„Tak co s tím teda je?!“ tázal se Roger podezřívavě, když se k němu poněkud nemotorně šoural jeho komplic.
Pokrčení vyhublých ramenou a zatřesení hlavou s dlouhými kaštanovými vlasy. „Fakt nevím, asi to budeme muset nechat na ráno,“ odvětil Dave.
„No vidíš, říkal jsem ti, že…,“ zasekl se Roger, jakmile spatřil gumový kobereček ležet na betonové podlaze.
„Ty svině!“ vřískl Dave a rozpřáhl se se švýcarským páčidlem v ruce.
Roger byl zaskočen, ale ne nepřipraven. Obratně uchopil Davovu paži s páčidlem, vytáhl svou levou ruku s kapesním nožem z kapsy a bodl.
Dave zasténal, v šoku upustil páčidlo a stiskl své zranění. Okamžitě ucítil krev mezi prsty. Sesunul se na podlahu.
„Ty ses prostě nemohl ožrat a nechat to být, co?!“ zuřil Roger. „No tak tady to máš! Můžeš si za to sám!“ vřískal na bývalého kamaráda krčícího se na podlaze.
„Ty svině, ty svině, ty svině…,“ cedil Dave mezi zatnutými čelistmi.
Roger se rozhlédl po garáži. Musel improvizovat.
„Mrzí mě to, kamaráde,“ oznámil ledově, popadl komplice za nohy a začal jej vláčet k přistávacím plošinám.
Dave se kroutil a kopal. Jeho dosavadní život nestál sice za nic, ale zabalit to ještě nehodlal. Najednou přestal vnímat ukrutnou bolest v pravém boku, neexistovalo nic než jeho tělo na studené podlaze a protivník, který ho táhl vstříc poslednímu letu. Překulil se na záda a několikrát prudce kopl. Rogerův úchop povolil.
Dave vyskočil na nohy, jak nejhbitěji v daném stavu dokázal, a vrhl se po páčidle. Roger okamžitě za ním. Krví ulepená ruka popadla multifunkční švýcarské páčidlo s vysunutým francouzským klíčem a ohnala se po nepříteli.
Zásah. Něco zapraskalo. Rogerova levá paže se ohnula okolo páčidla, bohužel pro něj ne v lokti ale v předloktí.
„Uuuaaaaa!! Ty zasranej hajzle! Tys mi zlomil pracku!“ hulákal Roger a jeho levá ruka volně vlála na kůži a šlachách v předloktí.
Bolest Dava zase náhle přepadla a on pevně stiskl své bodné zranění. „Příště ti rozmlátím palici,“ procedil bolestně a odhodlaně.
Roger pravou rukou sebral ze země svůj kapesní nůž, který při nárazu upustil. „Tak schválně, ty nýmande!“
Dave otočil kolečkem nástrojů na těžké zahnuté páčidlo na bedny.
Dva zmrzačení rivalové uprostřed výškových garáží ozářených nočními světly okolostojících budov se upřeně pozorovali smrtícím pohledem. Vyčkávali. Odhodlávali se. Modlili se.
„Halóó?!“ozvalo se náhle od vchodu do garáží.
Dave se instinktivně otočil. Roger využil okamžiku překvapení a vyrazil ke kvadrokoptéře naložené kradeným zbožím.
Zraněný majitel vozidla neměl sílu na pronásledování. Zase to bylo tady, opět měl smůlu, ostrouhal a vyšel z toho s pobodáním na mizině a bez auta.
Kvadrokoptéra nastartovala se čtyřmi plně funkčními motory. Dave udělal několik kroků směrem k ní, ale nezmohl se na nic. Meganeura se vznesla a Roger přimáčkl prostředníček své pravé ruky na sklo kokpitu. Dave se odevzdaně sesunul na podlahu.
„Co se to tu děje…?“ vyptával se barman, který sotva přispěchal na scénu.
Dave neměl chuť ani sílu cokoliv vysvětlovat. Jeho auto mezitím proletělo otevřenými vraty ven a vpilo se do nočního letového provozu.
Náhle svou zkrvavenou rukou nahmatal něco kulatého na zemi. Rozhlédl se po podlaze kolem sebe a rozeznal osm kontaktních matek.
„Jejda,“ utrousil, když si jednu z nich prohlížel ve své dlani. Ještě nikdy předtím se nehrabal v autě v noci a opilý. Zřejmě je musel zapomenout zpátky našroubovat.
Hlasité předčítání
