Poezie

Mezi řádky
Četba díla zabere cca 1 min.

Autor: Matěj Kůs

Sedím a koukám z okna,
čtu mezi řádky,
a kolem mě svět utíká,

jak kolotoč na pouti,
všechno se točí,
a kdesi něco zaniká.

Sedím a koukám z okna,
mraky plují,
a nebe je teď hladinou,

všechno se hýbe,
všechno se točí,
a všechny chmury pominou.

Jak chmýří pampelišky,
odvanutý strach
už jen v koutě skomírá,

já chci jen být a žít,
a svůj dech s sebou vzít,
jak cesta přede mnou… se otvírá.

Jen a jen, ruce své,
do dálky napřáhnu,
a čísi tělo přivinu,

sem a sem,
k sobě blíž,
abych byl, čím jsem a vždy budu.

Sedím a koukám z okna,
své oči zavřu,
a ve mně sen se probouzí.

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Matěj Kůs

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Plamínek svíčky plápolá. Je tak malý. Vypadá to, že zhasne. Nenech ji zhasnout, je to nadě...
Obloha jasná, prý svítá už asi. Jen tak si sedím a čechrám si vlasy.   Životem znaven...
srát na to! – jsem nasraný! – „srát na to!“ je napsaný… „srát na to!“ – ale na co ...
hynku! viléme!! jarmilo!!! co nás to všechny zabilo? – láska či nenávist? chlad nebo vášeň? ...
Na hlave kapuce Venku dest Pod botama blato Blato jenz se vtira do bot Tetovana ruka po dodeku kapek ...
Okamžik   v éterickém rozplynutí ...
Z nástupiště vidím prvorodičku jak tlačí košík plný nákupu místo kočárku Dítě pr...
V labyrintu slov vzdávám hold básníkům, snad nezaniknou v kulminaci času. Přestaňme dávat výz...
Lidské tělo Tanec “kosťový” nám mnohdy napoví, vnitřnosti naše klepou se bujaře v Božím...
Mapa Antarktidy ... na dveře svou adresu píši Ti
https://youtu.be/qkxvzDyKBEA?si=4z-VGMuv4sedKPYn Víra s nadějí Ve sněhobílých postýlkách, zasyp...
Ach stromy, mohutné pevné. Co vše spatřily? Slyšely? Jak dlouho tu žijí? Deset, padesát, s...
  Nejbohatší láska ... Přátelství je víc než Láska
příliš pozdní ráno příliš krátkého dne a příliš brzký večer příliš dlouhé noci -...
Podzim je potvora zároveň nádhera. Noci moc dlouhé, nahodit chill a pohoda. Občas je dobrý držet...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

idea ideu navzájem ničí - ty znělé potichu jsou tišší – tišší - už jenom hluší je v...
rok co rok lhalas mi přes všechno krásné co jsme rok po roce spolu prožili… byla jsi světlo...
Ruce svázané Do ponižujícího symbolu prosby Myšlenky upjaté na lepší a zářivější zít...
Kvílení meluzíny Meluzína bujaře kvílí, vzali nám všechno, posledního člověka, kterému jse...
Vyrytá v obrysu každodennosti Zachycena ve vláknech zvyků Rozmělněna do srdce vzlyků...   Vzp...
Až zjistíš, že už tu nechceš být. Až sbohem dát budeš chtít, přesto svým životem buď si ...
Jak vlny jdou nahoru a dolu utápím se s podzimem v lepkavém sladkobolu.   S šedou myší str...
Snad před prázdnotou utíkámA verše pro vás píšiS nikým se moc nestýkámJen s lidma co mě slyš...
vědět že ta krása patří ke mně držet tě pevně pak zas jemně podívat se do zářivých očí...
  bývala bílá – bílá jak stěna – teď ke mně tulí se a tiše sténá… – mé stěn...
Navštívil mě motýl, usedl na mou hruď, stáhl svá křídla potemnělá, šeptal mi: „Jen...
Chtěla bych uletět zavřenou mříží. Létat jak vločka sněhu, být krásná a něžná a jen b...
Začal jsem žít, když postavili mě ke kormidlu a opustili loď plachty potrhané prázdn...
Alespoň jednou… ...přistoupit o krok blíž ...dotknout se zlehka ...už netoužit ...pohladit kříd...
Jiskřící oči do prázdna hledí, zrychlil se dech, napnula hruď. Krev se již v žilách ředí, v ...
0