Poezie

Města duchů
Četba díla zabere cca 1 min.

Tmavé stíny se plíží městem duchů.
Autor: Motýlek
Toto dílo je (25/26) součást sbírky: 
Ledokrásy
  

Města duchů

 

Ztrácí se v mlze

co mi blízké bylo

nekonečně vzdálené

jsou blízké cíle.

Stává se iluzí

běžné potkání, objetí,

vše, co okolo mne žilo,

radostné dovádění,

křik dětí.

Města se mění

v města duchů

přízraků v maskách

středověku doby moru

a krysař zatím

nikde na obzoru.

 

 

 

   V Litomyšli dne 4. března  2021   Irena Švecová

 

☆ Nehodnoceno ☆



<< Část 24         Část 26 >>

O autorovi

Motýlek

Vidět malé krásy světa.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

milky way, stars, windows wallpaper
Pamätá si každú jednu časť teba. Každý starecký fľak na ruke. Tvoj vdovecký hrb na chrbte. ...
hanebný konec hnusného snu. - bojím se že už neusnu. nebo jsem usnul? nebo bdím? - mám st...
  „SLEVA NA VŠECHNY BRÝLOVÉ ČOČKY!“ – čtu zvenčí výlohu vstoje a mlčky – „SLE...
trápí mne stesk každé ráno. trápí mne stesk každý den. a trápit bude – vím že ano – v...
V bouřkové noci spatřila jsem anděla, Oči upírající se k obloze, kolem něj temný svět ...
„píšu – tedy jsem!“ - vykládám svému psovi - asi chce jít ven - říká mi svými slovy…...
všechno je zbytečné a všechno pomine - vše co se narodí zas brzy zahyne… - o sobě zb...
Kde jsi  Lásko má, ztracená
další den. další noc – usínám s úzkostí. - s úzkostí před dny a dalšími noci - mraze...
  Stal jsem se součástí romantického parku, stal jsem se bdícim okem uprostřed geometri...
jak se mám? mám se jak židle postavená do kouta. mám se jako obraz na nějž nikdo nekouká neb...
  co bych to víc komentoval? proč se tomu nesměješ? celou bych tě potetoval něčí...
Zaváté město   Zaváté          zakleté                  ztrace...
Šikana Den kdy ti ublížil... Ležím na klinice v rukách čtyři kanily. V kanylách pravidelná d...
dal jsem si k večeři dva párky v rohlíku … proč píšu co píšu? co stojí za zmínku? – mož...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Někdy mám pocit, že jsem bezvýznamný člověk, jakmile promluvím, lidé otáčej se zády. Víra ...
A co my dva uprostřed těchto dní? Kdy uvidím zas zářit Tvé oči jinak než slzami? Kdy zas usly...
Tvé šrámy na duši nevyléčí žádní lapiduši ...
loni inkoust na papír ronil - letos došel mi inkoust...   - pf 2019   &n...
lidi jsou chodící reklama - kupec co sebe sám prodává. co prodal vše – tělo i duši - k...
Tam za horami a lesy, kde zamrzá tráva, žije v království princezna o níž se mi zdává. Král...
Vyprahlost lidí, vyprahlost lesů, lidi chlastaj dál, zodpovědnost za sucho nesú. Všichni jsme...
hlavně ne ten ostrej nůž! to bylo by moc rychlý – raději zkus rudou růž a tiše ze rtů vzdyc...
Snad před prázdnotou utíkámA verše pro vás píšiS nikým se moc nestýkámJen s lidma co mě slyš...
A bunch of flowers that are in the grass
Bože, daj mi silu. Postaviť sa s čistým štítom pred tebou. Bože, daj mi lásku. Bojovať za n...
Stříbrem a zlatem rakev je třpytivá, přijímá tělo ve vřelém objetí. Duše po bohatství v ...
malebná kavárna uprostřed vídně. sedím v ní. popíjím. tvářím se vlídně. – nade mnou oč...
pít či nepít? - to je ta otázka! a být či nebýt? – to je jen nadsázka. byl jsem i nebyl ...
trápí mne stesk každé ráno. trápí mne stesk každý den. a trápit bude – vím že ano – v...
prvotina z podzimu 2016   ulice města potemněly. v posteli večer mne sžírá chlad. snad jsm...
0