Poezie

Města duchů
Četba díla zabere cca 1 min.

Tmavé stíny se plíží městem duchů.
Autor: Motýlek
Toto dílo je (25/26) součást sbírky: 
Ledokrásy
  

Města duchů

 

Ztrácí se v mlze

co mi blízké bylo

nekonečně vzdálené

jsou blízké cíle.

Stává se iluzí

běžné potkání, objetí,

vše, co okolo mne žilo,

radostné dovádění,

křik dětí.

Města se mění

v města duchů

přízraků v maskách

středověku doby moru

a krysař zatím

nikde na obzoru.

 

 

 

   V Litomyšli dne 4. března  2021   Irena Švecová

 

☆ Nehodnoceno ☆



<< Část 24         Část 26 >>

O autorovi

Motýlek

Vidět malé krásy světa.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

v poslední době si žiju dost na hraně - navenek se mnou je možná i švanda. uvnitř však cítím...
Melancholie   V pěně mořské se vlnily vzpomínky, jenž jazyk oceánu slízl z pláže,...
žiju si na noze docela vysoký – nevím proč neměl bych – život je divoký a smrt tak daleko. a...
I rytíře někdy sejme smutekTvrdě a nečekaněA nebýt tíhy brněni, nejraději by utekNemůže však...
,,U rozpadlé skály, malé děti stály, pád viděti, výkřik slyšeti. · Nebylo jim p...
landscape, field, fantasy
Existuje liek, ktorý ma vráti späť? Existuje záchranná sieť, kde skočím hneď?   Exist...
Je listopad, slunce jsem neviděl aspoň týden a zvíře ve mně se dostává pomalu na povrch. Na sev...
bylo by milé překvapení kdyby tam na mě čekala. bohužel… taková není – to už by spíš š...
  každá mince má dvě strany… – motivy upřímné za maskou zrady. člověk pln štěstí ...
možná si před spaním vyčistím zuby. co bych si nalhával – dělám to z nudy. spát se mi n...
Zaváté město   Zaváté          zakleté                  ztrace...
Ztráceli jsme se dál Jeden druhému z dohledu Tak, jak jsme každý sám Hledali svou cestu. Zbyly ...
Zoufale bloudím v Satyrově mlze, Jež mate smysly a zastírá mysl. Těžko lze odolávat spaluj...
malebná kavárna uprostřed vídně. sedím v ní. popíjím. tvářím se vlídně. – nade mnou oč...
já sám jsem si svým vlastním neštěstím… jak nebýt sebou sám nikdy nezjistím. šťasten ...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Slzy jako hrách stékají, po porcelánu utíkají. Cestičky své si tvoří, zarudlé oči pálí, na ...
sedím s tebou sám na bytě a pokouším se zabít tě… ostatně tu sedím sám - sám s tebou ...
je něžná jako voda však chladná jako sníh. k ní pne se moje touha - ta stojí mi za hřích. &...
hodina příchozí pomalu utíká – to co mi dochází hned mi zas uniká a co mi uniklo pozdě mi do...
tvrdila že je to naprosto normální... - já však měl pochyby zda je to morální - vždyť mě tí...
pravda si žije vždy vlastním životem nehledě na to co o tom si myslíš – a stejně nemá to...
Tam za horami a lesy, kde zamrzá tráva, žije v království princezna o níž se mi zdává. Král...
Sny jsou našim peklem, neuhasitelnou touhou po něčem velkém, avšak jen málo komu povede se, ...
A woman standing in front of a mountain range
Prečo moje oči stále plačú. Prečo sa mi moje ruky trasú. Prečo sa mi môj hlas chveje, a to ...
Rosa Po tváři stéká ta rosa, co kdysi pampeliškou bývala. Zleva doprava vesele se kýva...
animální přitažlivost jsoucen – moc si ji užívám. přesto jsem rmoucen – žádná ta ani...
Rozpad osobnosti Proč? Proč jen? Proč? Zmítá mi hlavou lidský kolotoč… Vždy, když v ...
Mountains peak through a sea of fluffy clouds.
Nevypovedané slová, ktoré nás tak bolia. Nedokončené vety, ktoré nás na srdci ťažia.  ...
i dont feel the best Maybe I’m just depressed Again And again. The world is rolling behind me Everythin...
  bývala bílá – bílá jak stěna – teď ke mně tulí se a tiše sténá… – mé stěn...
0