když zima nechce skončit, je k nepřečkání, dlouho táhne se, s na...
Matouš seděl u stolu v knihovně na fakultě, před sebou rozložen otevřený notebook a na něm pootv...
Země ze mě   jen se tak trochu povrtat prokypřit pod povrchem i hlouběji důkladně pozobracet ...
brown and white gift box
Holínky do hněda, šlapu si v blátě, za pár chvil se smíchem v něm se válím. Někdo mi př...
V jednom malém městě, kde žila všechna zvířátka, se konala soutěž o nejkrásnější oči. Př...
0