,,Nevím, řekneš mi to?“ Zeptala jsem se a Alex chvíli mlčel, pak řekl s těžkým povzdechem:,,Ty a Rogas! V tom snu to bylo tak skutečné, ale jako tušil jsem, proč jsi to udělala, abys věděla, přišel jsem tak na ten prvotní důvod, proč ho nesnáším ani v tomto životě, nesnášíme se oba, ale přes to, nějak jsem na tebe kvůli tomu nezanevřel,jen na něho!“
Mě to ale vadilo,proč to Alex ve snu viděl a já ne? Ten stín, asi nás chtěl takto rozdělit, možná si myslel, že se s Alexem k vůli tomu začneme nenávidět? Tak jsem řekla:,,Přála bych si,abys na to na všechno, co jsi viděl v tom snu raději zapomněl, byla to jiná doba a to už se nikdy opakovat nebude!“
Alex se na mě nevěřícně podíval, lehl si ke mně blíž a řekl:,,Bojím se, že to všechno s toho snu, se právě opakovat bude! Sice ne,tak přesně, ale může, proto bych se toho raději už nechtěl ani dožít! Víš, jak vždycky Tony říká, že nám nosíš do domu smůlu a ty jeho protivný řeči, tak on ten stín viděl taky a myslí si, že posedl Rogase! A Rogas v poslední době, tráví v podkroví nějak víc času, napřed tvrdil, že se tam chodí uklidňovat, otec ho tam párkrát přistihl, jak stojí u okna a měl tak nepřítomný výraz,až se ho lekl! Mám podezření, přísahej, že se tam s ním nescházíš? Ani náhodou?“
Zůstala jsem na Alexe udiveně hledět, rychle jsem řekla“,,Tohle si vůbec nemysli, vždyť Rogí mě nesnáší a ani by mě nenapadlo se tam s ním scházet, přísahám ti, že v tomto životě nemám s Rogasem vůbec nic společnýho!“
Alex řekl:,,Tak proč mě stín zavedl pak k tobě, jak tam v tom podkroví spíš? A když jsem řekl to slovo, jako bych tím na tebe přivolal to s minula a to mě nejvíc vyděsilo! Tak moc,až jsem s toho zařval, bylo mi pak tak zle! Slib,že už nikdy nebudeš chodit spát do podkroví! On tam může kdykoliv přijít a když tě uvidí tak,jako já v tom snu!“
Alex se moc naštval, prudce se zvedl, začal nervózně chodit po místnosti, pak se šel k baru napít a pak si zase lehl ke krbu vedle mě, bylo mě s toho, co říkal Alex divně těžko, slíbila jsem mu, že už do podkroví nikdy bez něho nepůjdu a budu se Rogasovi vyhýbat, jak jen to půjde, pro jeho klid! Pak jsme si slíbili, že dáme té proklaté minulosti už na vždycky sbohem jednou pro vždy a pak jsme tam u krbu zaspali vedle sebe.
Cítila jsem takový hezký klid a snad už to zlé s minulosti odešlo a nikdy se nevrátí!
Hlasité předčítání
