Poezie

#lampa_a_stín
Četba díla zabere cca 1 min.

Autor: HashtagPoet

Moje šílenost

V cele lebky

Naráží poťouchle do

Čelní kosti

Proto teď bolí mě hlava

 

Nejdříve nemůžu spát

Pak nemůžu se probrat

Ani se dobrat důvodu

Proto čelní kostí

Bořím zdi sousedů

 

Zdi už jsou zbořené

Jako v nebi tak i v Berlíně

Nezbývá mi nic než čerstvý vzduch

A můj vlastní puch

To když začnu příliš myslet

 

Šavlozubá šílenost

Je jako procházka nočním parkem

Chvilku vidíš světlo a vrháš stíny a vidíš lidi

Poté

V odmlce

Topím se ve tmě a hledám své otisky na chodníku

A nevím odkud jsem přišel ani kam jdu

Ručičky z hodin jsou vytrženy

A zaryvaj se pod kůži

Proto teď

 

(co je teď?)

 

Mam pestrobarevné jizvy

V tónině podzimu

Na plicích, srdci

a mozku

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

HashtagPoet

většina z toho co píšu, je šhit
ale píšu abych
se nezbláznil...
odkládám si sem momentální pocity

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Kovovým monstrem vezu se, Tkví mi v hlavě, zda svleču se, Ze všeho temného, co na mě vidí, Ne...
Analýza duše   Jsi šelma, dravec bez drápů. Jsi hrouda, kámen bez obrysu. Jsi poesie, bás...
já sám jsem si svým vlastním neštěstím… jak nebýt sebou sám nikdy nezjistím. šťasten ...
Sedm piv, tak co? 3 ráno Co se takhle jít projít? Jen tak Zase si povíme o svých pocitech a budeme s...
Oxymorón budoucnosti Čas letí jako vzduch, ani se neohřeje a už je pryč. Lidé se pořád za něč...
Stékají kapky krve na chladnou zem... Poslední chvíle na světě,já nevím,kdo jsem... Vím jenom k...
Trne mne v nohou a cítím palcivou bolest v hlavě... Cítím stěny, které se ke mě přibližují, a...
Proč v symbolech Lásky vidím vždy zabodnuté dýky A proč prostřelují je šípy ...
  Dýchej Utíkej Zvíře za tebou běží Zvíře s lidskou tváří Nikdy Všude Jsou opov...
Uprostřed zenu oázy vyrovnanosti jingu i jangu stavěl jsem už od mala temnou ko...
Bouře, blesky, třesky, plesky Stmívá se, slunce náhle odvrací svou jasnou tvář… Avšak m...
jak by mi někdo vyrval duši z těla - odešla tak náhle. navždycky. celá. a když si vzpomenu ...
podnázev: po červeném vině viníkem V opojení Rozlil jsem víno Asi přímo do tvých očí pr...
Zase se rozdrolím na malý kousky. Nikoho k tomu nepotřebuji. Exuperyho vize se naplnily. Orwell je na ...
uprostřed vln betonu - který musí opravit - a skučením severního větru - co opírá se mi...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Kvílení meluzíny Meluzína bujaře kvílí, vzali nám všechno, posledního člověka, kterému jse...
všechno je zbytečné a všechno pomine - vše co se narodí zas brzy zahyne… - o sobě zb...
loď se potápí – mávám rukama! - snažím se abych nikoho nezklamal - a sám se potápím – lid...
v budoucnosti budou ctnosti… - však dnes mě čeká zářivá dekadence – hýřivá smrt...
Můj život se scvrkl na opilost a bezzubý chtíč místo očí střelky kompasu hledají sníh - ...
tři labutě s božskou aurou blond svatozáří a nekonečnou hloubkou očí   Mo...
Zemřela jsem. A strašně mě to zasáhlo. Nevím jak. Proč se to stalo. Všechno se zdálo být v p...
Poslední rozloučení Nenapadají mne ta správná slova, jimiž popsala bych, jak jsem miloval...
V bouřkové noci spatřila jsem anděla, Oči upírající se k obloze, kolem něj temný svět ...
já sám jsem si svým vlastním neštěstím… jak nebýt sebou sám nikdy nezjistím. šťasten ...
Polámané stonky květin, Ohořelá svíčka na oltáři, K cíli zbývá jen pár setin, Hlav...
  Jednoho tichého večera, Když ke mně zvolna kráčela, Duše splín za sebou vláčela A v ...
Mé rýmy se nevznáší ve vzduchu, mé rýmy sebou škubou jako ryba na suchu. Má milá podej mi...
Smutní lidé pláčou smutná je flóra i fauna s úsměvem jim předčítám deník smutného klauna...
Zase se rozdrolím na malý kousky. Nikoho k tomu nepotřebuji. Exuperyho vize se naplnily. Orwell je na ...
0