Rudolf Hele, takže podle tebe jsi starosta od narození.
Starosta Proč?
Rudolf Jak se jmenuješ?
Starosta To víš. Rostislav Augusta
Rudolf Takže Augusta Rosťa. Opakuj to několikrát.
Starosta Augusta Rosťa Augusta Rosťa Augu starosta. No jo! Ale Já vám chci vytáhnout tu žumpu. Přijedu zítra.
Ferda No konečně. Už nám to teče po zahradě.
Rudolf Hele, zítra nemůžeme. Nešlo by to pozítří?
Ferda Proč bychom nemohli? Ty něco plánuješ?
Rudolf Jo. Snídani.
Ferda Snídani? Ježišmarijá, snídaně. No jo, zítra to nejde, starosto.
Starosta Jindy nemůžu. Jestli to zítra nevytáhnu, budu moct až tak za čtrnáct dní. No, a jestli chcete v klidu snídat, přijedu po snídani. Tak čau. Odchází.
Rudolf No a máme to. Jestli tomu dobře rozumím, zítra ráno nám přinese snídani Anna, hned nato vycucne starosta žumpu, Anna ten smrad nepřežije, uteče a potom nedejbůh se sem nakvartýruje moje nenormální sestřenice. Tak tohle ti nepřeju. Hele, ráno si vezmu holinky a radši se zdekuju na houby. Ale až po snídani.
Ferda Přeháníš. Myslím, že to dobře dopadne.
Rudolf Ty radši nemysli.
Ferda Rudo, já myslím, že je zítra sobota.
Rudolf No a?
Ferda No!
Rudolf Co? No!
Ferda Nedělej, že si nepamatuješ.
Rudolf Co si mám pamatovat?
Ferda Prohrál jsi v kartách. A sázka byla o to, že budeš celou sobotu mluvit ve verších.
Rudolf Hele, tys to bral vážně?
Ferda Jestli to nedodržíš, už ti nebudu nikdy prát trenky.
Rudolf Tak tedy jo. Ale před Annou ne.
Ferda Když celý den, tak i před Annou.
Rudolf O to větší důvod je, abych šel na houby.
Scéna 2
Vchod do stavení (lavička, dveře) Rudolf vychází v pyžamu.
Rudolf Dobré ráno sluníčko, vyspal jsem se maličko. Měl jsem dneska pěkný sen, že bude krásný slunný den. Přichází Anna.
Anna Dobré ráno, nejdu pozdě?
Rudolf Krásná Anna chodí z rána, i když není objednána. Jistě mě to mrzí, že jde takhle brzy. Rudolf totiž ještě chrní, jdu ho vzbudit, dám mu zrní. On pak vždycky pěkně vrní. Odchází.
Anna Cože? Jaký zrní? V mužích jsem se nikdy nevyznala, tak nevím, co se divím. Vyndává z tašky snídani a rozkládá ji na lavici. Vzápětí přichází Rudolf a tlačí na invalidním vozíku spícího Rudolfa, objímajícího medvídka.
Anna On je invalidní?
Rudolf Ne, jen nerad vstává, Ferda se na Rudolfa podívá jedním okem, ten pochopí, že má veršovat a dodá – a je líný jako kráva.
Ferda Dobré ráno Aničko, vy jste jako sluníčko.
Rudolf Hele, rýmovat mám já, né? Důvody mám pádné.
Ferda Radši mlč. Nebo nám Anička zdrhne dřív, než přijede hovno… fekál.
Anna Tady máte snídani. Skočím do kuchyně a uvařím kakao. Jde do domu. Přichází Adéla, nese hrnec.
Adéla Nazdar dědci. Tady je ta zelňačka. Kde budu bydlet?
Rudolf Hele, co tady chcete? Ferda se podívá na Rudolfa. Ach lidé bděte.
Ferda Kamarád je trochu zmatený. Tu zelňačku samozřejmě bereme, ale jak jste se dozvěděla, Nedopoví.
Adéla Já jsem Adéla. Včera jsme se domluvili na netu. Je tady krásně. Určitě se mnou budete muset být spokojeni. Přichází starosta s hadicí.
Hlasité předčítání
