Poezie

Miliarda
Četba díla zabere cca 2 min.

Život je krásný, ale i boj.

Bohužel na to nemáme zbroj.

Nic se neděje, nic se nemění,

asi tak jako školní zvonění.

Každý byl někdy nemocen,

z čehož se vždycky dostal ven.

Tak věř a nečerti se,

když tvrdí ti,

že každý špatný stav a nešťastný okamžik

se zase v dobré obrátí.

Když je blbě, bude i líp.

Myslíš, že sníš?

Chceš, abych tě štíp´?

Přes všechny pochyby život a svět je krásný,

jako když při líbání ti slečna říká: „Zhasni.“

Že komunisti nejdou bručet a vládne nám stařík nad hrobem?

Aspoň vypadá o to originálnějc,

tahleta naše malá zem.

Já taky chlastám, ne že ne,

tak na co si to hrajeme?

Všichni jsme lidi

a Bůh to Zemanovo počínání vidí.

Kdo z chlapů zkoušel gumovou pannu?

Já teda ne.

A kdo nedal ránu?

To ani já ne.

Je peklo, i na zemi,

ale každopádně v tom pravém, pod zemí,

je teplo.

Čerti taky všechno vidí,

všechno naše škobrtání,

všechny naše hříchy a taky nadávání,

byť hříšníci přiznat si to stydí.

Víte, kolik je na světě lidí?

No jako mrakota,

nejenom na poutích.

Na všechny čeká robota,

tak chtějí taky relax.

No tak hlavu si s tím nelam

a uvolni napětí.

Vždyť zub i špatné emoce v tomhle případě

jako vlk z díry vyletí.

Banánový trsy, dostali jste tím někdy třeba do čela?

No asi říkáte, jaká je to šlupka,

jako když prsy zatlačí vás do kouta

stará paní stokilová ředitelová.

Vidíte, jak se jí napíná jupka.

Prostě kila, to roste.

Chcete zhubnout? Proste.

Ne, kecám.

Nejezte tolik čokolád a sem tam si běžte zaběhat.

Nechci vám do ničeho kecat,

jen že tlustý lidi nikdo nemá rád.

Nemáte důvod naříkat.

Hlavu vzhůru, žijte, co to dá.

Neznámého není třeba se bát.

Tohle by mohl prohlašovat i Kant.

Nelžu vám, když řeknu,

že to byl fakt grant.

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Sidonie Lenerová

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

  cestování – to je zlo! žere to jen prachy. a co z toho vylezlo? – hrůzy. děsy. strachy!...
byla to jen chvíle veledílo okamžiku jako když reflektor poprvé osvětlí scénu scénu, kter...
žral jsem tě pro tvoje kozy - žral a proto furt za tebou lozil. a když jsi mě nenechala si ani...
sejmu dnes mouchy dvě jedinou ranou! – udeřím tak silně že už nevstanou – udeřím tak silně...
Snad se ti dobře daří…Vzpomněl jsem si na tebeKdyž utrhnul jsem další list v kalendářiAč už ...
A large bird flying through a white sky
Rozprávka so šťastným koncom? Každý osudu svojho je strojcom. Biele šaty, vlečka, kone, ...
  Dýchej Utíkej Zvíře za tebou běží Zvíře s lidskou tváří Nikdy Všude Jsou opov...
Kanibal Hladový kanibal davem se toulá pláštěm bílé, čisté krásy se kryl postřelen pistoln...
idea ideu navzájem ničí - ty znělé potichu jsou tišší – tišší - už jenom hluší je v...
poppies, sunset, field
Rany osudu sme do vínka dostali. Sudičky nám ťažký život želali. Slzy sa slzami sa nám z oč...
Chuť tvého klitorisu zhořkla mi na rtech, už nechci se probouzet ze snů, chuť klitorisu, zhořk...
Jménem cenzora svatéhoZatýkám tě básníkuMáš mlčet a být potichuNe vnášet radost, do světa n...
Po vyprahlé poušti na cestu ses dala jen mrtvé sem pouští Kde ty ses tu vzala? Chtěla jsi plout sta...
hanebný konec hnusného snu. - bojím se že už neusnu. nebo jsem usnul? nebo bdím? - mám st...
Dlouho jsem tě neviděl. Odcizení je pro mě osvobozením. Žádná moudra jsem od tebe nikdy nes...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

jak se mám? mám se jak židle postavená do kouta. mám se jako obraz na nějž nikdo nekouká neb...
hodina příchozí pomalu utíká – to co mi dochází hned mi zas uniká a co mi uniklo pozdě mi do...
a už zase jsem prázdnej papír - plnej skvrn asi byl jsem delší dobu na slunci - nebo na drogách ...
ve špatný čas na špatném místě - říkám si tedy „snad příště!“ - snad příště? ...
Platim něco přes, drobný si nech Vynech mě, zpravidla se vrací ve třech pivech Vratná záloha za b...
příliš pozdní ráno příliš krátkého dne a příliš brzký večer příliš dlouhé noci -...
Ta nejstarší je růže planá, prostřední je slunečnicí, ta třetí je kopretina, tři ses...
  líbáš mě na penis – já ti to věřím. tajemství zrození tvým ústům svěřím – mýc...
kombajny potají po horách odpadků kol světa motají prohnilou oprátku.   plovoucí ost...
Šikana Den kdy ti ublížil... Ležím na klinice v rukách čtyři kanily. V kanylách pravidelná d...
já sám jsem si svým vlastním neštěstím… jak nebýt sebou sám nikdy nezjistím. šťasten ...
Zavřít dveře, a jít dálNechat všechno za sebouTak to bych si opravdu moc přálZnát i cesty, co ni...
Někdy mám pocit, že jsem bezvýznamný člověk, jakmile promluvím, lidé otáčej se zády. Víra ...
Cítím blíže tvou polární zář, světla ti malují svatozář, barvy zalévají tvoji tvář, tv...
déšť promáčel mi celý dům a rozpustil básně… oproti jiným zážitkům - opravdu moc krásn...
0