Poezie

Mamince
Četba díla zabere cca 1 min.

a woman standing in the ocean looking at the horizon

Mamince

Maminko, prosím, odpusť mi,

že uklouzla jsem malinko.

Mou dnešní múzou jsi se stala,

v mém srdci navždy zůstaneš,

kéž z hrobu jednou povstaneš,

budeš již navždy po mém boku,

jsi velikou září, jiskrou v oku,

jsi mou přítelkyní i svědomím…

Díky, mami, díky!

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Tereza Novotná

Dobrý den! :-) Jmenuji se Tereza Novotná, je mi 31 kalendářních let, avšak ,,trpím” lehkou oligofrenií (nejnižší stupeň mentální retardace, tedy můj psychický věk jest na rozmezí 9 - 12 let). Pokud Vás zajímá, jak smýšlí, tvoří a píší “retardi”, můžete si zde přečíst některé z mých děl! :-) Přeji příjemnou zábavu! :-)

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Kde křičí skonalí žízniví není jsoucna pranic a svět zdmi v nekonečnu oplocen absurdní svět,...
  náš vztah má datum splatnosti – spočítej všechny špatnosti vynásob je radostmi ...
nechceš-li se mnou být – nemusíš. - ne – to ty se mi nehnusíš -   chceš-li být ...
Nemůžu spát, otáčím se z boku na bok. Plíce mě pálí, mám ucpaný nos. Hlava ta třešt...
Je jen tisíc růži a nejsi v tom sama. Hledáš v nich odpověď, ale trny dělají svoji práci. Z...
Říkala si mi, že nenávidíš kus, svého prokletého života. Říkala si mi, že mě a temnotu ne...
V ojíněných řádcích našich srdcí tančíme si   oba bosí   v přítomných stopách &n...
pravda je nesmyslem co vždycky zabolí - že celý život jsem žil jen pro sebe - a přeci nazír...
bouch jsem se čelem svým do týla! tak jsem zas týlem svým své čelo srazil - a přece před s...
Proč až teď, když je příboj vysoko? Proč až teď, když je slunce daleko? Proč až teď,...
  přišel jsem k sobě – asi domů – a byla nuda – jako prase. – tak odešel jsem. při...
Ve tmě choulim se (třesouc se zimou pokryt sněhovými vločkami) k plamínku v kostce ledu. Ve tm...
Dal bych ti tisíc růží, tisíc různých barev. Nechť trny probodnou mi kůži, Nechť hlína pod...
Jako když kráčím po pouštiKolem jen písek všedních dníA s každým krokem mě lidé opouštíDř...
Jako mořských vln náraz štěpící staleté útesy kousek po kousku odlamujete z nás zbytky toho č...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

NEPLAKEJ Snad zdá se mi od nikam do nikam stárnoucí půlnoční sen, na řasách v přítmí šera v...
V zašité kapse na prsou tíži mě poslední zbytky láskyplného toluenu, kterýs nosívala míst...
Jsi můj svět. Jsem tvůj bílý květ. Jsi můj dech. Jsem barva na tvých rtech. Jsi moje myšle...
  bývala bílá – bílá jak stěna – teď ke mně tulí se a tiše sténá… – mé stěn...
,,U rozpadlé skály, malé děti stály, pád viděti, výkřik slyšeti. · Nebylo jim p...
Viděl jsem tě krvácet s pocitem upíra upřeným pohledem laskal tvou krásu oddělen od tebe...
další den. další noc – usínám s úzkostí. - s úzkostí před dny a dalšími noci - mraze...
A curved road with a tree on the side of it
Strach, ktorý ma poháňa ďalej. Strach, v ktorom žijem deň čo deň. Strach, ktorý mi dáva nád...
bouch jsem se čelem svým do týla! tak jsem zas týlem svým své čelo srazil - a přece před s...
Cesta je jako horská dráha ...
A man standing on top of a hill looking at the sun
Kde si, milý, takú dlhú chvíľku, stále ťa čakám pri okienku. Kedy zaťukáš mi na vráta? Kt...
Zvonce strachu
Zvonce strachu   Zvonce strachu bily na poplach lahvově zeleným průhledným myslím. ...
možná že mě nechceš vidět. možná jenom nemáš čas…   sám sebe se musím stydět –...
jsem asi tak napůl jinde… neřek bych že v „vyšších sférách“ - vím totiž že víš t...
Ráno se opírá o okenní rámy Se silou hrotu oštěpu A elegancí dámy Jeho světlo se láme ve...
0